Rodina

Helenka: Příběh o Františkovi

Poslední zveřejněný příběh k dnešnímu tématu je od čtenářky Helenky. Je to příběh o Františkovi.

Dobrý den milá redakce a milé čtenářky
Původně jsem psát nechtěla, protože je to už tak dávno, co jsem já sama přinesla domů vysvědčení. Je to i dávno, co přinesla vysvědčení moje dcerka, dokonce i vnučka už nenosí vysvědčení, ale pouze zápočty. Říkáte si, co tedy může taková babička k takovému tématu napsat?

Pár řádků přece jen.

Léta jsem pracovala jako vychovatelka ve školní družině. Byla to krásná práce, děti mám moc ráda, a protože nám pánbůh nadělil jen jedno, byly to všechno takové moje další děti.

Do družiny chodil i jistý František. Věčně usmrkaný chlapec s odřenýma kolenama a roztrhanou školní brašnou. A tento František se rok co rok, když přišlo vysvědčení, schovával v družině pod stolem a bál se jít domů. Nebyl to žádný všeználek, to ne, židliček měl na vysvědčení hodně, když si ale vybavím jeho rodiče, neměl být ten kluk po kom chytrý. Jeho rodiče byli takoví malinko jednodušší lidé.
Tohoto Františka jsem rok co rok v den vysvědčení doprovázela z družiny domů. Když byly závěrečné prázdniny, družina už byla většinou ten den zavřená, ale on stál u dveří a čekal na mě, nemohla jsem ho zklamat.

Jeho rodiče mi říkali paní učitelko, i když jsem žádná učitelka nebyla, jenom družinářka. Když jsme přišli k Františkovi domů, bylo to stále stejné: „Paní učitelko, jste moc hodná, ale ten kluk dostane takový nářez, že se neposadí. Co jen z něho bude?“
„Bitím nic nespravíte“, oponovala jsem Františkovým rodičům.

Jestli ten nářez po mém odchodu dostal, to jsem se nikdy nedozvěděla. Chudák asi ano, jinak by se tolik nebál. Já jen věřím, že byl ten výprask menší, protože za tu dobu co jsem u nich seděla, tak rodiče malinko vychladli. Snad jsem mu trochu pomohla. 

Jeho rodiče už nežijí, ale František k nám chodí dodnes. Nikdy se neoženil, je to taková místní figurka. Tu mně opraví střechu, tu pomůže posekat trávník, a nikdy nezapomene zmínit, že je to za ty školní doprovody.

Helenka

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

________________

Helenko, Vy máte tolik krásných příběhů. Děkuji Vám za jejich posílání a pozdravujte Františka. Co nemá v hlavě, to má v rukou :)
Pěkný den
Saša

Téma dnešního dne 31. ledna 2012: Pololetní vysvědčení

  • Jak vzpomínáte na svoje vysvědčení? Bály jste se nebo těšily?
  • Trestáte své děti za špatné vysvědčení?
  • Byla jste vy sama trestána?
  • Chválíte své děti za pěkné vysvědčení?
  • Byla jste vy sama chválena?
  • Pokládáte pololetní vysvědčení za stejně důležité jako to závěrečné?
  • Nebylo by místo pololetních známek u malých školáčků lepší jen písemné ohodnocení?
  • Jezdíte na pololetní prázdniny?
  • Zastáváte názor, že pololetní vysvědčení je taková varovná předzvěst vysvědčení závěrečného?
  • Máte špatné zkušenosti s učiteli?

Já myslím, že záchytné body stačí.
Vše o škole, o vašich dětech, učitelích a také o vašich vzpomínkách na vysvědčení pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Těším se na vaše příspěvky. Jedna z pisatelek dostane pomyslnou jedničku s hvězdičkou a návnadou veselou knihu spisovatelky I. Knightové: Největší špeky mýho života a k tomu deodorant spray Adidas.

darekk

   
31.01.2012 - Příběhy - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [8] kobližka [*]

    kobližka — #6 Jeříšmarjá,píšu jako trotlík Sml30,jako omluva snad jen to,že ležím v posteli a na klávesnici blbě vidím....

    superkarma: 0 02.02.2012, 12:22:52
  2. [7] iřka [*]

    Kolik takových nešťastných dětí je. Zasloužili by ti rodiče.

    superkarma: 0 02.02.2012, 12:16:19
  3. avatar
    [6] kobližka [*]

    Pro mě bylo vžycky důležitější,aby moje byly šťastné.Vidět je smutné a utrápené,byť s krásnými známkami nebylo u mě na prvním místě.Jestli to bylo dobře,ať posoudí samy.

    1. na komentář reaguje kobližka — #8
    superkarma: 0 02.02.2012, 11:57:53
  4. avatar
    [5] monkee [*]

    Co nemá v hlavě, má v Sml25. Nešťastné pro kluka v tom, že jeho rodiče to tak nevnímali.

    superkarma: 1 31.01.2012, 18:11:42
  5. avatar
    [4] cicinka [*]

    Tak to je hezký příběh. A ještě krásnější je, že František si vás celá ta léta cení. Sml67 Škoda jen, že nemá vlastní rodinu.

    superkarma: 0 31.01.2012, 18:05:11
  6. [3] azpol [*]

    To je tak pěkný.....nebylo Vám lhostejný osud malého chlapce...kež by takových lidí bylo více.....Já ani mí bratři jsme nikdy výprask za vízo nedostali, taky možná díky tomu, že jsme všichni dyslektici a dysgrafici, ale vycinkáno jsme dostali vždycky, že to mohlo být lepší...no a pak se šlo do cukrárny na pohár....Otec se mylně domníval, že znás budou géniové..nakonec já jsem cukrářka s maturitou, bráška si udělal maturitu se zaměřením na PC a nejmladší si v 21 letech teprve učí na truhláře.Tak jsme tu VŠ přenechali chytřejším Sml16

    superkarma: 0 31.01.2012, 15:54:43
  7. avatar
    [2] Jindriska8 [*]

    Pěkný příběh,ale asi to neměl kluk doma lehkýSml22

    superkarma: 0 31.01.2012, 15:53:26
  8. avatar
    [1] řinka [*]

    To je krásný příběhSml59Sml59

    superkarma: 0 31.01.2012, 15:48:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme