.

Heurige: Vinná pohoda pod borovou větví

Cestování

Heurige: Vinná pohoda pod borovou větví

Zakladatel kanceláře Česká pohoda a propagátor dovolené na českém a moravském venkově Jan Mazánek rozhodl, že zkusí štěstí také na poli spisovatelském. Kniha, kterou napsal, se jmenuje Cesta za vinným snem, a úryvky v ní vychází jako seriál každý pátek v rubrice Cestování magazínu Žena-in.

V těchto úryvcích najdete vždy nápovědu pro otázku v Soutěži o dovolenou za 10.000 korun!

  • Vyhrajte dovolenou v České republice podle vašich představ! Romantika, rodinná pohoda, koupání nebo výlety! Soutěžte zde: Dovolená za 10.000 korun!

Další úryvek se jmenuje...

Heurige: Vinná pohoda pod borovou větví

Jan MazánekPřed týdnem jsme si spolu užili romantickou plavbu údoliím Wachau a dnes se vydáme za další romantikou - do rakouských heurige. A co se za tím slovem, které romantikou zrovna nedýchá, vlastě skrývá? Proč je řeč o romantice a pohodě? Ale postupně, od začátku, od osmého století...

Historie heurige

Heurige bylo původně označení pro letošní víno. Posléze se tak začalo říkat i šenku, lokálu, kde vinař toto mladé víno naléval. Nemívám ve zvyku uvádět, pro většinu čtenářů, nudná historická data, která si stejně nikdo nezapamatuje. Teď to ale udělám, protože tento letopočet stojí za smeknutí. Víte, kdy bylo poprvé uděleno právo šenkovat víno vlastní produkce? Za vlády Karla Velikého - v roce 775! Tuším, že to bude jedna z nejstarších tradic, dochovaných do dnešních dnů. A hned taková vydařená tradice! V některých oblastech Rakouska se podobným zařízením říká Buschenschänke. Přeložit by se to dalo něco jako šenk ve křoví. Prostě taková přírodní nálevna domácího vína.

A co ta borová větev?

Lokály - šenky mají různou podobu. Zpravidla (možná vždycky) mají venkovní posezení - ve dvoře, na chodníku, na zahradě, na terase nebo přímo v přírodě, pod stromy na kraji vinice. Větší šenky pak mají i vnitřní lokál. A ta borová větev? Původně ji vinař vyvěšoval, někdy kolem svátku sv. Martina, když otevřel první sud mladého vína (heurige) na znamení, že se může jít ochutnávat. Tradice se udržela do dneška, i když s trochu pozměněným významem - dnes signalizuje borová větev, zavěšená nad vstupem do lokálu, že je otevřeno a že jste srdečně zváni - na skleničku, na něco k zakousnutí, k posezení. Tedy zváni - tak jak už to v hospodách bývá! „Jaképak děkujeme, dostanu šedesát pět korun za snědené cukroví!“ - vzpomínáte na rozčíleného cukráře, řvoucího na nešťastné Rychlé šípy v kostýmech Tří králů, kteří naivně věřili, že je na cukroví opravdu zve?

Cesta za vinným snem

Heurige často nebývají na hlavních turistických trasách, tak na sebe musí upozornit - i s tou borovou větví, že je zrovna otevřeno...

Cesta za vinným snem

…heurige mají zpravidla venkovní posezení – na chodníku…

Cesta za vinným snem

... ve dvoře či na terase...

Cesta za vinným snem

... na zahradě...

Cesta za vinným snem

…nebo přímo v přírodě, pod stromy na kraji vinice...

Cesta za vinným snem

...tento heurige má nádherné posezení ve sklepě...

Vinná pohoda - ale za kolik?

Tak vás jistě bude zajímat, copak asi takové pozvání na košt do heurige koštuje (kosten není jen ochutnávat, ale také stát, mít cenu). Troufám si říct, že je to hodně muziky za přijatelný europeníz. Mladé sudové víno dostanete od 80 centů za osminku, kvalitnější přívlastková vína pak něco málo přes 1 €, ale ta opravdu exkluzivní třeba taky za 5 €. Podobně selská svačina vyjde na úplně jiné peníze než oběd v restauraci. Od zhruba 1,5 € za pomazánkový chleba, pak k větší svačině (která vás ovšem spolehlivě zasytí), zpravidla mezi 2-4 €. V nabídce jsou především uzeniny, sýry, pomazánky a nejrůznější speciality paní domu a kuchyně. V některých heurige můžete ochutnat i teplé pochutiny.

