Dobrý den a dobrou chuť, ať už baštíte cokoliv :-)

Když se vykládá o tom, co kdo už v životě zkusil k jídlu, vybaví se mi věta z filmu Nástrahy velkoměsta: „Proč vždycky, když někomu pes zakousne kočku, my máme králíka?“ :-)

Vím, že mí dědové i babičky zkusili kdeco, zvláště co se masa týče. Ovšem vzhledem k podmínkám, v jakých žili, se to dalo chápat. Na pekáč se prostě hodilo všechno, co nestihlo utéct. Ale pokud vím, hmyzem se zrovna neládovali.

To teprve až později, i když nedobrovolně. Dědovi byla uvařena pravá houbovka – a jak se na ni těšil! Když mu však byla naservírována pod nos, vytřeštil vyděšeně oči a zíral do ještě vyděšenějších očiček červíků, kteří stihli sice prchnout z hřibů, přes okraj hrnce se však už nedostali. Tímto s jídlem skončil a i když jsem dědu už nezažila, dodnes když se zazpívá „Ty máš kukadla…“ , je jasné, o čem je řeč.

Já jsem člověk žravý a odmalička jsem snědla cokoliv, i když cpát do hlavy hmyz mě snad ani nenapadlo, nejspíš z absence pro mě důležitého prvku – masa. Jedla jsem však nezralé ovoce a kdejaký plevel, brácha si jednou pochutnal na modrém mýdle a když jsem četla příspěvěk od Mio, vybavila se mi chuť céček, i když si na jejich konzumaci přímo nepamatuju.

Před časem nám při návštěvě u kamaráda byla nabídnuta večeře – pekáč plný masa. A prý že nám neřekne, co to je, dokud to neuhodneme. Nijak nás to netrápilo, maso bylo totiž výborné a nikdo tedy neměl potřebu nic vymýšlet či si kazit chuť, protože nevědomost je sladká, v tomto případě spíš parádně kořeněná, křehká a propečená.

Po jídle jsem jen tak hodila do placu „beztak to byla nějaká nutrie“ a bingo, uhodla jsem! A klidně bych si ji dala zas, maso totiž bylo skutečně skvělé. Tehdy jsem to nazvala „vepřovým králíkem“, teď po dalších gurmánských zkušenostech bych to přirovnala k masu pštrosímu…

Hmyz jsem nikdy nezkusila, pokud nepočítám mouchu v krku při jízdě na kole. Ale klidně bych do toho šla. Na jihu Evropy jsem se nechala ovlivnit mořskou atmosférou a podlehla jsem všem vodním potvorám, na kterých si velice ráda pochutnávám, takže je mi jasné, že by stačilo překročit třeba thajské hranice a už bych měla papulu plnou cvrčků :-)

Heather


A to je správný přístup! Mimochodem nutrii jsem doma dělala, když jsem ji koupila od jednoho chovatele. Potvrzuji, je výborná. Nikdo se ke mně nepřidal. Že prý je to krysa. Zajímavé, že cvrčky ochutnali. Díky za příspěvek a krásný den :-)

 Napište mi dnes na redakce@zena-in.cz, co jste kdy odvážného ochutnali a jestli byste šli s námi do výživného hmyzu, který máme dnes v redakci k obědu. Zvolili jsme cvrčky pražené s mandlemi, v sýrovém těstíčku a jako zákusek s banánem a čokoládou.

Těším se na vaše názory a příběhy, hezký den!

Reklama