Hezký den.

S burany se setkávám spíše výjimečně. Snad se mi vyhýbají, snad vyzařuji něco, co je nutí neprojevovat se. Při čtení článku o buranech na dovolené mi došlo, že tohle jsou ti jediní, co se mě drží. Je to smutné, ale začala jsem chápat větu: hlavně někam, kde nebude moc Čechů. Tím nechci říct, že by to byla naše doména. I Němci, nebo třeba Angličané se dokážou předvést v tom "nejlepším světle". Ale těch "našich" si zřejmě tak nějak víc všímáme.

Poslední zkušenost s tímto exemplářem mám z italských hor, proto ho pracovně nazývám buranemvysokohorským. Přiznávám bez mučení, že při výběru hotelu jsme zohlednili i pravděpodobnost výskytu "našich" v tomto zařízení. Našinců tam skutečně byla pouhá hrstka. Však co naplat, našel se.

Asi třetí večer se k večeři přihrnuli nováčci. Zřejmě dva manželské páry, každý s jedním dítětem. Usedli a zkoumali okolí. Když k nim přišel číšník, začali se dožadovat menu v angličtině. Co myslíte, že drželi v ruce? Děti mezitím vytáhly notebooky.

Manželky vyskočily od stolu a hrnuly se přímo k naší skupince: "My jsme si všimly, že jste taky Češi. My tomu nerozumíme, my jsme z vesnice, víte? Co je k tomu jídlu? Co je tohle? A co je tohle? A dá se to jíst? Je to jídlo dobré? Co si dáváte vy? Co myslíte, že si máme dát?" Mužům pak poreferovaly, co zjistily. Jeden z otců spokojeně bouchl do stolu: "Já si dám stejk, ryby já totiž nežeru." Menu matky předaly dětem k vyplnění.

Po předkrmu a polévce přišel hlavní chod. Pán do toho rýpl vidličkou: "Co to k***a je? To je ryba? Já jsem k***a řekl, že chci stejk. Pocem, cos mi to donesl?" Číšník mu nerozuměl, pán mu chtěl zřejmě pomoci zvyšováním hlasu. "Pěkně si to odnes a dones mi to maso. Ryby já žrat nebudu." Manželky souhlasně pokyvovaly a děti se chechtaly. Číšník přinesl jejich kartičku, kde bylo ukázkově vyplněno 6x ryba. Pán svůj stejk nakonec dostal. Jeho paní si zřejmě libovala, jaký je ten její bourák a děti dostaly úžasnou výchovnou lekci.

Předposlední večer jsme od jejich stolu zaslechli, že do takového podniku už teda oni nepojedou. Hurá, můžem se těšit zas na nové burany. Ale hláška "ryby nežeru" u nás zdomácněla.

Heligona

Text nebyl redakcí upraven.

Slyšela jsem podobnou: "Dáte si kaviár?" "Rybí mrdku nežeru."

Buranům pro dnešek dáváme stop. Za chvíli se dozvíte, kdo za příspěvek k dnešnímu tématu dostane sadu čajů.

 

 

Reklama