Bulvár

Handicapovaní mezi námi 3. – Život za trest

"Omnis vita suplicum est. (Celý život je trest.)“ Seneca

Většina z nás si pod pojmem handicap představí nějaký fyzický či smyslový deficit. Mezi handicapované se ovšem řadí i lidé s problémy psychickými – i jim může jejich postižení přinášet závažné potíže, znemožnit jim normální život, komplikovat komunikaci s jinými lidmi i být důvodem k udělení invalidního důchodu. Jednou z nejobsáhlejších skupin těchto "psychicky handicapovaných" jsou lidé trpící depresí.

Umlčený člověk

Pojem deprese pochází z latinského deprimere – tedy utlačovat, umlčovat. Používáme jej obvykle k označení špatné nálady. Z odborného hlediska se ovšem jedná o tzv. afektivní poruchu – tedy o poruchu nálady, která může mít buď příčinu vnější - exogenní - v této formě se často objevuje i u lidí s fyzickým či smyslovým postižením, ale také u těch, které potkala nějaká rodinná či pracovní tragédie - nebo vnitřní  - to jest endogenní – přičemž u těchto případů ještě stále nejsou faktory působící na vznik choroby jednoznačně prozkoumány. Pravděpodobně se ovšem jedná o porušenou rovnováhu některých neurotransmiterů – především noradrenalinu, serotioninu a dopaminu. V každém případě ovšem deprese odděluje člověka od světa stejně drasticky, jako hluchota nebo slepota - ohlušuje, oslepuje a umlčuje jeho psýché - duši.

(soutěž 6 – n)

Jak se pozná deprese

Navenek se deprese projevuje dlouhodobě (několik měsíců, ale i roky až celý život) špatnou náladou, neschopností volně jednat a rozhodovat se, pesimismem, sklíčeností, plačtivostí, přecitlivělostí – zkrátka negativním emočními reakcemi neodpovídajícími skutečnému stavu věcí. Deprese také může, ale nemusí, vést k sebevražednému jednání – v každém případě ovšem značně snižuje kvalitu života. Deprese je tedy stav skleslosti a sklíčenosti - jde přitom o onemocnění celého těla - postihuje celý organismus, nervovou soustavu, duševní složku, myšlení i chování. Ovlivňuje spánek i chuť k jídlu, pocity vůči sobě samému i způsob uvažování o lidech a věcech kolem sebe a přístup k nim. Lidé trpící depresí se obvykle straní společnosti. Objevuje se apatie k dění kolem sebe, ztrácí se schopnost prožívat radost. Dostavujese jakýsi začarovaný kruh depresivního uvažování, z nějž se člověk sám nedokáže dostat.

Deprese je nemoc

Většina z vás zřejmě už zažila situaci, kdy se nic nedařilo, svět se změnil v šedý a pochmurný sled událostí, nebyly jste schopny se k ničemu donutit, nic nemělo význam a cenu. Zdravý člověk se ovšem z takové nálady dokáže vymanit sám nebo s pomocí kamarádů. Člověk nemocný nikoli – pomoci mu může jen kvalifikovaná psychoterapie a v nemenší míře i léky. Deprese je totiž nemoc, často dědičná, mnohdy chronická a někdy, byť nepřímo, vedoucí k smrti.

První varování

První příznaky deprese mohou být značně rozdílně: apatie, ztráta motivace, vnitřní neklid, pocit prázdnoty, chybějící smysl života, neschopnost se soustředit, pasivita a pocity viny. U některých pacientů se dostavují také tělesné potíže, jako jsou poruchy spánku, žaludeční nevolnost, bolesti hlavy, bušení srdce, nebo pocity blízkých mdlob. Vedle vrozených dispozic má na depresi vliv i pohlaví – depresí onemocní alespoň jednou za život každá čtvrtá žena, ale jen každý desátý muž. Důležitou roli při jejím vzniku totiž hrají i hormony – spouštěcími faktory mohou být i onemocnění štítné žlázy, těhotenství, nebo klimekterium.

Když se krátí den

Příčinou deprese může být také nedostatek světla a to především u takzvaných sezónních depresí, kdy se nemoc cyklicky navrací vždy s podzimem a s jarem mizí. K léčbě se proto využívá i fototerapie – tedy léčba světlem – specifickými lampami. Na slabší deprese pomáhají i bylinky – především třezalka, meduňka a máta, a to jako čaj i ve formě různých sirupů a prášků.

Jak na depresi?

Depresi především nesmíme podceňovat - jde o závažné onemocnění. Mnohdy ji lze vyléčit, jsou ovšem lidé, kteří budou po celý život odkázáni na léky a i tak se jim nebude žít lehko. Lehčí deprese lze zahnat pohybem, soláriem, dobrým jídlem a někdy i spánkovou deprivací - tedy jednorázovým nedostatkem spánku. V případě vážnějších depresí je ale zásah odborníka nezbytností - proto nikdy neváhejte vyhledat pomoc. Deprese není chybou člověka - je to nemoc, někdy celoživotní handicap, ale dá se léčit.

S využitím knihy Sue Atkinsonové - Jak zdolat skálu jménem deprese

   
24.07.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme