Hezký barevný den s pravou českou poutí!

Coby dítko školou povinné, předzvěst pouti pro mě byla vždycky velkým táhlem. A co mě k ní  tak táhlo? Jestli hádáte, že řetízáky, houpačky ( jééé, ty byly přeci taky v zologický) a střelnice, tak jste vedle, jak ta jedle. Byl to velký kulatý meloun.

V dnešní době, kdy na Ježíška seženeme hroznové víno a o Silvestru popíjíme šampáňo s čerstvými jahodami, by mi to jeden nevěřil. Ale fakt, nekecám. Melouny se prodávaly hlavně o poutích.

S obrovským zeleným úlovkem jsem si domu odnášela taky tříbarevné žužu, sáček arašídů v cukru, a protože jsem v jedné ruce třímala ještě obrovskou cukrovou vatu, ani jsem tu nadílku unést nemohla. A řetízáky, houpačky a střelnice? Bléé. S nimi mi jděte někam...

Doba se změnila. Já se změnila.

Staré vrzající kolotoče a vznešené labutě byly vyměněny  za barevné adrenalinové létající jánevímcovšechno. Já jsem vyměněna nebyla, nicméně jsem o nějaký ten pátek...rozumnější. A taktičtější. Vymluvím se, že na  jánevímcovšechno nemůžu, protože by mi vítr necudně zvedal sukýnku.

A mohla by mi mi ulítnout háčkovaná čapka.

p

Naplánuju si, že jen tak mýrnix dýrnix pohodím rukavičku. V pravou chvíli, pochopitelně. Třebas ji zvedne támhleten lázeňský švihák se slamáčkem.

A třeba mi ještě vystřelí růži. Nebo dostanu perníkové srdce? No, řekněte, není ta pouť nádhera?

hannah58

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Jo, melounu rozumím. Já mám zase na pouti ráda jedině Indiány. Mám s jedním fakt mystický zážitek. Někdy vám ho povím. Míša

Máte rádi poutě a atrakce? Na čem nebezpečném, až adrenalinovém jste kdy byli?

Své příběhy a zážitky i sympatie k pouťovému veselí posílejte dnes na redakce@zena-in.cz.

Hrajeme, jak jinak, než o pouťové „štěstíčko“, tedy nevíte, co ve škatulce bude. :-))

Reklama