Bulvár

Helena: Jak já Ti závidím, že nikam nemusíš

Tak tenhle, pro dnešek už poslední zveřejněný příspěvek, mě opravdu posadil. Říká se - nejlepší na závěr, troufnu si říct, že tentokrát tomu tak je. Opravdu stojí za to si ho přečíst... a pak se pořádně nadechnout.

Milá redakce

Kdo říká, že nikdy nezáviděl, tak nemluví pravdu. Ať už závidíme věci duchovní nebo materiální, je to závist, a je to naprosto normální vlastnost, která je dána všem lidem do vínku.

Ráda bych se s vámi podělila o příběh, který mi vyprávěla moje babička, která už šest let nežije, ale ten příběh je nesmrtelný. Když začala druhá světová válka, bylo mojí babičce 20 let. Babička měla stejně starou kamarádku, spolužačku Johanku. Byla to židovka a její rodina byla hodně bohatá. Vlastnili obchod na náměstí, kde prodávali šicí stroje a různé jiné věci na šití a vyšívání. Hned nad obchodem měli krásný dům, ve kterém bydleli. Ten dům tam stojí dodnes, jen je z něj už udělaný nějaký penzion. Babička mi vyprávěla, že když si chodila s Johankou hrát, připadala si jako princezna na zámku. Všude visely obrazy a gobelíny, všude vázy a zlaté svícny, Johanka měla dokonce i svoji vlastní služebnou. Babička pocházela z obyčejné, spíš chudé rodiny, pradědeček byl zelinářem a prababička v domácnosti, měli ještě pět dalších dětí a do talíře hluboko. Babička se proto vždycky po návštěvě od Johanky vracela jako ze „zámku“ do podzámčí, do pavlačového domu se záchodem na chodbě.

Přišla válka, konkrétně rok 1942, kdy byl Němci rodině Johanky zabaven celý majetek a jako dobytci byli nahnáni na shromaždiště na hlavním nádraží, kde se měli připravit k odjezdu „na práci“. Řada z nich však už tušila, co se za pojmem „práce“ ukrývá. Koncentrační tábory. Babička se šla tehdy s Johankou na nádraží rozloučit, a Johanka ji tehdy řekla: „Jak já Ti závidím, že nikam nemusíš“.

Už se nikdy neviděly… a moje maminka, která se narodila babičce až v 35 letetch, dostala jméno Johanka.  

Helena z Brna

pozn. text nebyl redakčně upraven

________

Helenko, nevím, jestli teď sedím v práci u klávesnice, nebo jsem v kině a přede mnou se promítá film. Nádherný, lidský, dojemný. Děkuji...

Saša

Téma dnešního dne 17. června

Co jste kdy - komu záviděly, případně co - kdo záviděl vám?

Závidím já

  • Já jsem například záviděla svojí kamarádce v porodnici, že porodila o týden dřív a už to má za sebou.
  • Závidím také svojí sestře, že zatímco ona může sníst třeba půlku kance a zůstane pořád štíhlá, já přibírám snad z pouhého nadechnutí.
  • Závidím svému muži jeho povahu, s jakou lehkostí dokáže vyřešit všechny podstatné problémy, a ty nepodstatné umí hodit za hlavu.

Závidí mně

  • Moje o pár let mladší kamarádka mi těsně před jejím nedávným porodem záviděla, že já už to mám dávno za sebou.
  • Moje dcerka mi závidí, že už mám za sebou maturitu i absolutoria.
  • Moje sousedka mi závidí, že my máme balkon, a ona ne.

Závist je prostě všude kolem nás. Je propojena s naší povahou, s našimi pocity, patří k našim životům. Někdy je nevinná, ničím neublíží, jindy se dokáže proměnit v pěkně zlou a zákeřnou potvoru, která zraňuje a ničí.

Závist má mnoho podob, s jakou z nich jste se setkaly vy, můžete psát na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Co jste kdy komu záviděly

  • Povahu
  • Podobu
  • Vlastnosti
  • A nebo třeba luxusní automobil či bazén
  • ... ... ...

Co kdo záviděl vám

  • Šťastné manželství
  • Zahraniční dovolenou
  • Úspěšné složení zkoušek  
  • A nebo třeba lepší úrodu na zahradě
  • ... ... ...

A aby té závisti nebylo málo, vylosovaná čtenářka od nás obdrží: Luxusní osvěžující koupelový krém a ještě luxusnější bělicí pastu na zuby.

darecek

A my ostatní jí poté budeme tiše závidět zářící úsměv a hebkou pleť. :))

   
17.06.2011 - Společnost - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [12] kobližka [*]

    Večer — #11 Já se dívám,neboj.A jsem ráda,že ty máš zájem o věci kolem,to není tak časté.Já slýchám od nynější generace,že dítě moc nechtějí,ale je to jejich rozhodnutí.Každá generace to má jinak.Určitě ti nevadí,že ti tykám,můžeš taky,na netu většinou tykám.I když už jsem postarší,ale ne důchodkyně Sml58

    superkarma: 0 19.06.2011, 00:11:30
  2. [11] Večer [*]

    kobližka — #5 Proč hned mladým? Tohle s věkem nemá vůbec nic společného. Naopak. Kolik mladých si myslíte, že sleduje nějakou Bartošovou? Nesledujou tyhle drby spíš postarší důchodkyně, co nemaj co na práci? Já (28 let) se rozhodně víc zajímám o takové osudy jako je popsáno v článku a takové ve mně zanechají nějaké pocity. Bartošová a jí podobní opravdu ne. A když se rozhlédnu v okolí, jen se mi to potvrdí. Taky se rozhlédněte Sml22

    1. na komentář reaguje kobližka — #12
    superkarma: 0 18.06.2011, 20:20:23
  3. avatar
    [10] Eva_CZ [*]

    Sml67

    superkarma: 0 18.06.2011, 17:10:30
  4. avatar
    [9] átéčko [*]

    kobližka — #8 V každé době a situaci ti někdo říká, že " v téhle době mít dítě!?"

    Válka není opravdu vhodná. A co totalita, komunismus, kdy vás straší atomovko, neutronovou bombou a dalšími bubáky...tím strašila mě má tchýně. Když jsem byla těhotná, oblažovala mě podobnými hnusnými dotazy...a přidávala hrůzné obrazy, jak to všechno může být...

    A dnes? Lidem se zdá, že mají málo peněz, že nemají vhodné podmínky.

    Ale každá doba je vhodná k tomu, rodit děti. Učit je slušnosti a vychovávat z nich slušné lidi.

    Tenhle příběh je moc krásný a silný. O Johance....

    superkarma: 0 18.06.2011, 16:37:57
  5. avatar
    [8] kobližka [*]

    Dost sleduju válečné dokumenty a pořád si říkám,jak dokázali lidé v takové hrůze teroru žít,milovat se,rodit děti? Je nám to vzdáleně a tudíž nepředstavitelné,ale pro mě o to víc obdivuhodné.Proto nechápu dnešní generaci,kdy někteří z ní říkají,že nechtějí mít dítě a přivézt ho do "takové doby".Není to náhodou alibismus?

    1. na komentář reaguje átéčko — #9
    superkarma: 0 18.06.2011, 14:04:04
  6. avatar
    [7] enka1 [*]

    Přečetla jsem si až dnes a je mi smutno. Všichni níže už napsali to důležité.

    superkarma: 0 18.06.2011, 10:01:26
  7. avatar
    [6] selinka [*]

    kobližka — #5 možná kdyby něco takovýho Iveta zažila na vlastní kůži, tak by se nechovala jako excentrická kráva. Tím to nevztahuju jen na Ivetu, samozřejmě, ale jako příklad se hodí..

    superkarma: 3 18.06.2011, 08:44:59
  8. avatar
    [5] kobližka [*]

    krokodylice — #4 Asi se málo připomínají,ale že má Bartošová nového milence a jiné bludy,nám podsouvají pořád.Ty totiž lidi prostě hltají,ale opravdové hrdinství je asi mladým k smíchu...

    1. na komentář reaguje selinka — #6
    2. na komentář reaguje Večer — #11
    superkarma: 0 17.06.2011, 22:32:59
  9. avatar
    [4] krokodylice [*]

    Díky, tohle je poselství. Proč se na takové příběhy zapomíná? Sml80

    1. na komentář reaguje kobližka — #5
    superkarma: 1 17.06.2011, 20:38:19
  10. avatar
    [3] monkee [*]

    ... lidský a dojemný anoSml22, ale nádherný?Sml80 Je mi smutno z těch zmařených životů, nádherný film vypadá jinak... Sml13

    superkarma: 2 17.06.2011, 19:18:03
  11. avatar
    [2] Alka1 [*]

    Dnešní téma se mi moc nelíbilo, ale jsem ráda, že Tvůj příběh jsem si přečetla. Je důležité, aby se na tuto dobu a osudy nezapomínalo...Sml67

    superkarma: 2 17.06.2011, 18:18:12
  12. avatar
    [1] Barbucháč [*]

    Myslím, že je dobře, když se podobný příběh předává dál.

    superkarma: 1 17.06.2011, 15:44:05

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme