Informace z redakce jsou tentokrát nabité, program na příští týden snad zajímavý. Přesvědčte se samy.

Nejdříve k tomu, co Vás včera zaujalo. Jakub D. Kočí odchází natrvalo z Prahy do orlicko-ústeckých hvozdů. A tak od února přechází na externí spolupráci. Uvidíme, jak to bude fungovat, a zda Jakub bude mít čas zároveň rekonstruovat nemalý statek, a zároveň pracovat jako redaktor.

Na jeho místo přichází Lucie Paličková, sympatická mladá maminka, kterou Vám Jakub velmi brzy představí v rozhovoru.

A nyní vám nemohu nepopsat můj včerejší den. Spolu se Sašou Stuškovou jsem včera jel do Ostravy za naší maminkou Pavlou Kročkovou a vezli jsme jí plný kufr dárečků. Reportáž z návštěvy napíše Saša velmi brzy.

O této výpravě Saša věděla týden dopředu. Celou dobu panikařila, že odjezd před osmou hodinou ráno je šílenství. V tu dobu prý má ještě půlnoc a nemůže přece vstát… „To snad ani nepůjdu radši spát,“ říkala…

Slíbil jsem jí, že jí kolem 7.39 zavolám a domluvíme se, kde ji naložím. Když jsem jí v 7.39 volal, byla překvapena, protože když se řekne 7.39, myslí se přece něco mezi 8.15 a 9.40. Jen blázen prý dodrží dohodnuté. Na takovouhle přesnost není zvyklá…

Domluvili jsem se, že ji vyzvednu na náměstí I. P. Pavlova tak za 10–15 minut. Ona musela ujít pěšky cca 1 km, já dojet autem do redakce, vyzvednout vše, co tam Saša zapomněla, nanosit to do auta a vyjet na náměstí I. P. Pavlova. Byl jsem tam za 15 minut. Saša nikde. Volám – „No, jo, jsem už tady na Pavláku, jsem tam hned…“ chrlila do telefonu Saša. 5 minut, Saša nikde, deset minut, Saša nikde, 13 minut, Saša s úsměvem na tváři sedá do auta.

Vyrážíme a to, že Saša ještě není ve své obvyklé formě, poznávám podle kadence slov v její řeči…

Umlčel jsem ji starými rockovými fláky z jejího dospívání před 40 lety…

Ozývalo se jen, „tuhle ještě jednou, prosím“ nebo „to bych do tebe neřekla, že bys takhle starou písničku mohl znát…“ a podobně…

Následně si neodpustila mluvit mi do řízení. Když zjistila, že jsem spolehlivý a klidný řidič, hledala něco, co by mohla vytknout.

„Ty už zrychluješ a ten kamion ještě není ve svém pruhu, co když si to rozmyslí,“ byla jedna z jejích častých vět. Že ten kamion má před sebou kilometr volna a že tedy nejde předpokládat, že se do levého pruhu nevrátí, jí bylo jedno.

Už před Brnem ale uznala, že řídit umím, a dokonce lépe než ona. Nejsem si sice jistý, že to myslela vážně, protože začala mluvit o své chatce, kterou má na Moravě, a zjihlým hlasem mluvila o tom, že by se tam ráda podívala, ale stejně mne to potěšilo.

Jet se podívat na její chatičku na Jižní Moravu, když míříme za Pavlou na Severní Moravu, jsem odmítl.

Byl jsem zpražen asi 15vteřinovým mlčením…

Cesta do Ostravy uběhla jinak v poklidu. Návštěva u Pavly byla příjemná a cesta zpět také uběhla v poklidu.

Saša asi doufala, že nějak zapůsobí a domůže se rychlejšího kariérního postupu v naší firmě, ale se všemi svými nemravnými návrhy neuspěla.

A úplně celé to dorazila, když si nechtěla dát Penne alla tonno se slovy, „nemám ráda tuňáka“, a místo toho se nacpala smaženým sýrem s pečeným bramborem a tatarkou.

Posledních 200 kilometrů se jí obnovila její forma na povídání, tak jsem přepnul do kývacího režimu a konverzaci udržoval stylem, „Zajímavé… Vážně?... To jsem nevěděl…“ a podobně.

Nakonec jsem ji vysadil přímo u jejího bytu. Loučila se slovy „Že to nikomu neřekneš…“

Mlčel jsem... a odjel. Ve zpětném zrcátku jsem viděl, jak Saša roní slzy. Prý to byl jeden z jejích nejkrásnějších dnů v jejím životě.

Ale ani to jí nepomůže v kariérním postupu, dál bude „pomocná“ redaktorka, aby se z ní stala „redaktorka“. Musí se holka ještě trošku víc snažit!

Tentokrát na zbytek redakce nedojde... až příště…

A co pro vás máme nachystáno na příští týden?


  • V pondělí 21. ledna si s vámi Saša Stušková bude povídat na téma hanbince. Co si o těchto zařízeních pro sexuchtivé pány myslíte? Byla jste někdy v nějakém?
  • V úterý 22. ledna se Lucie Paličková poprvé ujme editace s tématem: Jak u vás doma (v rodině) vypadá ranní chaos? Nebo to máte naprosto s přehledem jako já?
  • Ve středu 23. ledna Jakub Kočí zavzpomíná na vzkazy psané na papírku a lípnuté na lednici, nástěnku, nebo jen tak položené na stůl. Už je u vás vytlačily mobily, nebo e-maily?
  • Ve čtvrtek 24. ledna se sejdeme spolu nad tématem, který mne poslední dobou vrtá hlavou. Myslíte si, že se slušností nejdál dojdete? Vyplácí se vám být slušné, nebo ne?
  • A v pátek 25. ledna začne druhé kolo prezidentské volby. A Dana Haklová si s vámi o prezidentské volbě, ale i o politicích a politické situaci u nás bude povídat. Domníváme se, že nemůžeme jinak…

Věřím, že se vám naše nabídka líbí. Máte-li nějaké nápady, nějaké připomínky, nebo kritiku? Napište ji do diskuse pod tímto článkem, nebo do redakčního e-mailu:

redakce@zena-in.cz

A tam můžete směřovat i příspěvky na všechna denní témata.

Hezký den přeji…

Reklama