Reklama

Hodiny tělocviku jsem na základce z duše nenáviděla. Nechápala jsem, proč se mám honit (jako zběhlý pes – lepší příměr mě nenapadá) dokolečka, dokola kolem hřiště, od čáry startovní k rovince cílové, a co mi přinese skok daleký nebo – což se jevilo podstatně horší – skok vysoký.

Přiznám barvu. Švédskou bednu (já ji nazývala "krabicí" ) jsem nepřeskočila. Na tyč jsem nevyšplhala. Nevadilo mi to. Za veverku jsem se nepovažovala. Proč bych měla z vejšky koukat na plešku našeho tělocvikáře Prokeše? No, potěš Prokeš.

Mně bavilo kreslení. A nuťte malířku do kolektivních míčových her typu „vybika“ a další. Záchranou byly omluvenky pro „zdravotní a jiné potíže“. Fakt vysvobození. A věřte, že se normálně neulejvám ani nelajdačím. Na střední moje nechuť k těláku gradovala. Samolibý kantor nás stádně oslovoval „Mařenky“. Nic proti Maruškám, Mariím a Majkám, ale z jeho úst to znělo jasně hanlivě – „Mařena“. Ten tón, ten tón. A my se jmenovaly Danky, Zdenky, Mirky, Hanky…

Tehdy povinný lyžařský výcvik jsem přežila jen díky tomu, že jsem si hned první den vyrobila na patách ukázkové puchýře. A pak mi naši pedagogičtí "takysportovci" dali pokoj a dokonce přidělili vcelku útulný pokojík.  Mohla jsem v klidu a pohodě číst, číst a číst… Dost. O tom jsem už psala.

Na druhé střední jsme tělesnou výchovu neměli. Navíc mě nikdo nesmyslně nehonil po hřišti – odněkud někam a zase zpátky. Jak u blbejch na půdě, že.

Zlatá "druhá střední". Tam jsem si mohla beztrestně při výkladu empatických profesorů celou hodinu kreslit kytičky, čmárat obrazce, vymalovávat domečky.

 V tom svém dospěláckém životě sice nesportuji, ale ráda a často chodím. Po rovině, do kopců, jak je libo. Fyzičku mám. Nezadýchávám se. Záda mě nebolí. Moje kolena nezdobí odřeniny, stehenní kost jsem dosud zlomenou neměla. A víte proč? Protože nesportuju!

hannah58

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

Šplh mi také nikdy nešel, ale zatím jsem ho v životě něpotřebovala... :)


Dnešním tématem dne je sport a váš vztah k němu. Ale nebojte se, zkusíme to tentokrát bez úrazů!

Pište mi na redakce@zena-in.cz

předmět: sport

  • Jak jste na tom se sportováním vy?
  • Vedli vás ke sportu rodiče?
  • Je to vaše černá můra nebo se této zábavě oddáváte často a rádi?
  • Sportujete pravidelně?
  • Jaký sport vám jde?
  • Věnujete se nějakému sportu od malička nebo dokonce závodně?
  • Máte snad nějaké medaile, diplomy?
  • Který sport milujete, přesto na něj nestačíte?
  • Který sport se chystáte teprve zkusit?

Jeden z příspěvků bude odměněn, vybraná čtenářka dostane perličky pro rozjasnění tváří a oční stíny od Avonu.

rozjasnovac