Bulvár

Fotodeník v mobilu, snadná cesta, jak si uchovat vzpomínky a mít radost každý den

Psaní deníků není žádnou novinkou moderní doby.  Naopak – vracíme se tím k další moudrosti našich předků, kteří věděli, jak zatočit se splíny bez zbytečného utrácení za psychoterapeuta. A samozřejmě, jak si časem připomenout prožité chvíle, ať už byly příjemné, či poučné.

Co nám však ona moderní doba dává, je možnost vést si deník netradičně, pohodlně, rychle - v té maximální zkratce, jaká je možná, inu prostě tak, jak většina žen, které bojují den co den s časem, potřebuje. Ale pojďme si nejdřív trochu zavzpomínat...

  • Intermezzo: Do článku jsem dala tři fotografie, které jsem vloni pořídila v rámci svého fotodeníku. Poznáte, kde jsem byla?

Asi každá z nás si někdy psala deník. Obvykle s tím začínáme v pubertě, kdy si pečlivě zaznamenáváme naše vzestupy a pády na poli lásky. Často takový deník doplňují srdceryvné citáty a verše klasiků, mnohdy i naše vlastní.

  • Následuje obvykle pauza.

Další etapa často přichází s malými dětmi, kdy se snažíme mezi každodenními povinnostmi zachytit klíčové okamžiky růstu (nejen fyzického) našich potomků. Jak děti rostou čím dál rychleji a stejným tempem se ubírá i čas, který musíme dělit mezi rodinu a zaměstnání, opět bohužel nezadržitelně směřujeme k další zákonité pauze v této bohulibé činnosti.

Fotodeník v mobilu – víte, kde jsem byla?

A je to škoda. Nejenže psaní prospívá naší duši, ale s odstupem času je takový deník mnohdy jediným záchytným způsobem, jak si vzpomenout na to, co jsme prožívaly jako slečny, studentky, maminky. Stačí pár slov, vložená fotografie a vzpomínky se rozběhnou jako film.

Nejslavnější deník posledních let nám zajistila zřejmě Helen Fieldingová se svou hrdinkou Bridget Jones. A troufám si říct, že po přečtení knihy vzrostly prodeje deníků natolik, že si vedoucí papírnictví mnuli ruce. Bohužel asi ne nadlouho. Soudím tak aspoň podle sebe.

Přiznám se, že sama jsem prošla několika etapami psaní deníků. Ta poslední byla ukončena velmi potupně, protože navzdory mnoha létům poctivého zapisování se texty zkracovaly, řídly - až se kvantita ustálila na počtu cca 160 znaků (ano, to jsem už opustila papír a zapisovala si v rámci ušetření času a zachování čitelnosti do mobilu).

Mé zážitky se nakonec vtěsnaly do - řekla bych až zoufalých - výkřiků typu „zubař“, „narozeniny tchyně“, „porada“ atd. Tohle trápení bylo ukončeno ranou z milosti, kterou měl na svědomí odchod (ze dne na den) zmíněného telefonického přístroje (samozřejmě bez zálohy).

Fotodeník v mobilu – víte, kde jsem byla?

Kam se ztratil můj život? Nebyl čas přemýšlet, hrdinně jsem kráčela dál s tím, že si snad někdy vzpomenu i bez zapsaných impulzů.

Zvrat přišel nenápadně s novým telefonem, který byl tak trochu nutností, když mě opustil ten starý. Najednou jako bonus přibyl vestavěný fotoaparát a připomněl mi staré dobré časy, kdy jsem si v pubertě půjčovala tátův fotoaparát a své okolí donekonečna obtěžovala cvakáním.

Nejdřív jsem začala fotit na výletech. To dělá většinou každý a pak fotky někam stáhne a uloží (zas soudím podle sebe) s tím, že si je někdy (u mě nikdy) jednou hezky vytiskne a vloží do alba, protože jedině tak se zvětšuje šance, že neupadnou v totální zapomnění, případně do černé díry vašeho počítače.

  • Ale pak jsem si řekla, že když už ten foťák v mobilu mám stále při sobě, mohla bych si občas vyfotit radosti všedního dne. Nežijeme přece jen pro dovolené. To by bylo málo.

Všechno do sebe začalo zapadat, když jednou zůstal stát můj vlak na trati. Samozřejmě jsem s sebou neměla nic na čtení, přemýšlet se mi nechtělo, přidávat se k hořekování spolucestujících taky ne, tak jsem si začala prohlížet fotky v mobilu. A samotnou mě překvapilo, jakou radost mi ty obrázky v tu chvíli udělaly. Znova jsem si připomněla milé chvíle, dobré jídlo, voňavé kafe a „čisté záchody, to mám rád“...

Fotodeník v mobilu – víte, kde jsem byla?

Řadu těch fotek můžete vídat v rubrice Cestování, snažím se vždy vyfotit nějakou zajímavost navíc, jako třeba cukrárnu s nejlepší zmrzlinou v podzámčí, nebo právě již zmíněné toalety, protože právě tyhle drobnosti často rozhodují o tom, jak se nám výlet bude líbit. A nejen výlet. Celý život. Vždyť koneckonců, on není nic jiného než taková nejzajímavější cesta, nemám pravdu?

Praktický tip navíc:

Používáte ve svém počítači k psaní textů Word? Zkuste jej využít k vytvoření vlastního dokonalého deníku, který bude stále čitelný a může obsahovat právě i fotografie, ale také aktivní odkazy na web, kde budou snadno k dohledání informace o daném místě (například hradu či zámku, které jste navštívily). Fotografie můžete komprimovat, upravovat, ořezávat a ladit přímo ve Wordu.

Vedete si deník?

Možnost%
Ano, zapisuji si každý den své pocity1,6
Příležitostně si zaznamenám důležité okamžiky7
Byla taková doba, ale momentálně ne28,9
Ne, nikdy jsem to nedělala62,5

Přečtěte si také:

   
16.02.2015 - Společnost - autor: Marcela Macáková

Komentáře:

  1. avatar
    [13] kobližka [*]

    Léthé — #6 Teda,ty jsi šikovná,to čumím

    superkarma: 0 16.02.2015, 22:18:20
  2. avatar
    [12] Léthé [*]

    denkas — #8 Marcela Macáková — #9 slávenka — #11děkujiSml9....dá to sice práci, ale baví mě to.

    superkarma: 0 16.02.2015, 20:23:57
  3. [11] slávenka [*]

    Léthé — #6skvěléSml67

    1. na komentář reaguje Léthé — #12
    superkarma: 0 16.02.2015, 20:08:44
  4. [10] Marcela Macáková [*]

    hyenka — #2 Je to tak. Pěkný večer.

    superkarma: 0 16.02.2015, 18:59:18
  5. [9] Marcela Macáková [*]

    Léthé — #6 To je parádní nápad. Jste skvělá.

    1. na komentář reaguje Léthé — #12
    superkarma: 0 16.02.2015, 18:58:37
  6. avatar
    [8] denkas [*]

    Léthé — #6 Tvoje videa sou úžasný,to neumimSml15

    1. na komentář reaguje Léthé — #12
    superkarma: 0 16.02.2015, 14:55:50
  7. avatar
    [7] denkas [*]

    Rikina — #3 Já zase nesnáším,když mi někdo ukazuje fotky v mobilu ,nebo ve foťákuSml57 Mám to ráda na papířeSml80 Ale je jasný,že netisknu vše co vyfotim,na to nemám místo a ani penízeSml30 A taky alba a knihy ukazuju těm,kteří tam taky jsouSml22Rozhodně to necpu každý návštěvěSml23

    superkarma: 0 16.02.2015, 14:55:24
  8. avatar
    [6] Léthé [*]

    Dagee — #4taky jsem přemýšlela o fotoknihách, ale pak jsem to udělala takto. Pokud si chci připomenou třeba rok 2014, je tu vše nejpodstatnější. "Nejhustější" byl tedy rok 2013...to jsem měla opravdu co dělat, abych to natlačila do nějakých maximálně 12-15 minut.

    1. na komentář reaguje denkas — #8
    2. na komentář reaguje Marcela Macáková — #9
    3. na komentář reaguje slávenka — #11
    4. na komentář reaguje kobližka — #13
    superkarma: 2 16.02.2015, 14:26:39
  9. avatar
    [5] Léthé [*]

    Fotím a nahrávám s foťákem a už mě nebaví koukat ani na fotoalba v PC. Raději si z cest vždy udělám krátké video a tak si někdy zavzpomínám na to, kde jsem během roku byla a co se za ten rok přihodiloSml37.

    superkarma: 1 16.02.2015, 14:13:53
  10. [4] Dagee [*]

    Jednou za rok vždycky udělám z fotek fotoknihu. Tam si člověk osvěží, kde byl a co zažil, když ji vyrábí a vkládá popisky. Je to taky takový deník o našich životech. Ale přiznávám, že to veme hodně času Sml15

    1. na komentář reaguje Léthé — #6
    superkarma: 0 16.02.2015, 13:27:14
  11. [3] Rikina [*]

    Co, prosím? Fotit si na výletě záchody? Sml28 Sml80 No, každý máme nějakou tu úchylku... Sml57

    Ne, deník si nepíšu, mobilem nefotím, fotím fotoaparátem, a fotky v žádném případě netisknu a nedávám do alb, poněvadž to bych jich měla stohy, a podle mých zkušeností jestli něco někoho nebaví a snaží se před tím uprchnout jak může, tak je to prohlížení cizích alb s fotkami. Sml32 Takže by mi alba byla k ničemu. No a fotit si jídlo, kafe a záchody... není lepší to jídlo sníst, dokud je to teplý a nešachovat u něj s foťákem? Sml80

    1. na komentář reaguje denkas — #7
    superkarma: 2 16.02.2015, 10:49:00
  12. avatar
    [2] hyenka [*]

    Zřejmě jsem poznala foto č.1. Lysice?

    1. na komentář reaguje Marcela Macáková — #10
    superkarma: 0 16.02.2015, 10:33:02
  13. avatar
    [1] denkas [*]

    Mým dětem sem psala deník. První rok pomalu každodenně. Fotky tam lepila,pak i jejich obrázky,první lístek do divadla,... Pár let sem to vydržela.. Ale jinak mám alba,fotoknihy,..To SOU taky deníky.

    superkarma: 1 16.02.2015, 09:55:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme