Reklama

Polská malířka s manželem, také malířem, a já jsme opustili Mirabel.
Po dlouhé cestě z Ardeche jsme se zastavili v Marseille u francouzské významné malířky Anny Luscher.
Anna důsledně dodržovala tradici snídaně, tzv. „petit déjeuner“, která se skládá z bílé kávy, croissantu, baguetty anebo ficelle, to jsou druhy francouzského bílého chleba.

Nejvhodnější doba k tvorbě cestovatelských plánů
Obědy jsme trávili v rybářských hospůdkách, a tam také ochutnali proslulou provensálskou rybí polévku „bouillabaisse“.

Francouzi hovoří o Marseille jako o mrtvém přístavu, ve kterém panuje čilý obchodní duch. Česká emigrace je prý velmi bohatá v Marseille, což byla slovní reakce od úředníka v bance na mé sdělení, že jsem z Čech.

Silný vítr Mistrál vál od Středozemního moře a znemožňoval plavbu lodí ze Starého přístavu do Cassis a Calangue, nádherných, mořem vysochaných zátok při okraji Středozemního moře, i hrad If hraběte Monte Christa byl zakryt vysokými vlnami. A tak se cesta na moře nekonala, až příští cesty nám odhalí krásy těchto míst.

V 19. století se stal oficiálním malířem Marseille Monticelli.
Ve 20. století prošli přístavem Čech František Tichý, Francouz Derain, Gaugine, Signac a mnoho umělců z celého světa.

Dvě významná muzea a k tomu antropologické s kulturami Afriky, Jižní Ameriky, Oceánie a Muzeum Cantini nám představují v termínech svoje unikátní výstavy.
Například v Cantini byla skupina Nabis s Vallottonem a také obrazy Marie Laurenciové.

Opouštíme Marseille a směřujeme na proslavená místa Azurového pobřeží až k italským hranicím do města Menton, o kterém vyprávěl německý cestovatel při náhodném setkání, že na místním hřbitově jsou pochovaní mladí aristokraté z Ruska z přelomu 19. století, kteří zemřeli na neznámou nemoc.
Smutný příběh jelikož: "Oni byli mladí", jak dodal náš společník.
V mentonském muzeu je dokumentovaná osobnost Jeana Cocteaua.

Středozemní moře lemované v azurovém oparu přímořskými letovisky je krásné.

Aristokratické Monaco.
Šaramantní Nice spojená se jménem Paul Sinac a Picasso. Saint Tropez s oblázkovými plážemi, s bohatým lokálním ptactvem.

Dle ornitologických studií je v Provence 300 druhů ptáků.

I fenomenální Picasso má zde svoji galerii.

Vracíme se do milované Ardeche.
Naše obstarožní auto vyjíždí ze Saint Tropez do přírodního parku Luberon posetého vinicemi a malými zděnými mohylami, ve kterých jsou nástroje hospodářů.
Zde také stolují a pijí vypěstovaná vína.

Cestou mlčíme a vzpomínáme na vesničky mrtvých hrdinů své doby, na Ramatuelle, kde prožila šťastné období Romy Schneider, Gérarda Philipa a jeho opuštěný hrob.
Larmurin, pohřební místo duchovního nositele existencionalismu, samotného Alberta Camuse.

Vesničku malířského mozku impresionistů Augusta RENOIRA, Gagnes-Sur-Mer, která oslňovala světlem a klimatem, vůní olivových hájů a pinií.
Renoir obdivoval květiny a pěstoval velké karafiáty.

Zajeli jsme si odpočinout do místa mnoha pramenů do Fontaine de Vauclus.
V různých hloubkách pramení prameny vod.
Ve svrchních vodách se hladina leskne hřbety stříbrných pstruhů.
Zde našel dočasný azyl u aristokratického mecenáše básník renesance Petrarka. Hrob jeho jediné lásky Laury, která zde byla pochovaná, zničili vzbouřenci během Francouzské revoluce.

Poslední zastavení a projíždíme Ardeche, významným městem Aubenas.
Klikaté strmé cesty vedou naše auto do stavení Barbary v Mirabel.
Je večer a mistrál běsní za okny místnosti s velkým ardešským stolem, kde u vína z Ardeche jsou rozložené akvarely, kresby a filmy poutníků z Provence.

Pokračování příště. III. díl Francie - cestovatelky v Ardeche.