Hezký den. Opalování bylo vždycky moje. Od malička mám ráda slunce, teplo a snědou kůži. Opalovala jsem se vždycky dobře a při každé příležitosti se vystavovala na zahradě, na balkoně nebo na střeše.

Zlomilo se to vloni, kdy jsem s prvním jarním sluncem vyrazila do vinohradu. Vyhrnula jsem rukávy i nohavice, kam až to šlo a s radostí sledovala tmavnoucí kůži. Ta tmavla a tmavla, jenom se mi nějak moc nezdál odstín. Zajímavé bylo, že se barva i struktura měnila i po opuštění stanoviště. Do večera jsem byla červená a opupínkovaná. Tak jsem se seznámila se sluneční alergií.

Za neustálého drbání, mazání a spaní s mokrým ručníkem na krku, v mém mozku něco přeplo a já začala tu proklatou ohnivou kouli nenávidět. Naopak v zimě a dešti se mi moc líbilo. Nikdo nechápal, jak se z takového teplomilce stal člověk v teple zvracející a omdlívající. Naštěstí to postupem času opadlo a teď už jsme se sluníčkem zase celkem kamarádi.

Pěkný zážitek měl i můj přítel. Byli jsme poprvé u moře. On je takový tvaroháček, tak jsem mu kladla na srdce, ať se pořádně maže. Musím podotknout, že můj drahý veškeré mazání nesnáší. Po holení se ničím nenatírá, krémy neuznává a když si večer přetřu rty balzámem, tak si o polibku na dobrou noc můžu nechat zdát. Tehdy jsme poprvé vyrazili na pláž. Já se pečlivě natřela už na pokoji, on prý až u moře. První vlezl do vody, pak se rozvalil na dece a nakonec že se tedy mázne. Nohy zabořené po kotníky v písku... no jak to mohlo dopadnout. Ukázkově si spálil nárty. Obutí bot bylo nepředstavitelné. Půl dovolené prochodil bosky a zbytek podivnou chůzí. Bylo mi ho skutečně líto, ale při každém pohledu na ty rudé fleky jsem prostě vyprskla smíchy. Od té doby už se maže pečlivě a celý.

Heligona

Text nebyl redakcí upraven.

Více o solární alergii si můžete přečíst ZDE.

A jak jste na tom s opalováním vy?

redakce@zena-in.cz

Reklama