Novinky

Fungující rodina je sakra vzácný poklad!!!

Klidné dětství nepoznala čtenářka Ekleinovka. Její rodiče se nerozvedli, ale hádky byly na denním pořádku. Když matka čtenářky předčasně zemřela, dozvěděla se krutou pravdu...

Neuvěřitelnou lásku k dceři projevil otec čtenářky Ekleinovky, když vydržel trýznění své manželky. Více v čtenářčině příspěvku k dnešnímu tématu.


Tohle téma mne nutí k zamyšlení. Není vůbec veselé. Někdy je ale rozchod rodičů vysvobozením pro všechny zúčastněné. Hlavně pro děti. Tak bych definovala vlastní rozchod...
Mí rodiče byly dva protiklady. Alfa a omega. Plus a minus. Matka doma velela za každou cenu. Ať měla či neměla pravdu.Prosadila si své. Vždycky bitvu vyhrála. Vztahy v rodině byly na bodě mrazu. Táta se jí podvoloval v rámci klidu. Odmala jsem cítila, že něco není v pořádku. Když se hádali, vždycky jsem utekla do pokojíčku a tam tiše plakala. Nechápala jsem, co se děje. Proč se mi matka ptá: ,,S kým budeš, až se s tátou rozvedeme,tak řekni...“ Přitom jsem jí byla trnem v oku. Byla jsem moc malá na to, abych pochopila, co je to rozvod. Ve skrytu duše jsem cítila, že bych chtěla zůstat s tátou. Ten se mi odmala věnoval. Na dovolené jsem jezdila výhradně s ním. Na tréninky, na vystoupení. Měl mne pořád“na krku“. Matka tvrdila, že hory nenávidí. Věřila jsem jí. Táta nikoli. Měl proč. Ono „proč“ jsem se dozvěděla až po její předčasné smrti. Proto ty věčné scény, hádky, stresy, oddělené dovolené, práce přes čas atp. Prostě měla přítele celé roky. Táta to věděl. Všichni okolo také. Jen já koukala jako opařená. Rodiče se sice nerozvedli, ale tahle dlouholetá krize se podepsala na nás všech.
Vím, že by mne použila jako rukojmí proti tátovi, na kterém jsem citově visela. A on na mně. To by mne psychicky odrovnala úplně. Už takto jsem trpěla pocitem viny, že hádky jsou kvůli mně. Že jsem opravdu ta, která se „neměla“ vůbec narodit. Nedokážu si ani teď představit, že bych zůstala s ní....
Jsem ráda, že v současné době se berou ohledy na potřeby a přání dítěte. Že se může svobodně rozhodnout, s kterým rodičem chce žít. Kterého případně navštěvovat. Je-li dítě závislé na obou, potom je skvělým tahem střídavá péče.
Ovšem není nad to, najdete-li milujícího partnera hned. Fungující rodina a vlastní rodiče jsou ta největší životní výhra. Takže, kdo ji máte, važte si jí... A hýčkejte - je to váš poklad. A sakra vzácný!!!!

Ekleinovka

Pozn: red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 25. května 2012: Rozvod či krize rodičů

Téma je při pátku neveselé, leč závažné. Rozvod či velká krize rodičů může pěkně zamávat s psychikou dětí, a to i dospělých.

  • Rozvedli se vaši rodiče?
  • Řešili rodiče velkou manželskou krizi?
  • Jak jste rozvod či krizi rodičů vnímala?
  • Smířila jste se s tím?
  • Zatahovali vás rodiče do svých manželských problémů?
  • A co rodiče, zůstali po rozvodu v kontaktu? A v jakém?

Své příspěvky formou příběhů či úvah na dané téma mi posílejte do redakční e-mailové schránky Redakce@zena-in.cz, a to nejpozději 25. 5. 2012 v 15.00 hodin. Za svůj příspěvek můžete získat velký balíček tyčinek, ne, ne, MEGA BALÍK DELI, neb čokoláda je nejlepším lékem na nervy, které taková krize rodičů může pěkně pocuchat. Ještě podotýkám, že chcete-li mít šanci na dárek a uveřejnění, ať je váš text dlouhý alespoň jako tento odstavec.

