Bezohlednost...,ohleduplnost..., asertivita, o tom všem se dozvíte v příspěvku čtenářky Gerdy. Stačí jen kliknout a začíst se do jejich řádků.

Dobrý den všem, přeju hezký začátek týdne, podzim je tady. Kéž by k nám bylo počasí trochu ohleduplné a dopřálo nám konečně i kousínek babího léta!
Ale zpět k tématu.

Ohleduplnost...každý určitě ví, že pokud jsou k sobě slušní rodiče, mají většinou takové i děti, a naopak. Příklady táhnou, ohleduplnost s sebou nese prostředí, ve kterém se pohybujeme. Místům, kde se lidé chovají hulvátsky, buransky a sprostě, se programově vyhýbám, takže ani vlastně nemám zlé zkušenosti.

Pracovala jsem v místě, které bezohlednost a špatné způsoby v podstatě vylučovalo, za což jsem byla po celou dobu svého působení v něm vděčná. Nemůžu si stěžovat, že by se ke mně někdo vyloženě špatně choval, aspoň si nevzpomínám - ojedinělé případy mažu z hlavy a nekazím si zdraví jejich přemíláním. V souvislosti s tématem ohleduplnosti mi ale napadl ještě jiný termín - asertivita. Všimli jste si, že v poslední době se o ní vůbec nemluví? Téma zapadlo? Nebo už jsme všichni asertivní a nepotřebujeme žádné rady?

Proč o ní mluvím - když jsem se s tímto označením setkala prvně, byla jsem v rozpacích. Připadalo mi to, že nám sem přišla (patrně z USA, našeho současného vzoru) nová vlna, ve které jako by se zkoušelo naroubovat exotické ovoce na českou švestku:) Nebyla jsem (a myslím že i dost lidí kolem mě) zvyklá na sebeprosazování za cenu toho, že to nebude protějšku příliš milé. Že nás ten člověk prostě přestane mít rád, když nekývneme na jeho projev nebo požadavek. S pravidly asertivity lze sice souhlasit, ale pokud je osobnost člověka odmalinka formována tak, aby zdvořile ustupoval, nenaléhal, byl taktní a diplomatický - těžko nasadí lokty. A pokud ano, nebude se z toho cítit dobře. Mám v tom trochu zmatek.

Pokud jsem asertivní, jsem ještě ohleduplná? Jistěže vím, že asertivní postup přímo vylučuje urážky, hrubost...ale stejně je cíl takový, že může dojít ke konfliktu. No, asi se to nedá vyřešit nějakou poučkou. Jen si myslím, že třeba děti, které potkávám jak jdou v hloučcích ze školy, si s nějakou ohleduplností hlavy nelámou a jdou asertivně středem chodníku, protože to tak zkrátka chtějí a to, co jde hlavou mě, je rozhodně netrápí:)

Gerda

pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

______________________________

Velmi mě v příspěvku zaujala tato věta: „Že nás ten člověk prostě přestane mít rád, když nekývneme na jeho projev nebo požadavek.“
Bohužel, už to došlo tak daleko, že člověk si neváží sám sebe, bojí se...a raději kývne :(
Děkuji za váš zajímavý příspěvek.
Krásné dny
Saša

Téma dnešního dne: Bezohlednost

  • Setkáváte se ve svém okolí s bezohledností?
  • Byl někdo bezohledný vůči vám samotným?
  • Byla jste i Vy sama někdy bezohledná?
    (a pak jste toho třeba litovala)
  • Napište nám nějaký příběh, který se vás dotkl.
  • Myslíte, že bezohledné chování společnosti je v dnešní době větší, než dejme tomu, v době našich babiček?
  • Co považujete za největší lidskou bezohlednost?
    Vůči komu? Vůči čemu?

Jsou to jen záchytné body, o bezohlednosti můžete psát samozřejmě svými vlastními slovy. Těším se na vaše příspěvky.

Pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměníme pěkným dárkem: luxusní dámskou kosmetikou Planet spa / pleťovým mlékem na obličej, krk a dekolt, a na ruce.

darek

Reklama