Některé ženy si málokdy dokáží říct o pomoc. To i v krizových situacích. Gabriela si hrála na hrdinku, s rozbitou hlavou a zlomenou nohou odmítala nastavenou ruku svého zachránce. Ovšem ten se nedal a vydržel. A udělal dobře, což nyní už Gabriela taky ví.

„Šla jsem jako každé ráno do práce. Ten den jsem zvolila výjimečně podpatky, jelikož mě čekalo pár schůzek a chtěla jsem zapůsobit,“ líčí Gabriela svůj (ne)šťastný příběh. Již pár kroků od domu měla nehodu. Šla po schodech a zvrtla se jí noha. Bohužel se nestihla zachytit zábradlí a skutálela se až dolů.

bota

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Po chvilce se vzpamatovala a cítila, jak jí teče krev po obličeji. Chtěla se postavit, ale přes velkou bolest v noze to nešlo. „Začala jsem plakat. Byla to automatická reakce. Přes slzy jsem si ani nevšimla chlapíka, který ke mně přišel. Začal se mě vyptávat, jestli jsem v pořádku a nechci zavolat záchranku. Nechtěla jsem. Řekl mi, že mě alespoň odveze do nemocnice. Já jsem odmítala. Po chvilce dohadů mě zvedl do náruče a nesl k autu. Já neustále remcala. Byla jsem v šoku a cítila jsem se divně.“

Nenechte si ujít:

Gabrielin zachránce ji odvezl do nejbližší nemocnice. Po celou dobu vyšetření tam onen dotyčný byl. Odcházela s pěti stehy na hlavě a sádrou na noze. Odvezl ji zpět domů, cestou zastavil v rychlém občerstvení, kde koupil oběd. „Ve finále jsem byla vděčná za jeho pomoc. Byl opravdu milý, pozorný a hezký. Od toho dne jsme se začali vídat a dnes, po půl roce, tvoříme pár. Osud je opravdu nevyzpytatelný. Nikdy nevíte, co vás potká,“ dodává Gabriela na závěr.

Čtěte také:

Reklama