První školní příspěvek přišel od čtenářky s nickem GabiK. Vzpomíná v něm, s jakou radostí nosila ukazovat vysvědčení svému pradědečkovi.

Milá redakce a ženy-in.
měla bych asi napsat o vysvědčení mých dětí, ale upřímně, není se čím chlubit. Ale jak píše paní redaktorka, život je naučí. Tak se nezlobte, když napíšu sobecky o sobě, toto téma totiž ve mně vyvolalo vzpomínku na mého pradědečka.
Byl moc starý a byl to takový ten typický uzurpátorský typ,jakého znáte z filmů pro pamětníky. Vysoký pán, důležitý, pořád vážný, zvyklý na pořádek, kázeň a řád. Jako malá jsem se ho bála.Nikdy se neusmál, sedával ve svém velkém křesle, poblíž měl opřenou hůl. Opatrovala ho moje babička, jeho dcera. Když jsem začala chodit do školy, bylo mu už 90 roků. Moc jsme za ním do pokoje jako děti nechodily, jenom když měl svátek nebo narozeniny, také na Vánoce, ale jinak jsme seděli s babičkou vedle v pokoji. Ona říkala, že děda (říkala mu děda, manžela už neměla) že chce mít svůj klid. Když jsme tam přece jen ze zvědavosti nahlédly, tak většinou seděl v křesle a spal. Babička říkala, že už je starý ať ho necháme.  

Když jsme mu šli třeba popřát, tak si vzal dárek, poděkoval, ale nijak se už nevyjadřoval. Byl opravdu starý a unavený. Jen jednou „ožíval“, a to když jsme jako děti nosily „školní zprávy“, tak říkal vysvědčení. Moc ho zajímalo naše vzdělání. Pokud jsem měla pěkné známky, tak jsem se těšila, až půjdu ukázat vysvědčení i pradědečkovi. Protože to byl jediný den, kdy mi dal štípanec na tvář a usmál se. Uměl se moc krásně usmívat, škoda , že jen jednou za rok. Babičce pak řekl, ať nám dá nějaký „krejcar“, to měl vždycky odložené stranou u babičky a nikdy nezapomněl. Umřel když jsem chodila do páté třídy a mě se dlouho potom, když jsem dostala vysvědčení po tom štípanci na tvář a jeho krásném úsměvu moc stýskalo.

GabiK

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

_____________________

Moc milá vzpomínka, děkuji, že jste nám ji napsala. A co se týká vašich dětí, já bych to tak černě neviděla. Povězte jim o jejich – vlastně už prapradědečkovi, jak by byl rád, kdyby měly vzdělání ))
Pěkný, letní den
Saša

Téma dnešního dne: Vysvědčení

  • Jaképak dnes přinesli vaše děti (vnuci) vysvědčení?
  • Nadáváte jim za špatné známky, nebo je naopak povzbudíte?
  • Vzpomeňte i na svá školní vysvědčení, šly jste domů se strachem nebo s radostí?
  • Kdy se vám zhoršily (pokud tedy) známky?
  • Dokázaly jste si je zlepšit?
  • Uplatnily jste někdy v životě předmět, který vám nešel, který jste nenáviděly?
  • Mají dnešní děti učivo náročnější než my?
  • Jste k nim benevolentní?
  • A co třeba zkušenosti s učiteli?
  • Dali někdy vašim dětem známku, kterou si nezasloužilo?
  • Půjdete s dětmi oslavit vysvědčení a konec školního roku?
  • Slavily jste ho i i vy se svými rodiči?

Nabízí se řada dalších otázek, ale vy už budete vědět o čem psát.
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Dárečků je dost: pro tatínka antistresový gumový panáček, pro maminku sladká bonboniéra a pro dítko balíček Marťánci, obsahující mulitivitamínový nápoj a „mluvící“ pero :)

darecek..

Reklama