Glady: Pravé televizní období u nás přichází s podzimem

V dalším tematickém příspěvku od čtenářky Glady se krom výše zmíněného, že pravé televizní období u nich přichází s podzimem, dozvíte třeba i to, kdy si pořídila první barevnou televizi.

Svůj první televizor – barevný, jsem si koupila na půjčku. Byla jsem svobodná matka a jinak bych na něj nenašetřila. Naštěstí tenkrát byly podnikové bezúročné půjčky s nízkými splátkami, takže to šlo.

Televize je pro mě opravdu nepostradatelným společníkem. Velmi často si ji pouštím jako kulisu při domácích pracích, hlavně dokumenty a zprávy.

Sledování televize musím rozdělit na dvě období. Jedním obdobím je léto. V tomto čase televizi více než zanedbávám. Venku je dlouho světlo, takže pokud je hezky, trávíme většinu času venku. Máme ovocnou zahradu i zeleninovou zahrádku, takže je venku pořád co dělat. Navíc jsme oba dva s přítelem rybáři, tak hodně času trávíme na rybách. Televize přichází na řadu až pozdě večer, pak se ráda podívám na nějaký pěkný film – detektivku či komedii, nebo cestopisný dokument.

Pravé televizní období přichází u nás s podzimem. Dny se krátí a tak se již v podvečer kajícně vracím k televizní obrazovce. Vždyť není to pohoda? Venku pošmourno, sychravo a já zachumlaná do deky sleduji své oblíbení seriály – Ulici, Ordinaci v růžové zahradě, Cesty domů, Výměny manželek apod.

Žijeme sami s přítelem (děti už jsou dospělé), takže domácích povinností není mnoho, tím více času mi zbývá na televizi. Můj přítel mým oblíbeným seriálům moc neholduje, i když je pravdou, že někdy se přemůže a dívá se se mnou. A když už jej to přestane bavit, jde si zapnout druhý televizor, který naštěstí máme, a sleduje své oblíbené sportovní pořady, které naopak já považuji za ztrátu času.

Ale tím, že mám dva přijímače, se v podstatě shodneme i v koukáni na televizi.

Když se zamyslím, bez televize si těžko dokážu představit večery. V podstatě je to dost smutné, ale je to tak.

Glady

^{pozn.red. Text nebyl redakčně upraven}

_________________________

^{Není to smutné. Je to úplně normální. A hezky jste to uvedla na pravou míru – ano, jinak se člověk dívá na televizi v létě a jinak v pošmourné a sychravé dny podzimní. To je televizor dobrým společníkem.}
^{Děkuji, že jste napsala a přeji krásný víkend}
^Saša

Tématem dnešního dne je „Televizor: společník v samotě nebo zvuková kulisa?“

Většina z vás asi televizor doma má, napište nám, jak často ho zapínáte.
Pouze na vybrané pořady?
Nebo ho máte puštěný celý den jako zvukovou kulisu?
Podléháte i vy nové technologii a pořídili jste si nový (např. LCD televizor), nebo vám stačí a slouží už léta ten starý?
Máte ve své domácnosti více televizorů?
Zastáváte názor, že televizor je dobrý společník v samotě?
Nebo naopak, vůbec ne.
Myslíte, že televizor narušil vzájemnou komunikaci mezi rodinnými příslušníky?
Umíte si představit svůj život bez televize?
Kdo se u vás v rodině na ni dívá nejčastěji?
A na co se vy sama díváte nejraději?