DELI

   
25.05.2012 - Čtenářské příspěvky - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [14] Trefa [*]

    Trefa:je to velice smutny pribeh.vzdy lituju deti.

    superkarma: 0 27.05.2012, 20:53:03
  2. [13] FAXÍK [*]

    lalica — #12 krásně napsané od srdíčka

    superkarma: 0 27.05.2012, 13:53:08
  3. avatar
    [12] lalica [*]

    My s manželem jsme také oheň a voda, jsme každý úplně jiný a mnozí se diví, že jsme spolu přestáli všechny krize. Letos to bude již 35 let, co jsme si řekli ano. Ať bylo mezi námi za ta léta cokoli, nikdy bych neštvala děti proti manželovi. Možná bylo a je plusem pro nás fakt, že máme hodně společných bývalých kolegů, že jsme pracovali ve stejném odvětví a že nám oběma jde o to, aby rodina fungovala.A že se vždy domluvíme. Když byl manžel, jak se říká před branami smrti, byla jsem já ta akční a postarala se, aby se mu dostalo péče, i když o ní nestál. bylo to zvláštní, zdálo se mi, jakoby mé kroky řídila vyšší moc, protože jsem jednala zcela racionálně a neptala jsem se na jeho názor. Zkrátka jsem vše zorganizovala tak, aby se dostal do nemocnice, i když se bránil, seč mohl. Tím, že jsem se nedala obměkčit, manžel přežil velmi těžkou operaci a dodnes je mezi námi. Někdy mi pěkně pije krev, ale na druhý den jsem ráda, že jej mám. A tak to asi má v životě být!Sml22

    1. na komentář reaguje FAXÍK — #13
    superkarma: 0 26.05.2012, 20:56:31
  4. [11] Saritka [*]

    Pěkně napsanéSml16

    superkarma: 0 26.05.2012, 18:35:41
  5. [10] Jala [*]

    Jsem šťastná, že jsem měla  a mám štěstí na perfektního manžela. Že to vyšlo napoprvé a že je to stále bezvadné.

     Uvědomuju si to a vážím si toho čím dál víc.

    superkarma: 0 26.05.2012, 01:25:54
  6. [9] Reni [*]

    Je to pěkně napsaný příspěvek, ale smutný. Takový je život.

    superkarma: 0 26.05.2012, 00:43:48
  7. avatar
    [8] ladouch [*]

    Moc smutné dětství, ani si to nedovedu představit, nic podobného jsem naštěstí v dětství nezažila.Sml79

    superkarma: 0 25.05.2012, 21:53:41
  8. [7] free [*]

    Ekleinovko .. moc hezky jsi to napsalaSml79

    superkarma: 0 25.05.2012, 21:10:49
  9. [6] dadma [*]

    Rodiče si většinou ani neuvědomují, jak svoje děti zraňují.Děti nechápou co se děje a většinou vinu berou na sebe.Když již dojde k tomu, že dospělí spolu nemohou a nebo nechtějí být ,měli by to dětem vysvětlit.Jenže bohužel ještě častěji si děti berou jako rukojmí.

    superkarma: 0 25.05.2012, 15:09:02
  10. [5] DCOlga [*]

    Smutný příběh a bohužel poměrně častý. I ten fakt, že děti, které nic nechápou vztahují vinu na sebe, že za neshody rodičů vlastně můžou ony i když to tak vůbec není.

    superkarma: 0 25.05.2012, 13:01:01
  11. avatar
    [4] Kytinkak [*]

    i já měla takové smutnéSml15

    superkarma: 0 25.05.2012, 12:46:54
  12. avatar
    [3] Jindriska8 [*]

    Moc smutné dětstvíSml22

    superkarma: 0 25.05.2012, 12:05:10
  13. avatar
    [2] hubajda [*]

    FAXÍK — #1 koukam ze se jeste najde nekdo kdo tak rozumne uvazuje v dnesni dobe je malo lidi co takhle uvazuje a nejvice prave trpi deti a rodice si to ani kolikrat neuvedomuji

    superkarma: 0 25.05.2012, 12:00:41
  14. [1] FAXÍK [*]

    smutný zážitek, krásně napsaný Sml59

    my jsme s manželem oba z rozvedených rodin a domluvili jsme se, že budeme žít spolu, tak abychom se nerozvedli a nezpůsobili naší dceři to co naši rodiče nám !! tak snad nám to vyjde ?

    1. na komentář reaguje hubajda — #2
    superkarma: 0 25.05.2012, 11:28:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme