Jak asi vypadá „helikopotvora"? A jak vůbec tohle slovo vzniklo? Přečtěte si to v příspěvku čtenářky Mařky.


Když jsem byla malá, trávila jsem každé prázdniny ve společnosti dvou mladších bratranců. A z toho druhorozeného jsme si neustále dělali legraci. Byl to totiž maminčin mazánek a fňukal kvůli každé hlouposti.

V tamním kraji bylo vojenské letiště, a když měla armáda cvičení, létala nad námi různá monstra. A my jimi se starším Fandou „ufňukaného" Jiříčka neustále strašili.

Když pak zase jednou nad námi přelétávaly bojové helikoptéry, našla babička čtyřletého Jiříka v pokoji pod postelí s hysterickým záchvatem. Opatrně řvoucího kloučka vyvedla před dům a na „ošklivý" vrtulník zahrozila: „Leť pryč, helikoptéro, ty jedna potvoro!" A hrozivě vypadající stroj skutečně odlétl...

Když pak od té doby letěl po obloze vrtulník, hrozil na něj malý Jirka pěstičkou: „Uleť, ty helikopotvoro!" A ujalo se to. Dodnes nikdo z rodiny neřekne vrtulníku jinak než HELIKOPOTVORA.

Mařka

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou


Uhodli jste?

Dnes máme v magazínu Žena-in.cz téma: Novotvary. Pište mi na redakční e-mail netradiční slova, která jste vy sami nebo někdo vám blízký vymysleli, a příběhy či situace, při kterých k jejich vymyšlení došlo.

Nejzajímavější slova ocením dárkem!

Reklama