Hezký den.
Já jsem rozhodně pro, aby děti dostávaly kapesné. My jsme je s bráchou nedostávali. Jistě si dokážete představit, že jsme se k penězům zkoušeli dostat různě. Matně si vzpomínám, že jsme měli nějakou pokladničku, do které jsme občas dostali nějaké drobné na kolotoče. Kolotočování se však neuskutečnilo, brácha tu pokladničku vybral a pak už se tam nikdy nic neobjevilo. Jednu dobu jsme dostávali 10 korun na svačiny a snad ani jednou jsem si tu svačinu nekoupila. Později následovaly podvody se stravenkami, na které se většinou přišlo. To byly průšvihy. Občas, a na to jsem nejméně hrdá, jsem si "vypůjčila" z rodičovské peněženky.

Není už lepší dítěti nějakou tu korunu dát? Když si jenom vzpomenu, jak jsem záviděla kamarádce, když jsme spolu vracely láhve. Ona strčila korunky do kapsy a já si vyžádala lísteček, abych mohla doma prokázat, že jsem si nic nenechala. Když babičky podstrčily nějakou stovku, ta byla obratem uzmuta a uložena na knížku. Když mi náhodou zůstala v ruce nějaká větší částka, okamžitě jsem to utíkala utratit, aby moje prašulky nespolkla zas nějaká, pro mě tehdy dost záhadná, knížka.

Jakési kapesné jsem začla dostávat až na střední škole, kdy začaly chodit dětské přídavky do mých rukou. S tím se pak pojily nějaké přesuny finančních nákladů na mně. Dodnes nechápu, jak jsem z těch necelých 350,- na měsíc dokázala tak krásně vyžít. Tím jsem se však také utvrdila v tom, že děti ani mládež nepotřebují mnoho. Už jenom to vědomí důvěry od rodičů a určitá svoboda v rozhodování dělá hodně.

Text nebyl redakcí upraven.

Taky nechápu, jak jsem mohla vyžít s hrstkou drobných, když teď mi nestačí ani můj plat :)

Ještě hodinu můžete psát své příspěvky na téma kapesné.

redakce@zena-in.cz

Reklama