Reklama

Tak u nás si rozhodně neumíme vánoce představit bez „Tři oříšky pro Popelku". Na Silvestra musí být Pyšná princezna" a taky Mrazík" stále kraluje :)
Z českých filmů mám nejraději Pelíšky, Pupendo, Samotáře, Román pro ženy. U těchto filmů si buď dělám o samotě různou dámskou kosmetiku a požírám dobrůtky, nebo žehlím se sklenkou vínečka.

Nikdy ovšem nezapomenu, co slz jsem prolila, když dávali Goro, bílý pes" :) Jó, to byla krása. Ty nervy, když zlosynové chudáka Gora honili kvůli čipu v obojku, pes chudák přeběhl celý Japonsko (alespoň v mých vzpomínkách :)) a hledal svýho pána, to byl doják. Viděla jsem to několikrát a vždycky jsem to obrečela. Goro, to byl můj dětský sen. Dokonce si i pamatuji, jak mi mamka vynadala, že jsem blbá koza, proč na to zas koukám, když vždycky řvu :)
Pamatujete někdo Gora????                                                

                                                                                                                                       Věra


Naprosto vás chápu. Gora sice pamatuji jen matně, můj" opuštěný věrný pes se ale jmenoval Bílý Bim, černé ucho. Brečela jsem strašně, a bylo to o to horší, že jsme na tom filmu byli se školou - a moji otrlí spolužáci ze mě měli pochopitelně srandu.

Dojáky, to by vůbec bylo téma samo pro sebe (možná na něj někdy dojde :-) No není to pěkné, tak si od srdce nad filmem pobrečet? Člověk se pak cítí takový očištěný a umytý... katarze se tomu říká :-) Takže se za to nestyďme a užijme si to.