Bulvár

Halina Pawlowská: Na mě si zkrátka v televizi s Menšíkem nepřijdou

Při výběru osobnosti do silvestrovského vydání jsem měla jasno. Musí to být někdo, kdo má smysl pro humor, ale dokáže si udělat legraci také sám ze sebe. Kdo bere život s nadhledem a nehroutí se z každé, na první pohled neřešitelné situace. A když bude takovou osobností navíc žena, budu mít zpoloviny vyhráno. Podařilo se. „Vyhrála jsem rozhovor“ s Halinou Pawlowskou.

j

Na setkání s touto dámou českého humoru jsem se těšila jako malá holka. Pozvala mě do svého atypického domu, o kterém jsem hodně slyšela. V době našeho setkání byla celá Praha pod bílou peřinou, a tak moje první otázka zněla zcela prostě. Máte ráda sníh?
Sníh? Myslím, že je to přesně tak, jak to tam máte napsáno. Mám ráda, když vidím Prahu pod bílou peřinou, a pak také na horách, když se dívám z okna. Ale samotná intimní konfrontace se sněhem, to ne. To mě studí.

Když už jsme u té zimy, vy jste se narodila v Praze, ale vaši předci z tatínkovy strany pochází z Podkarpatské Rusi. Tam musí být touto dobou pěkně tuhá zima. Jezdíte do rodiště vašich předků?
My jsme tam nikdy nejezdili. Tatínek žil od svých devatenácti let v Praze a na Podkarpatské Rusi, tedy správně řečeno na Zakarpatské Ukrajině, jsem byla jenom dvakrát. Jednou když jsme dělali obhlídky k filmu Díky za každé nové ráno a podruhé ani ne před měsícem, v rámci přípravy dokumentárního pořadu Česká televize Po stopách rodu.

To zní zajímavě, o čem konkrétně bude ten pořad pojednávat?
Česká televize oslovila dvanáct osobností včetně mě a v rámci tohoto dokumentu se snaží pátrat po našich kořenech co nejdál do minulosti.
Jde skoro až o historickou detektivku. A právě proto jsem s ČT jela do rodiště mého otce, kde jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí, které jsem do té doby vůbec netušila. A ještě pro mě měla Česká televize přichystané překvapení, to když mě chtěli odvézt na Sibiř, ale vzepřela jsem se. Ne že by mě to nezajímalo, ale ta představa, jak letím do Košic a z Košic do Moskvy a z Moskvy pak ještě nějakých šest, sedm hodin na Sibiř, kde tam budu chodit po gulagu... Jednak si nepotrpím na letadla a ani nemám úplně moc ráda dobrodružství, která vím, že hraničí s určitým nepohodlím a ohrožením. A taky jsem se bála svých emocí. Na Sibiři trpěli můj strýc, bratranec i teta, kteří mi byli velice blízcí. Sibiř byla desítky let pro celou naši rodinu obrovskou hrozbou.

Můžete nám ještě prozradit jména některých dalších osobností?
Určitě vím, že se točí o Karlu Šípovi, o Michalu Vieweghovi, pak také o Olze Sommerové, Ester Janečkové..., je tam i David Vávra, prostě osobnosti, u kterých už byl genealogický předpoklad, že jejich rodokmen je velmi zajímavý. Víc nevím, a i kdybych věděla, nesmím to prozradit, protože jsem se smluvně zavázala k mlčenlivosti.

v

Tak se necháme překvapit.
Pojďme zpátky k vám. Víte, že jsem vás vždycky podezírala, že vaše vtipné glosy ohledně společného rodinného soužití slouží jen k pobavení diváků, ale jak vidím, vy tady opravdu bydlíte v jednom domě všichni. To jde?
Jde. A mně se to líbí.

Vy to tady vlastně máte tak prostorné, že se ani nemusíte společně srážet v kuchyni.
Ale to my se srážíme v kuchyni rádi. Vždycky jsme bydleli pohromadě, jenom jsme postupně zvětšovali byt. Stěhovali se pořád do většího a do většího. Ale stejně, pořád jsem si říkala, byt je byt, měli bychom mít dům. A podařilo se.

Předpokládám, že jste společně trávili i Vánoce. Dodržujete nějaké zvyky a rodinné tradice?
Ano, Vánoce jsme trávili všichni společně. A tradice? Co jsou to tradice? Hodně rodin to má tak, že neodlévá olovo, neháže střevícem, ale utváří si svoje vlastní rituály. My třeba máme velký strom, jedličku, která je vždy na určitém místě a každoročně ji zdobí syn. Jíme králíka na černo a babička před přípitkem recituje. Letos mimořádně zpívala.

K těm specifickým rodinným tradicím vám více než před rokem přibyl také váš vnuk Hugo. Jste takovou tou pečlivou a úzkostlivou babičkou, anebo spíš babičkou v názorech i chování benevolentní?
Moje momentální role babičky je velmi pohodlná a příjemná. Protože bydlím s vnukem v jednom domě, to znamená, že ho denně vidím, denně se na něho těším, snídáme spolu, když jsem doma, tak i obědváme, ale zároveň vždy sedí u stolu i moje dcera. Takže já jsem babička, která si báječně hraje s vnukem, když on je pod dohledem své matky pevně připoután k židli. Hugovi je rok a osm měsíců a moje dcera ho se mnou nenechala ani jednou déle než hodinu.

Proč?
Ona ho prostě neopouští.

A co kdyby si třeba chtěla zajít do kina?
Tak to přichází na řadu dceřina tchyně, která vidí vnuka málo, a tím pádem je pro ni velké štěstí, že ho může hlídat.

h

šťastná babička s vnukem Hugem

Kromě dcery a vnuka máte ještě syna, kterému je 25 let. Když byly vaše děti ještě malé, obtěžovala je vaše popularita, nebo byly na vás pyšné?
Můj nástup takové té větší popularity přišel s televizí někdy v roce 1993. Do té doby jsem psala filmy, dostávala ceny, psalo se o mně, byla jsem v novinách i časopisech, mým dětem to připadalo normální. Stejně tak jako děti herců nepřemýšlí o tom, že jejich rodiče jsou herci. Já jsem si třeba jako malá holka myslela, že všichni otcové jsou básníci, protože můj otec byl básník.

Napsala jste spoustu knih, četly a čtou vaše děti vaše knihy?
Syn nikdy, a pokud ano, tak to dělá tajně a nikdy by se mi k nim nevyjádřil. Ale zvláštní je, že třeba filmy Vrať se do hrobu nebo Díky za každé nové ráno, tak ty se mu moc líbí. I když byly natočeny před dvaceti lety.

Ukázka z filmu Díky za každé nové ráno, kde si Halina Pawlowská střihla i malou roli

Ty scénáře obou filmů byly dobře napsané, prakticky platné kdykoliv a pro kohokoliv.
Vy jste prý začínala psát už ve dvanácti letech. To bylo takříkajíc do šuplíku?

Ne, ne, do šuplíku jsem nikdy nepsala. Chodila jsem od dvanácti let do literárního kroužku. A většina jeho členů, kteří jsme tam spolu kamarádili, se dodnes profesionálně živí literární tvorbou. Ať už Ivo Šmoldas, Honza Vedral, divadelní dramaturg, nebo Táňa Medvecká, která se pak dala na herectví.

Takže to nebylo psaní do šuplíku, ale v rámci literárního kroužku.
Ano. Každý týden jsme dostali úkol, co napsat, a tak jsem pochopila, že je důležité nejen napsat, co si vymyslím, myslím a cítím, ale že je stejně důležité to odevzdat ve smluveném termínu.

Pořád vás baví psaní?
Psaní mě baví! A jsem pyšná, že se psaním mohu živit. Třeba své sloupky píšu každý týden už 22 let.

Co když se vám někdy nechce?
To se mi nechce skoro vždycky, nejsem grafoman. Ale když se donutím, a donutit se prostě musím, tak mě to začne bavit a neznám větší pocit štěstí, než když povídku dopíšu a zdá se mi fakt pěkná.

Jak zmiňuji v úvodu, tento náš rozhovor je určen slavnostnímu silvestrovskému vydání. A teď, jak položit otázku, aby nevyzněla příliš fádně a byla alespoň trochu originální. Už vím: Vzpomenete si na Silvestra, který jste slavila prvně sama, bez dozoru rodičů?
Myslím, že jsem začala slavit bez rodičů nějak hodně brzy. Tak v šestnácti, možná sedmnácti. To jsem jela na chalupu za chlapcem svého srdce, ale vůbec to nebyl krásný Silvestr, protože on mě nechtěl.

Blázen.
Upřednostňujete oslavy Silvestra v davu lidí, nebo v úzkém rodinném kruhu, mezi přáteli. Nebo jezdíte třeba na hory?

Nevím, že bych něco upřednostňovala. V podstatě by se dalo říci, že jsem zažila z těch běžných forem strávení Silvestra asi všechny. Počínaje od Kanárských ostrovů a Afriky, přes večer v luxusním rakouském horském středisku, až po mejdan na chalupě s přáteli, nebo mejdan u někoho doma. Zažila jsem i Silvestr v pražské hospodě a v pražských ulicích, když jsem uváděla estrádu a když jsem natáčela pořad V žitě o nejzajímavějších silvestrovských akcích. Jednou jsem na Silvestra byla s Luckou Bílou v domově důchodců a v nemocnici a jednou jsem na Silvestra dělala i servírku.

Říkala jste v Africe. Jaký byl Silvestr v Africe?
Bylo tam teplo. Pili jsme šíleně silnou mangovou bowli a zpívali jsme. Masajové s námi nebyli, těm jsou Vánoce a Silvestr úplně fuk.

Řada lidí dodnes vzpomíná na televizní Silvestry s Vladimírem Menšíkem. Líbil se vám tento druh Silvestra, a jak se vůbec díváte na dnešní silvestrovské pořady? Co byste vylepšila, případně nechala tak a neměnila?
Takhle. Podotýkám, že když jsem byla mladší, což bylo asi v době, kdy právě vznikaly Silvestry s Menšíkem, tak opravdu nejstrašnější princip trávení Silvestra byl pro mě u televize s Menšíkem. Nic příšernějšího jsem si neuměla představit. Já v rozpuku a u obrazovky s estrádou. Něco z tohoto pocitu ve mně zůstalo dodnes, i když už tedy v rozpuku, bohužel, nejsem.
Na mě si zkrátka v televizi s Menšíkem nepřijdou. Byl to božský herec, ale jeho současná prezentace mne irituje a myslím, že by ho to taky štvalo.
Dnes je velký úpadek televizní zábavy. Produkují se buď alternativní formy, které jsou soustředěny jen na úzkou cílovou kategorii, anebo se masy oslovují různými reality show či reprízami s Menšíkem. Přijde mi to smutné. Mně se dokonce snad začíná stýskat i po lidových zpievankách a po dechovkách.

tri

Je těžké zalíbit se divákovi.
Ano, všichni se mu snaží vlichotit. Média jsou populistická jako politici. Všichni chtějí to, co chce divák, ale vůbec nejdou po podstatě. Takže, abych to uzavřela, prostě říkám: Ano, Menšík měl svoje kouzlo, ale stačí si ho připomenout jen občas. Já se třeba už nemůžu dívat ani na Vlastu Buriana. Tím neustálým opakováním se jim podařilo mne jím úplně umrtvit.

Jaký druh humoru je vám blízký? Předpokládám, že černý.
Nejraději mám hořké komedie. A úplně nejraději, kdybych to dala do filmové formy, tak mám ráda ságy. To znamená, že mám ráda, když humor vyplývá z hořkého osudu a v tom hořkém osudu se nachází veselé momenty...

Už se vám stalo, že jste někdy někoho svým druhem humoru urazila?
Může se to stát, že někdo mému humoru nerozumí. Já taky nerozumím každému humoru. U mě jde někdy o ironickou glosu, která vyzní drsněji, než jsem myslela.

Mně se líbí, že váš humor není sprostý a vulgární, protože mi přijde, že dnes je ta vulgarita snad ve všem.
Můj humor - mám-li ho, není sprostý a vulgární proto, že já nejsem sprostá a vulgární. Nesnáším netaktní sprosťáky. Můj otec nikdy sprostě nemluvil, moje matka taky ne. Když se sprosté slovo použije na správném místě, tak krásně zazvoní, ale když je součástí běžné mluvy, tak je vyjádřením duše. A s takovými lidmi se nekamarádím.

Nelze nevzpomenout další druh humoru, a to prezentovaný ve vašich třikrát TýTý oceněných Banánových rybičkách. To byl obrovský televizní boom. Pokud se nepletu, byla to u nás jedna z prvních, ne-li vůbec první talk show. Kdy a při jaké příležitosti vás napadlo něco tak originálního?
Myslím, že to tak originální nebylo, že to bylo jenom poprvé, kdy se tomu začalo říkat talk show, protože takové ty sedánky a diskuze tady byly i předtím. A teď už je to pro změnu zase tak zprofanované, že se říká talk show úplně všemu. O Banánových rybičkách dodnes tvrdím, že to byl stylizovaný pořad, ve kterém jsem měla hosty, kteří mluvili k danému tématu. U Rybiček bylo navíc mimořádné, že naše hovory byly kořeněné filmovými ukázkami.

Hostem úspěšných Banánových rybiček byla také herečka Jiřina Bohdalová

Těch úspěšných pořadů jste měla víc, ať už to bylo V žitě, cestopis Zanzibar, ale vaše úplně první ocenění, pokud se nepletu, bylo už na FAMU a de facto vám otevřelo dveře do dalších dveří.
Ano, vyhrála jsem soutěž o nejlepší filmovou povídku, která se jmenovala: Evo, vdej se. V té době jsme se dělili o první cenu ještě s Fero Feničem a jeho Džusovým románem. O mou povídku pak projevil zájem Barrandov a má diplomová práce, komedie Sardinky aneb život jedné rodinky byla natočena v televizi. Měla jsem velkou výhodu, že jsem psala komedie, kterých není nikdy dost.

Kde stále čerpáte náměty?
Všude kolem. Někdy ve vaně a často také v autě. Miluji dlouhé cesty, kdy v roli spolujezdce koukám ven a kochám se krajinou. Vybírám si proto taková auta, ze kterých je dobrý výhled, která jsou prostorná a pohodlná a dá se v nich bezpečně relaxovat. Teď například máme nový vůz Fiat Freemont a jen díky němu jsem přišla na námět nového televizního filmu. Je o české holce, která se provdala za truhláře v Itálii. Inspirovaly mne dřevěné italské žaluzie, které jsem během naší italské cesty viděla z okna našeho auta.

Ve vaší zatím poslední publikované knize Strašná nádhera se píše, cituji: „Láska je strašná dřina, která ale stojí za to! A když ne... tak je to blbý.“ Vy jste se s vaším manželem seznámila, když jste začala chodit na FAMU, a vaše manželství funguje už více než 36 let. Dnešní „celebrity“ se berou s obrovskou pompézností a do roka se rozvádí. V čem vidíte hlavní příčinu toho, že ty vztahy nevydrží?
Jenom vás opravím, že s manželem jsem se setkala ještě před FAMU, tam už jsem vstoupila jako vdaná.
A co se týká dnešních vztahù, někdy si myslím, že jde čistě o marketingové vztahy. Dva „slavní“ si prostě řeknou: „Teď bychom se měli vzít, teď se to hodí nejvíc... A pozveme tam Blesk a Primu a zviditelníme se, což se nám bude hodit pro kšeft.“
A proč ty vztahy nevydrží a podle statistik se rozvádí téměř každé druhé manželství? Dnes už se totiž „neopravuje“, všechno se hned rovnou vyhazuje a vyměňuje. A lidi se prostě taky jen vymění. Zajímavé je, že třeba psa člověk nevymění, toho si většinou nechá...

kniha

foto ze křtu knihy Strašná nádhera

Prochází podle vás láska žaludkem?
Ne. Láska neprochází žaludkem, ale můj žaludek je zamilovaný do jídla. Znám hodně párů, kterým vydržela jejich láska a přitom kupovaly dost hnusné polotovary.

hodyz

zabijačkové hody

Na dveře klepe Nový rok, konec světa nás jak vidno a zaplaťpánbùh minul, ale místo toho, aby se lidé radovali, tak mi přijde, že se pořád mračí.
Potkáváte i vy tolik zamračených lidí?

Ano, myslím si, že jsme hodně zamračení a ustrašení. A je to špatně. V tuhle chvíli bych za to i vinila spoustu lidí. Viním za to politiky, ty já viním ráda a za všechno a většinou mám pravdu, vinila bych finančníky. Nad zeměkoulí jako by se vytvořila vrstva strachu z toho, co bude. A nejsem si jistá, že právě strach je dobrý motor, protože strach nutí lidi, aby byli ještě míň velkorysí a tolerantní, aby se snažili schlamstnout všechno jen pro sebe. Lidi jako by ztráceli svoji vlastní důstojnost. A taky soucit. A to je chyba.
Místo aby společnost vyvíjela pozitivní energii kupředu, tak rotuje zpátky.

Mračí se někdy i Halina Pawlowská?
I já mám někdy pocit bezmoci a nevím, jak si ve všem poradit.

Ať nekončíme negativem, pojďme to vzít v závěru trochu optimističtěji. Třeba novoročním přáním našim čtenářkám. Co byste jim vzkázala?
Co bych jim vzkázala? Aby šly proti společenským trendům a nesnažily se být samy sebou.

...nesnažily? Snad snažily, ne?
Ne, nesnažily. Vždy se jen nad tím zamyslete, co je to s prominutím za kravskou, hovadskou větu: „Buď sama sebou“. Vždyť samy sebou přece jsme, ať chceme, nebo ne! Ale báječné by bylo, kdybychom se snažily být někým hodnějším, krásnějším, laskavějším, prostě někým lepším.

hp

Tak to je originální vzkaz. Děkuji vám za něj a děkuji i za přijetí.
P. S.: Neměla jsem moc hloupé otázky?

Ne, dobré to bylo... tedy až na ty otázky, týkající se mé postavy. Vždy mi přijdou dost netaktní...
Je mi líto, že ač jsem zvítězila v literární soutěži v Hollywoodu, nebo jsem měla úspěšné pořady, filmy, k tomu dvacet knih, tak má kila to vždycky vyhrajou...
Ale upřímně - ráda bych zkusila být modelkou... pro ten pocit dlouhých, štíhlých nohou... hned bych si koupila šortky a nechala se v nich vyfotit na facebook!

Halina Pawlowská se během našeho rozhovoru neustále smála. Šířila kolem sebe neuvěřitelně veselou a pohodovou atmosféru, tolik potřebnou nejen k nadcházejícímu novému roku, ale k celému našemu životu.
Jsem ráda, že jsem ji poznala. (A za tu nevhodnou otázku jsem se jí samozřejmě omluvila. :))

my

Vizitka:

  • Halina Pawlowská se narodila 21. 3. 1955 v Praze
  • V roce 1974 absolvovala gymnázium, v roce 1981 promovala na FAMU, obor dramaturgie a scénáristika
  • Po dokončení školy pracovala jako scénáristka v České televizi a podílela se na různých zábavných pořadech
  • Později pracovala, jako novinářka - Metropolitan, Telegraf, Story, Šťastný Jim
  • Moderovala úspěšný pořad V žitě, Zanzibar a Banánové rybičky
  • Jde o jednu z nejúspěšnějších českých spisovatelek současné doby, píšící krátké povídky a fejetony ze života či hořkosladké komedie.
  • K jejím dílům patří např.: Zoufalé ženy dělají zoufalé věci (1993), Díky za každé nové ráno (1994), Proč jsem se neoběsila (1994), Ať zešílí láskou (1995), Hroši nepláčou (1996), Jak být šťastný (1996), Banánové chybičky (2003), Tři v háji (2004) ad.  
  • Také se podílela na řadě filmů, např. Evo, vdej se (1983), Můj hříšný muž (1986), Vrať se do hrobu (1989), Díky za každé nové ráno (1994), Sardinky aneb život jedné rodinky (1986) ad.
  • Halina Pawlowská je vdaná, má dvě děti a jednoho vnuka

Použité fotografie: Halina Pawlowská a autor
Jiný zdroj: www.youtube.com

Přečtěte si také:

   
28.12.2012 - Rozhovory - autor: Alexandra Stušková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [80] ova9 [*]

    .........jsem taky pro slusne chovani a vyjadrovani

    superkarma: 0 07.03.2013, 22:42:10
  2. avatar
    [79] navia [*]

    Spoustu historek, které jsem od ní slyšela, že se staly jí nebo někomu v jejím okolí jsem četla jinde... třeba v Readers digestSml15 No, celkem chápu...

    superkarma: 0 02.03.2013, 06:28:19
  3. avatar
    [78] alli3 [*]

    tak pavlovskou opravdu ale opravdu nemusím

    Sml80Sml80Sml80Sml80Sml80

    superkarma: 0 24.02.2013, 13:43:05
  4. avatar
    [77] Barbucháč [*]

    1567 — #76 no, když tenhle článek na babě vyšel, bylo velmi krátce po nichSml57

    superkarma: 1 23.02.2013, 12:37:57
  5. avatar
    [76] 1567 [*]

    copak jsou vánoce?

    1. na komentář reaguje Barbucháč — #77
    superkarma: 0 23.02.2013, 08:29:25
  6. [75] Lydia001 [*]

    Halina je skutečně zajímavá žena!

    superkarma: 0 09.01.2013, 22:26:32
  7. avatar
    [74] risina [*]

    gerda — #49 No však se Halině dcera vrátila, ne? Dnes bydlí spolu...

    superkarma: 0 30.12.2012, 14:58:51
  8. avatar
    [73] gerda [*]

    myska1 — #71 PEPI11 — #70 holky, ale ona je zaškatulkovaná jako vtipná a veselá, to si nesmíte představovat, že je neustále rozesmátá i doma! Ale nadhled má, to je jasné. Když mi bylo hodně blbě, ba i skoro nejhůř (na pracáku), rozbitá rodina - vždycky jsem si říkala, "každé zlo je k něčemu dobré" a "když má něco nového začít, musí to staré skončit". A víte, že to nakonec vždycky vychází?

    superkarma: 1 30.12.2012, 14:37:09
  9. avatar
    [72] řinka [*]

    Humor pani Haliny je mi velice blízkýSml59

    superkarma: 0 30.12.2012, 07:40:29
  10. [71] myska1 [*]

    taky ji mám ráda a ten její humor a vysmátá já nejsem, protože nemám již dva roky práci a tak se nemohu smát, když počítám korunky každý měsíc............práci vážně pokud nemáte známé nejde najít...........i na úřadě vám nepomohou.........

    1. na komentář reaguje gerda — #73
    superkarma: 0 29.12.2012, 17:04:19
  11. [70] PEPI11 [*]

    Halinu mám ráda. Její humor mi vyhovuje. Chtěla bych být tak stále vysmátá jako ona, ale moc mi to nejdeSml22

    1. na komentář reaguje gerda — #73
    superkarma: 0 29.12.2012, 15:56:27
  12. avatar
    [69] OlgaMarie [*]

    step1 — #65 Sml30Je to holt profík a ví, zač je placenáSml30

    superkarma: 0 29.12.2012, 08:15:42
  13. [68] anina4 [*]

    Pentlička — #53 jsem na tom podobně,televize mě moc nebere,ani nějak moc nyní  o svátcích,shlídla jsem pár pohádek a to je vše

    superkarma: 0 29.12.2012, 07:33:06
  14. avatar
    [67] nelysek [*]

    Pěkný rozhovor, paní Halinu mám ráda, vždy z ní vyzařuje dobrá nálada

    superkarma: 0 28.12.2012, 23:57:13
  15. [66] free [*]

    kapkamore — #60 No já se na její pořady ráda dívala, ale taky jsem slyšela od kamarádky, co na natáčení Banánových rybiček občas zašla, že není zase tak optimistická.... jenomže dámy, která jsme?

    superkarma: 0 28.12.2012, 18:51:07
  16. [65] step1 [*]

    Mám ji ráda, je pořád dobře naladěná. Taková usměvavá.

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #69
    superkarma: 0 28.12.2012, 17:59:57
  17. avatar
    [64] ladouch [*]

    Zajímavý a hezký rozhovor, díky.Sml59

    superkarma: 0 28.12.2012, 17:33:55
  18. avatar
    [63] peetrax [*]

    kapkamore — #60 a copak se tehdy v Brně stalo? Sml58

    superkarma: 0 28.12.2012, 17:26:40
  19. avatar
    [62] daska59 [*]

    Pěkný rozhovor. Mám ráda humor který je paní Halině vlastní a také miluji hořké komedie Sml67

    superkarma: 0 28.12.2012, 17:13:52
  20. [61] honzule8 [*]

    já tuhle paní moc nemusím, nesedí mi prostěSml22

    superkarma: 2 28.12.2012, 16:30:46

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [60] kapkamore [*]

    Halinu moc nemusím..viděla jsem ji před pár lety v Brně a přešla mi chuť..

    1. na komentář reaguje peetrax — #63
    2. na komentář reaguje free — #66
    superkarma: 2 28.12.2012, 16:15:49
  2. [59] dadma [*]

    Rozhovor si přečtu později.Ale jinak paní Pawlowská je podle mne optimistická dáma,která umí dělat humor.

    superkarma: 0 28.12.2012, 16:12:47
  3. [58] Trefa [*]

    Trefa:krasny rozhovor,mam pani Halinu moc rada.

    superkarma: 0 28.12.2012, 15:35:44
  4. [57] Anai [*]

    Můj syn chodil s dcerou paní Pawlovské do třídy (bydleli tehdy kousek od nás) a mám takový dojem, že jsme se možná párkrát daly spolu do řeči v poradně na Vinohradech, kam jsme s těmi dětmi coby kojenci chodily, ale jistá si nejsem, neboť paní Pawlovská v té době opravdu ještě známá nebyla. No a teď máme stejně staré vnuky. Sml30 

    superkarma: 0 28.12.2012, 15:34:21
  5. avatar
    [56] saruz [*]

    pěkný rozhovor, humor Haliny Pawlowské se mi líbí Sml16

    superkarma: 0 28.12.2012, 15:03:59
  6. [55] holčice [*]

    Moc hezký rozhovor Sml16

    superkarma: 0 28.12.2012, 14:49:20
  7. [54] magic11 [*]

    Rozhovor je další z mnoha super počtení, díky Sašo, krásně se Vaše rozhovory čtou a člověka obohatí o spoustu novch vědomostí. Dokonce díky Vám jsem vzala na milost i Agátu Hanychovou, kterou jsem do té doby měla za namyšlenou protekční blbku, která v hlavě nemá nic. A ouha. Člověk nemá soudit jen podle prvního pohledu a hlavně podle drbů z bulváru a zpráv Sml67

    superkarma: 1 28.12.2012, 14:24:55
  8. avatar
    [53] Pentlička [*]

    Mám ráda Halinu, líbí se mi její humor a líbí se mi ona sama, ačkoli je tlustá, je krásná, má krásnou tvář a krásné oči. Na Menšíka a Buriana se už taky vůbec nedívám, čeho je moc, toho je příliš. Vlastně se téměř vůbec nedívám na televizi, hlavně ne na "zábavné" programy, přijdou mi trapné, nudné a veskrze nezábavné.

    1. na komentář reaguje anina4 — #68
    superkarma: 1 28.12.2012, 14:19:42
  9. avatar
    [52] peetrax [*]

    Sašo, budu se opakovat, ale znovu: díky za úžasný rozhovor! Paní Halina je moc sympatická dáma. Sml67 Mám ráda Sardinky i Díky za každé nové ráno, kdysi jsem s chutí čítávala její úvodní sloupek ve Story.

    superkarma: 0 28.12.2012, 14:17:01
  10. avatar
    [51] majules [*]

    Mám jí ráda, knížky si kupuju Sml67 a rozhovor je moc pěknýSml22

    superkarma: 1 28.12.2012, 13:36:05
  11. avatar
    [50] SNÍŽEK [*]

    je zajímavé že bydlí všichni společně a Halina žije stále s jedním mužem,to se mi líbí Sml67

    superkarma: 1 28.12.2012, 13:32:18
  12. avatar
    [49] gerda [*]

    OlgaMarie — #46 no dobře, ale že by to každé řešilo rovnou takhle?Sml80 Vyrovnaný člověk, i ten hodně mladý, se doma pohádá, práskne dveřmi, ale pak se zase vrátí.

    1. na komentář reaguje risina — #74
    superkarma: 1 28.12.2012, 12:43:51
  13. avatar
    [48] gerda [*]

    Maria28 — #20 já se stále nestačím divit, proč lidi tak často hledají na všem hnidy. Copak je to teď důležité?

    superkarma: 0 28.12.2012, 12:42:47
  14. [47] Saritka [*]

    Tak Halinu zrovna nemusím.Sml23

    superkarma: 0 28.12.2012, 12:36:35
  15. avatar
    [46] OlgaMarie [*]

    Maria28 — #20 Zřejmě myslíš příběh o tom, jak v Praze vyklízela policie Ladronku a čí děti tam byli squattery. Té Halinině dceři jsem se nedivila, že tam šla. Ukaž mi dítě, které by bylo nadšené, kdyby o něm máma v televizi vykládala historky.

    1. na komentář reaguje gerda — #49
    superkarma: 0 28.12.2012, 12:36:00
  16. avatar
    [45] Gloria [*]

    Kazdemu se libi neco jineho, ja se radeji budu divat na Mensika a Buriana nez poslouchat dechovku a nebo lidove zpievanky! Sml30 Pani Halinu ani neznamSml30

    superkarma: 3 28.12.2012, 12:35:04
  17. avatar
    [44] Žofie [*]

    Moc hezký rozhovoR Sml67 Paní Halinu mám moc ráda a tohle jsem si fakt s chutí přečetla. Přeji jí ať se daří a je stále plná optimismu Sml59

    superkarma: 0 28.12.2012, 12:32:02
  18. avatar
    [43] ala 312 [*]

    Jo a silvestry s Menšíkem, Bohdalkou a Buriana už vůbec nemusím a hned přepínám, nechápu, jak se tomu ještě lidi dnes smějíSml23

    superkarma: 0 28.12.2012, 12:16:08
  19. avatar
    [42] ala 312 [*]

    Moc hezký rozhovor, Halinu mám ráda, ve VIP prostřeno se mi moc líbila jak vařila i její rodina jak se mají rádi. Její knížky ráda čtu, Sml59mám ráda její humor.

    superkarma: 0 28.12.2012, 12:13:47
  20. avatar
    [41] zsuzsika [*]

    skvělý rozhovorSml59

    Halinu mám moc rádaSml22

    superkarma: 0 28.12.2012, 12:05:00
  21. avatar
    [40] LudPa [*]

    Moc hezky se to četlo.

    superkarma: 0 28.12.2012, 12:02:10
  22. [39] karika [*]

    Rozhovor, jako vždy, skvělý, Halinu mám ráda, Menšíka s Burianem též a docela nechápu, jak se to může "přejíst"...dívám se na ně, jen když chci a mám na ně náladu a ne pokaždé, když se objeví v telce...to je stejné jak s pohádkami na Vánoce...některou třeba tři roky nevidím, protože na ní nemám náladu a nechci se jí "přejíst" a po těch třech letech se zase ráda podívám :-)

    superkarma: 0 28.12.2012, 11:49:20
  23. [38] jerenika [*]

    margot — #26 přesně tak Sml67

    superkarma: 0 28.12.2012, 11:24:06
  24. avatar
    [37] Jindriska8 [*]

    Halina je vtipná žena,opět pěkný rozhovor!Sml67

    superkarma: 0 28.12.2012, 11:13:24
  25. [36] musilovahana [*]

    Halinu Pawlowskou mám ráda.[/b]

    superkarma: 0 28.12.2012, 11:12:21
  26. avatar
    [35] tajnostii [*]

    Hezký rozhovorSml22

    superkarma: 0 28.12.2012, 11:07:49
  27. [34] DCOlga [*]

    Tak to radši Menšíka než Pawlovskou.

    superkarma: 2 28.12.2012, 10:45:07
  28. avatar
    [33] Krupová [*]

    pěkně jsem si po ránu početla, jako vždy Saši Sml67

    superkarma: 0 28.12.2012, 10:42:06
  29. avatar
    [32] átéčko [*]

    Maria28 — #20 Jsou spolu denně. Proč by měla napsat, ano pohlídala jsem malého, když šla dcera k lékaři...takoví jako vy by už startovali po blesku a hledali proč byla dcera Pawlovské u lékaře, že by to ty drogy?Sml57

    superkarma: 1 28.12.2012, 10:23:25
  30. avatar
    [31] Judo [*]

    Pěkný rozhovorSml16Sml16Sml16

    superkarma: 0 28.12.2012, 10:19:43

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme