Výpadky paměti mě provází snad od malička. Nesvádím to však na sklerozu, hold myšlenky se občas zatoulají naprosto mimo realitu. S pravdou ven, kdo se aspoň v jednom "záseku" nenajde?

Přijdu z obchodu a hledám psa. Kam se mi jenom ten čerchmant schoval? Neschoval, čeká před obchodem, až si ho panička vyzvedne. Každého kolegu v práci zdravím několikrát, protože netuším, jestli jsem ho už dnes viděla. Pracovní telefonáty provádím nadvakrát, napoprvé musím s omluvou zavěsit a nejprve si vzpomenout, co jsem vlastně chtěla. Všechny úkoly si důsledně píšu, ale není výjimkou, že zapomenu, kam jsem si to napsala, nebo se prostě do zápisků zapomenu podívat. Z kavárny odcházím a jako výraz vděčnosti jim tam nechávám celou peněženku. O hledání klíčů se ani nemusím rozepisovat, všichni známe cestovatelské sklony těchto malých potvůrek. A i když je najdu, stejně zapomenu zamknout. Na mém autě zaujmou dokonale čistá okénka. Pak zjistíte, že jsou otevřená. Převlékací kabinky opouštím sice s plnou náručí oblečení, ale bez kabelky. Ve špajzu nemám jedinou hladkou mouku, ale podezřele se mi množí ty polohrubé. Přesto všechno jsem ještě nikdy nic důležitého neztratila a to pouze díky poctivosti nálezců. Taky mi nikdy nic nechybělo, nevím o ztrátě, dokud mě někdo neupozorní, že mou věc má u sebe.

Ten nejvtipnější ztráceci kousek se mi povedl s klíči od auta. To jsem ještě bydlela na kolejích a domluvila jsem se s přítelem a kamarádkou, že je ráno vezmu do školy vozem. Měla jsem ještě nějaké další pochůzky, proto jsem pohrdla MHD. Ráno už mě oba čekali před autem a já jsem dle svého dobrého zvyku obracela pokoj naruby. Všechny kapsy, kabelky, skříně, šuplíky, stolky a police prohledány a klíče nikde. Urgující telefonáty se množily. Jala jsem se v hlavě projíždět předchozí den. Jako by se mi rozsvítilo, vzpomněla jsem na střevní potíže před obědem a útěk na veřejné záchodky vedle menzy. Ty klíče jsem tehdy měla v ruce. Přesvědčit přítele, aby se vydal na dámské toalety jednoduché nebylo. Za chvíli volal, že už můžu jít. Klíče má. Na ty záchodky se vydal, ale klíče mu vydala paní vrátná. Jeho očumování kolem dam vyhodnotila správně, nikoliv jako úchylku.

Tolik k mým ztrátám a naštěstí i nálezům. Heligona.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

Klíče, jedno velké téma...já mám na klíčích flashku, kterou rvu pravidelně do počítače, se stejnou pravidelností pak odcházím domů bez nich :) Nejdál jsem se vracela zatím z metra, tak snad nedojedu nikdy až domů! :)


 

Pište mi na redakce@zena-in.cz

předmět: paměť

  • Ztrácíte věci a nemůžete je najít?
  • Zapomínáte?
  • Jak vás trápí nedokonalá paměť?
  • Kdy jste pocítili, že už paměť neslouží jako dříve?
  • Kdy vás paměť vytrestala?
  • Na co nejdůležitějšího jste kdy zapomněli?
  • Pamatujete si data, výročí, seznamy nákupů?
  • Rozčiluje vás zapomnětlivost druhých?
  • Jak se snažíte nad svou pěmětí vyzrát?
  • Zapomněli jste na nějakou důležitou věc - schůzku, svatbu, narozezniny?
  • Na co byste raději zapomněli?
  • Jíte nějaké doplňky stravy pro lepší paměť? Pomáhají?

 

Pište mi, těším se na vaše příhody, zkušenosti, trápení s pamětí, historky...a nemusí být jen vaše...

Jeden z příspěvků, který do redakční pošty přijde, oceníme kosmetikou planet spa od Avonu - hydratačním krémem na ruce a nohy s bambuckým máslem a výživným čisticím krémem na obličej s bambuckým máslem a zázvorem.

planet spa

Reklama