Když se Guta narodila, byl její otec ještě téměř bezvýznamný a nemajetný říšský hrabě. Po dvou letech už ale bylo všechno jinak. Když pak umírala, byla manželkou nejvýznamnějšího středoevropského panovníka a zároveň první českou královnou z habsburského rodu…

Guta Habsburská (1271 – 1297) se stala objektem sňatkové politiky Habsburků už v útlém dětství. Její otec Rudolf I. Habsburský byl totiž nečekaně zvolen římským králem, a tak usiloval o upevnění a rozšíření své moci i prostřednictvím svých dětí. A měl jich dost, Guta byla nejmladší ze šesti dcer a narodila se jako deváté dítě v pořadí. Rudolf nejdříve Gutu coby tříletou zasnoubil s Karlem Martelem, vnukem neapolského krále Karla z Anjou.

Zanedlouho ale začal Rudolf jednat se svým největším rivalem Přemyslem Otakarem II., kterému „vyfoukl“ říšskou korunu a uzavřel s ním několik mírových smluv, jejichž součástí se měly stát i zásnuby potomků obou panovníků. Přemyslův tehdy pětiletý syn Václav byl zaslíben jedné z Rudolfových dcer, přičemž jméno zatím nebylo uvedeno. Guta byla totiž ještě stále oficiálně zasnoubena s Karlem Martelem (ten se později oženil s Gutinou o devět let starší sestrou Klemencií). Zároveň bylo domluveno, že Gutin bratr Rudolf se v budoucnu ožení s Václavovou sestrou Kunhutou (ta byla později nahrazena Anežkou).

GutaNicméně nehledě na to spory Přemysla Otakara II. s Rudolfem pokračovaly a vyústily v srpnu 1278 v tragickou bitvu na Moravském poli, v níž český král padl, a vojsko bylo poraženo. 

Obě zasnoubení však zůstala platná. K formálnímu dětskému sňatku mezi Václavem a Gutou došlo v listopadu 1278 v Jihlavě a událost byla pojata jako usmíření obou dynastií. V lednu 1279 dokonce došlo k symbolickému „naplnění sňatku“. Tehdy byli sedmiletý Václav a stejně stará Guta na chvilku položeni do stejného lože. Poté se „manželé“ na několik let rozloučili, Gutu odvezl otec do Vídně a v Čechách řádili Braniboři.

V roce 1283 se dvanáctiletý Václav ujal za vydatné pomoci své matky a jejího milence Záviše z Falknštejna vlády a o dva roky později se konala v Chebu nová, tentokrát skutečná svatba včetně opravdové svatební noci. Manželům bylo totiž „už“ skoro čtrnáct let. Nicméně ani teď nenechal Rudolf ještě Gutu v Čechách.

 Záminkou bylo „hříšné“ prostředí pražského královského dvora, tedy fakt, že královna-vdova žila na hromádce se Závišem z Falkenštejna. Teprve když v roce 1287 ohlásil Václav korunovaci, k níž ale stejně nedošlo, přijela Guta do Prahy.

Kunhuta byla už po smrti, a tak začala na královském dvoře brzy udávat tón právě mladá Guta, která byla kronikáři popisována jako půvabná, vznešená a hlavně velmi cudná žena. Na Václava prý měla dost velký vliv, a tak se nejspíš zasloužila o to, že dal v roce 1290 popravit svého otčíma Záviše z Falknštejna.

Manželské soužití královského páru bylo harmonické. V průběhu deseti let byla Guta prakticky stále těhotná nebo v šestinedělí. Dala život deseti dětem – čtyřem synům a šesti dcerám, z toho jedenkrát se narodila dvojčata. Z těchto deseti dětí však přežily pouze čtyři. A právě jednou z dcer byla i Eliška Přemyslovna, ta ztratila maminku jako pětiletá holčička. Vlastně byla Guta Habsburská babičkou našeho nejslavnějšího panovníka Karla IV.

Korunovace Václava a Guty 2. června 1297, tolikrát avizovaná a neustále odkládaná, přišla v nejmíň vhodnou dobu a nejspíš měla přímý vliv na Gutinu předčasnou smrt. O dvanáct dní dříve totiž přivedla královna na svět své poslední dítě, holčičku Gutu, která hned po porodu zemřela. Okázalá korunovační slavnost byla pro teprve šestadvacetiletou královnu Gutu natolik vyčerpávající, že po šestnácti dnech následovala svou nejmladší dcerušku… 

 

I o těchto zajímavých ženách jste si mohli na našem webu přečíst:

Reklama