Nobelovu cenu za Heurigekalender

Naprosto unikátní a pozoruhodná je organizace a synchronizace otevíracích dob heurige. Vinaři mají na celý rok jakýsi plán služeb - kdo z nich má kdy otevřeno. Celý kalendář je sladěn tak, aby v každé obci (alespoň trochu významnější) byl neustále alespoň jeden šenk otevřený. Každá obec také vydává Heurigekalender, který dostanete v místním infocentru, v některých obcích je dokonce k dispozici i v jakýchsi schránkách rozvěšených po vsi. Takže každý, kdo do obce zavítá, má možnost poměrně snadno zjistit, kam směřovat své znavené kroky. Jeho vynálezce by měl dostat Nobelovu cenu! Akorát nevím za co. Budu muset nějakou navrhnout - třeba Nobelovu cenu za pohodu. Nebo je snad pohoda míň než fyzika, matematika, ekonomie nebo literatura? Snad jen ten mír se poněkud vyvyšuje nad pohodou.

Rakouské heurige - inspirace pro českou hospodu

Heurige, stojící na cyklistických trasách nebo v jejich blízkosti nebo poblíž turistických center, žijí především z turistů. Když ale navštívíte heurige v méně turisticky frekventované části města či obce, zjistíte (podle toho, jak družně se spolu všichni baví), že většina návštěvníků jsou domácí štamgasti (der Stamm je kmen, takže jazykozpytec posedlý čistotou mateřského jazyka by si v české hospodě nikdy nesedl ke stolu pro štamgasty, ale vždy jedině ke stolu pro „kmenové hosty“). A ti štamgasti takhle postupně během roku obcházejí všechny lokály a koštují vína svých sousedů a sousedé příště ta jejich, a tak pořád dokola. A když už jsme se na skok vrátili do českých hospod - což takhle inspirovat se, právě v tomhle, u rakouských vinařů? Každý pořádný pivař by vařil vlastní pivo a střídavě by si jej chodili všichni pivaři navzájem ochutnávat. Taková putovní hospoda.

Jan Mazánek (Z knihy Cesta za vinným snem)

Kam dál?

Soutěž o zájezd za 10.000 korun!

   
16.04.2010 - Zahraničí - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [5] Sonne [*]

    peetrax — #4 Rakušané také velmi rádi jedí a u jídla se lépe sedí než stojí Sml16

    Navíc mám pocit, že na Herurigenu je to víc o pohodě, posezení, poplkání - o víně až pak...

    superkarma: 0 17.04.2010, 11:36:36
  2. avatar
    [4] peetrax [*]

    Na pohled je to hezký, ale pro mě jsou nejlepší v Rakousku akce "dny otevřených sklepů", třeba v Golsu. Jsem zvyklá u diskusí o víně stát. Sml39

    1. na komentář reaguje Sonne — #5
    superkarma: 0 16.04.2010, 17:48:24
  3. avatar
    [3] Sonne [*]

    A teď koukám, že na druhé fotografii je ten typický slaměný kruh vidět - visí nad slunečníky Sml67

    superkarma: 0 16.04.2010, 08:45:40
  4. avatar
    [2] Sonne [*]

    V životě jsem nevypila víc vína, než právě na Herigenu a Heurigenkalender jsme měli doma přimagnetkovaný na lednici permanentně - vždy s platností na celý rok. Sml52 Borovou větev jsem moc nevídala, většinou to byl slaměný opentličkovaný kruh, ale asi to bude vesnice od vesnice trošku odlišné Sml76 Sml67

    Já osobně jsem ale nejraději pila Tiroler {čti: Tyrola}, což je mix deci bílého a deci speciální bylinkové limonády Almdudler. Výtečná kombinace, fantasticky se to pije a člověk se z toho občas i pěkně zryje Sml52

    Pozdravuju Rakousko, u tebe mi nebylo ouzko... Sml53

    superkarma: 0 16.04.2010, 08:43:17
  5. avatar
    [1] *modrá [*]

    Do heurige chodíme často ve Vídni, můžu jenom doporučit, milá a ochotná obsluha, výborné vínko a k němu specialitky mňam

    Nevím kdy se v českých hospodách naučí s radostí a úsměvěm vítat a obsluhovat hosty...

    superkarma: 0 16.04.2010, 08:08:34

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme