Novinky

Hanka a její kočky

Jedna se naučila spoustu věcí, ale všechno sama, cvičit ji nemuseli. Okamžitě pochopila, na co je kočičí záchůdek. Taky se naučila otvírat tlapkou přivřené dveře. Naučila se škrábat a klepat na zavřené okno a dveře – to žadoní, aby jí í otevřeli.

K tématu „kočka“ bych toho mohla vyprávět opravdu hodně. Od narození bydlím na vesnici  a odjakživa jsme měli nějakou tu kočku – někdy jednu, někdy i sedm najednou. Více jich bývalo dokud jste si nepořídili pořádného psa – vlčáka, který všechny kočky nějak vypudil z domu. Od té doby máme vždycky jen jednu – max. dvě kočičky – záleží na situaci. Ono totiž na tom rčení, že kočka má devět životů něco je i není. Já si totiž myslím, že jedna kočka má devět životů jen tehdy, když dalších devět koček za tu jednu život položí. Měli jsme tak 12 let jednu vzornou hodnou kočku Micku – ráda chytala myši, nebyl to žádný domácí mazlíček a ta vydržela opravdu dlouho, ta měla těch životů spoustu. Ale vždycky jsme si nechali nějaké to kotě – což byl samozřejmě mazlíček celé rodiny a bohužel se nám stalo mnohokrát po sobě, že se mladá kočička nedožila roku života – obvykle se nenaučila rozhlížet při přecházení silnice :-(.

Ale loni jsme si od té starší kočky nechali koťátko, které (jak jsme se mylně domnívali) je zbarvením rarita – černá kočka s bílými tlapkami. Jako malá vypadala jako medvídek Panda, takže jsme jí dali jméno Panda – i když se na ni volá různě – reaguje spíš než na jméno na hlas svých páníčků. Tomu našemu mazlíčkovi je dnes už 1,5 roku a jelikož je její nejoblíbenější místo postel (a musí na ní být peřina), tak se těší dobrému zdraví. Maminka kočka jí umřela když byla malá, takže ji lovit myši nenaučila a tak je to spíš náš společník. Kam se hneme, tam chodí za námi. Takže když vyrazím do lesa na houby, za mnou si to cupitá nejen pes, ale kočička. A když se kouknu do své postele a tam se vyvaluje pes a vedle něj kočka, jsem ráda, že nemáme doma krávu :-). Psa před spaním vyženu alespoň za dveře, kočku tam tedy nechám i když mě v noci trošku utlačuje, jenže kdo by tomu mrňousovi odolal. Když ji v noci o kousek posunu, hned začne vrnět a je vděčná, že ji nevyhodím ven.

A určitě věřím tomu, že má kočka léčebné účinky, ale asi tak stejně jako pes. Když je vám smutno, oba se rádi pomazlí, přitulí, proběhnou s vámi venku, provedou nějakou tu darebačinu, které se prostě musíte smát…. Kdo by odolal psímu a kočičímu pohledu…. Naše kočka a pes se sice někdy zlobí, ale když jde o to, provést nějakou tu lumpačinu, jsou spolu jedna ruka. Např. naše kočička se naučila skákat na kuchyňskou linku a shazovat dolů šunku. Náš pes to zaregistroval a tak začala jejich spolupráce – pes čeká dole a kočka si trošku nahoře ukousne pro sebe a zbytek tlapkou hodí dolů… Zvládnou takhle zlikvidovat 30 deka šunky za pár vteřin. Musíme si dávat hodně pozor co na lince necháme.

Také věřím na to, že kočka i pes vycítí z člověka smutek, přitulí se nebo mě tahají ven na procházku, pes mě nutí házet aporty a kočku musím obdivovat jak šplhá po stromě - bez diváků ji to nebaví! :-)

Kočka je také velice hravé zvířátko a zejména jako kotě je radost ji pozorovat. Naše malá si dokázala hrát se vším – třeba s oříškem si házela po celé chodbě i celý den. Taky krabičky jsou její oblíbené, nejraději s nějakými dírkami kam může strkat tlapky. Teď v dospělosti je její oblíbená hra někde číhat za rohem a když jde někdo kolem, vyskočit na nohu – taková přepadovka – z toho má velkou radost, když se to povede. Naučila se spoustu věcí, ale všechno sama, cvičit jsme ji nemuseli. Moc jsem se divila jak okamžitě pochopila na co je kočičí záchůdek :-). Taky se naučila otvírat tlapkou přivřené dveře (už zkoušela i skákat na kliku, ale na to má málo sil, aby ji zmáčkla). Naučila se škrábat a klepat na zavřené okno a dveře – to žadoní, abysme jí otevřeli :-)

Kočka je prostě miláček, na kterého se nemůžu zlobit i když provede nějakou lumpačinu. Ten zvířecí pohled mě prostě vždycky rozesměje a myšlenky na potrestání jsou pryč. Kočičku bych doporučila všem jako nejlepší lék na deprese, černé myšlenky a podobné věci.

Posílám fotky naší Pandiny, když byla malá (s mojí maminkou), na další fotce s její kočičí maminkou a další v její oblíbené krabičce.

fo

h

h

Hanka

   
16.10.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [2] ewa2305 [*]

    Aesinka — #1 Tato kocouro-psí spolupráce funguje velice dobře i u nás Sml22

    superkarma: 0 16.10.2013, 16:48:11
  2. [1] Aesinka [*]

    U známých se takto naučili pes a kocour takto spolupracovat - původně zapřísáhlí nepřátelé zjistili, že když kocour vyleze nahoru na linku, kde je schované vánoční cukroví, může ho shazovat psovi dolů. A byli kamarádi...

    1. na komentář reaguje ewa2305 — #2
    superkarma: 0 16.10.2013, 16:29:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme