Má to někdo kliku, čtenářka Ludmila si natolik oblíbila svou spolužačku, že ji prostě musela dostat do rodiny! No, dobře, trochu žertuji, ale Ludmilina spolužačka zamíchala v tomhle příběhu karty pořádně...

Ludmilo, taky se mi líbila dokonce sestra jednoho spolužáka, ale věděli jsme, že by to byl konec kamarádství, tak jsem od ní dal ruce pryč. Jak to dopadlo s vámi - kamarádíte se stále?

A co vy ostatní Ženy-in, chodily jste někdy s příbuznými svých kamarádek?


V době kdy jsem byla mladá a svobodná, nebyla ještě doba mobilů a internetu. Moje seznámení proběhlo na vesnické zábavě, na kterou mě pozvala tehdejší spolužačka. Seznámila mě tam se svým bratrancem, ale ani jeden jsme si navzájem neřekli o kontakt na sebe. I když jsem byla v té době nesmělá, tak jsem si řekla, že papír snese hodně a sehnala si jeho adresu přes svou spolužačku. Napsala jsem dopis a pozvala ho do mého města, jenže čert nikdy nespí a já onemocněla a na schůzku se nemohla dostavit. Pošty nestačily dopis s vysvětlením doručit a mně bylo jasné, že se už nepotkáme. Jenže to by on nebyl chlapec činu, aby si mě ve velkém městě nenašel.

A Happy End, ten byl takový, že do roka byla svatba. Nyní jsme spolu už 26 let, máme 4 děti a 2 vnoučata.

Ludmila


Reklama