Domácnost

Historie a současnost hygieny domácnosti

Vyspělá antika

S hygienickými základy se setkáváme už u starověkých Egypťanů, v Chammurapiho zákoníku starých Babylóňanů, v židovském Starém zákoně. Vysoké úrovně hygieny dosáhli staří Římané v celé Římské říši a úspěšně ji šířili na dobytých územích. K běžnému vybavení jejich měst patřily vodovody a kanalizační systémy.

Středověk - doba temna

Středověk byl obdobím, které nepřálo poznání ani hygieně. Přineslo proto s sebou i nejvíce zhoubných epidemií, kterým podlehlo vysoké procento postižené populace. Šlo především o epidemie moru přenášené kromě přímého kontaktu i vší šatní. I když situace se postupně zlepšovala, ještě ani v 18. století nebylo dodržování hygienických zásad každodenní samozřejmostí.

Poslední století minulého tisíciletí znamenalo výrazný pokrok i v oblasti hygieny. Postupně byly objeveni původci různých přenosných onemocnění, a tím byl umožněn cílený boj proti nim (dezinfekce, imunizace, očkování).

Hygiena příbytků v minulosti

Zásady dodržování hygieny v příbytcích se historicky vyvíjely v návaznosti na více faktorech. Šlo především o všeobecný dobový náhled na hygienické zásady a z nich vyplývající estetiku, která se v příběhu historie lidstva vyvíjela ne vždy progresivním směrem.

V případech jeskyní a srubových objektů, kde pobývalo více rodin, bylo nevyhnutelné dodržování elementárního pořádku, minimálně určení místa na odpady a vylučování. I když z této doby nemáme dostatek informací, je jistý předpoklad, že všeobecně platné zásady byly stanoveny a dodržovány. Údržba a uklízení dřevěných staveb v podobě obnovy těsnicích materiálů mezi kládami i bělení interiérů vápnem (s tehdy možná neznámým protimikrobiálním účinkem). V dnešní době považujeme malování nejen za estetický, ale i hygienický postup.

Původními přírodními materiály interiérů byly dřevo a textilie ze lnu, konopí a bavlny. Jejich údržba a čištění byly součástí předsvátečních rituálů, v našich podmínkách zpravidla před Velikonoci a před Vánoci. Toto „velké uklízení“ s sebou neslo i důkladné praní a vyváření textilních výrobků, často spojené s následným žehlením.

V dnešní době jsou těžko omyvatelné dřevěné výrobky nahrazovány umělými hmotami. Ty se snadněji udržují, ale statickou energií na sebe přitahují prachové částice, a frekvence jejich čištění by proto měla být vyšší. Stejně tak textilní materiály z převážně umělých vláken se rychleji špiní. Jejich údržba je sice jednodušší (praní při nižších teplotách, často odpadá potřeba žehlení), ale nedochází při ní k úplnému zničení choroboplodných zárodků.

I zařízení pro osobní hygienu v příběhu historie překonalo několik změn. Od neorganizovaného využití přírody na vylučování i umývání v přírodních povrchových vodách, přes dokonalé zařízení v antice s estetickými prvky. A na druhé straně úplná absence záchodů v určitých obdobích středověku – až do našich časů. Pokud v historii tato zařízení existovala, jejich údržba a čištění měla především estetické důvody. Informace o možnostech přenosu infekčních onemocnění touto cestou si od vědců k běžné populaci razily cestu velmi obtížně a možno říci, že ještě v 21. století k některým občanům nedorazily.

Zdravotní rizika v interiérech v současnosti

Možná zní tento nadpis příliš strašidelně, ale je třeba si uvědomit, že jsou přítomná v našich příbytcích i v dnešní době. Vyplývají z více faktorů bydlení a je možné je rozdělit na infekční a neinfekční rizika.

Z těch neinfekčních je třeba počítat s látkami ze stavebních materiálů (formaldehyd, azbest, apod.), z podloží a okolí stavby (radon, výfukové plyny ze silniční dopravy) i se způsoby využívání samotných bytů (oxid dusíku z plynových spotřebičů, cigaretový dým, výpary z lepidel a čisticích prostředků atd.).

Možné zárodky infekčních onemocnění se do prostředí bytu mohou dostat od nemocných osob nebo zvířat. Kromě onemocnění přenosných přímým kontaktem (např. kapénková infekce typu chřipky nebo kontaktní kožní onemocnění) se většina onemocnění přenáší prostřednictvím různých faktorů, jako jsou prachové částice, voda, potraviny, předměty, klimatizace apod. Proto je nutné, věnovat zvýšenou pozornost právě těmto subjektům.

Vzdušnou cestou přenosná onemocnění, jejichž původci jsou relativně odolní vůči vnějším podmínkám, nacházejí vhodnou cestu přenosu v podobě prachu. Boj proti prachu a vhodný větrací režim proto patří k základním prostředkům boje se vzdušným přenosem nemocí.

Další skupinou onemocnění tvoří nákazy přenosné zažívacím traktem. Jde o choroby, jejichž původci se vylučují stolicí a do organizmu se dostávají ústy – pitnou vodou, potravinami a špinavýma rukama. Patří mezi ně především průjmová onemocnění a žloutenka. Kromě používání zdravotně nezávadné pitné vody a potravin je důležitá i správná manipulace s nimi, především udržování čistého nádobí. A samozřejmě důkladná osobní hygiena, která vyloučí přenos choroboplodných zárodků do vody, potravin a znečištěnýma rukama přímo do úst.

Kontaktní nákazy prostřednictvím předmětů se uplatňují při kožních hnisavých onemocněních, ale není vyloučena možnost přenosu onemocnění zažívacího traktu nebo vzdušných nákaz čerstvě znečištěnými předměty (hračky, předměty běžného užívání typu utěrek, zubních kartáčků, povlečení apod.).

Pro úplnost je třeba ještě dodat další biologická zdravotní rizika v podobě jiných mikro- a makroorganizmů. Patří sem plísně, paraziti, hmyz a hlodavci.

Plísně se vyskytují ve všech interiérech, jsou běžně přítomny ve vnitřním ovzduší i na povrchu stěn a nábytku. Ze zdravotního hlediska je rizikový jejich nadměrný výskyt, kdy se plísně stávají viditelnými a tvoří souvislé povlaky. Jejich hlavní riziko je pro alergiky a astmatiky v tom, nakolik jsou jejich drobné částečky uvolněné do ovzduší schopné vyvolávat alergické reakce u těchto citlivých osob. Boj proti nadměrnému výskytu plísní je nejdůležitější v domácnostech s malými dětmi a alergiky. Kromě odstraňování příčin rozvoje plísní (vlhkosti) spočívá i v důsledném odstraňovaní plísní z povrchu a používáním protiplísňových a dezinfekčních prostředků. Mikroskopičtí roztoči se živí zbytky lidské pokožky v nedostatečně udržovaném povlečení a jejich částečky v ovzduší patří stejně tak jako plísně k velmi silným alergenům.

TIP!

Vhodným prostředkem, který pomůže udržet vaši domácnost čistou a bezpečnou, je Domestos. Domácnost účinně zbaví nejen nečistot, ale i bakterií. Jeho čisticí schopnosti odstraňují všechny povrchové nečistoty a skvrny a dezinfekční síla účinně bojuje proti všem nežádoucím mikroorganizmům, houbám a plísním.

Využití čisticího a dezinfekčního prostředku Domestos je velmi široké. Skvěle se hodí na údržbu záchodové mísy nebo záchodové štětky, odpadkového koše a jeho okolí. Spolehlivě ochrání i vaši koupelnu – vanu, odtoky, přepady, kde nás na přítomnost bakterií upozorní většinou nepříjemný zápach. Hravě si poradí i s nečistotami a bakteriemi v hale, předsíni a na podlaze v kuchyni. V neposlední řadě dokonale vybělí vaše záclony či zašlý plastový nábytek.

Na prodejnách je nyní k dostání zvýhodněné balení nejoblíbenější varianty Pine Fresh, ve kterém dostáváte o 500 ml výrobku více jako bonus. S čisticím prostředkem Domestos bude Váš úklid snadný a příjemný.

   
06.04.2004 - Dům a byt - autor: Komerční článek

Komentáře:

  1. [25] Jindra Novák [*]

    Dik moc za radu, hned jsem se kouknul na ty stranky a zjistil jsem opravdu tvrdou vodu :(

    superkarma: 0 04.07.2008, 12:20:01
  2. [24] kary [*]

    Na čurbes používej Dometos, ale asi by jsi měl vědět, jakou máš vodu, podle mě tvrdou, jelikož se ti tam usazuje špína, podívej se na www.zadnyvodnikamen.cz

    superkarma: 0 01.07.2008, 18:06:19
  3. [23] Jindra Novák [*]

    Curbes v toalete(asi z trubek), jak na to?

    superkarma: 0 05.06.2008, 17:37:30
  4. avatar
    [22] Vivian [*]

    *Kotě*: Jen do nich

    superkarma: 0 06.04.2004, 21:35:52
  5. avatar
    [15] Ťapina [*]

    JanaVi: No, zní to děsně, ale je to pravda. Střevní sliznice má nejvýkonnější imunitní systém, takže když jí prcek naservíruje to, co přilítlo nosem, tak si proti tomu vytvoří protilátky. Kdyby to nechal jenom na nosní sliznici, tak by to asi nezvládla a rýma nebo kašel je na světě. Proto mají malé děti tendenci všechno strkat do pusy, příroda ví, proč jim to nařizuje.

    superkarma: 0 06.04.2004, 15:31:01
  6. avatar
    [14] medved [*]

    *Kotě*: nejak mi nejde na rozum, jak muze byt latka "nepratelna"...to se jako pri prani zdrcla nebo rozpadla ...a jak to delali v desti ?

    superkarma: 0 06.04.2004, 14:52:27
  7. avatar
    [13] Wiki [*]

    Kote: sikulka

    superkarma: 0 06.04.2004, 14:03:23
  8. avatar
    [12] risina [*]

    "byly objeveni původci" Ach, ta čeština...

    superkarma: 0 06.04.2004, 13:29:07
  9. avatar
    [9] JanaVi [*]

    Minulý týden mi zaujala v rádiu zmínka o tom, že děti dloubající se v nose a následně si olizující prsty jsou na tom vlastně dobře, protože si tím zvyšují imunitu.
    Asi na tom něco bude, ale svoje děti bych přetrhla..

    superkarma: 0 06.04.2004, 12:03:41
  10. avatar
    [6] *Kotě* [*]

    Jíťa*: Z olova.

    superkarma: 0 06.04.2004, 10:47:39
  11. avatar
    [3] Ťapina [*]

    Veš mě naštvala taky. Dál jsem to ani nedočetla, začula jsem, že to bude reklama

    superkarma: 0 06.04.2004, 09:02:15
  12. avatar
    [2] Eva_CZ [*]

    *Kotě*: jsi uzasna... Chytra holka! Pak se nediv, ze jdes slepicim na nervy!

    superkarma: 0 06.04.2004, 01:30:55
  13. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    Vím, že se jedná o komerční článek... ale přesto, když už se někdo rozhodne ohánět historií, měl by si snad historická fakta ověřit...

    Mor rozhodně nepřenáší veš šatní. Původcem moru je baktérie Yersinia pestis, kterou přenáší na člověka blechy, zejména krysí - tedy u dýmějového moru. Plicní mor se šíří kapénkovou infekcí.

    Nejrozvinutější hygienu ve starověku neměli Římané, nýbrž Kréťané - dobrých 2000 let před Římany. Měli v podstatě moderní kanalizační systém a splachovací záchody.

    Není pravda, že by se období "od středověku až do našich časů" vyznačovalo "úplnou absencí záchodů". Latríny pochopitelně existovaly, ostatně na každém hradě najdeme tzv. "prevét", tedy suchý záchod. Zasypávaly se vápnem. Nevím, co si neznámý autor představuje, že si snad lidé přičapli na bobek tam, kde to na ně zrovna přišlo?

    ad: "Toto „velké uklízení“ s sebou neslo i důkladné praní a vyváření textilních výrobků, často spojené s následným žehlením." - Málokdo to ví, ale naprostá většina látek, z nichž se v minulosti (vlastně ještě na začátku 20. století) vyráběly šaty, vůbec nebyla pratelná. Pralo se pouze spodní prádlo - lněné nebo bavlněné. Šaty se pouze vykuřovaly nebo otíraly houbou namočenou v octě.

    No, to jen tak na okraj. Nemám ráda nepřesnosti.

    superkarma: 0 06.04.2004, 00:50:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme