Ještě před pár dny se z většiny oken na našem sídlišti ozývalo hurónské: „Kdo neskáče, není Čech. Hop, hop, hop!“ Nebudu nic nalhávat, k davu povykujících jsem se přidala. Ale že bych byla stejně vášnivým fandou fotbalu, to se říct nedá. A proto mě na začátek fotbalového Eura upozornily až při míjení hospůdky na rohu ryze chlapské popěvky a tlučení do bubnu: „Róóózhodčí je homosexuáááál, homosexuáááál…“ A rozhořčené hlášky typu: „No, kam to přihráváš? To je vůl. Jardo, dej nám sem ještě jedno!“ mě ujistily, že se skutečně něco hraje.

Doma hodím tašky s nákupem na židli. „Psst!“ napomene mě přítel se zdviženým prstem před rty. Jako by mi vyčítal, že Koller teď ten gól nedal. Tak už i jeho ta mánie popadla? Za chvíli bude snad chtít, abych místo erotického prádla nosila suspenzor. Je na čase popadnout zápisník a stanovit pravidla, která budou na území našeho bytu platit během následujících tří týdnů.

Takže v domácnosti zavládne pět fotbalových „N“.

1. Neřeš to a nepřepínej! Nebudu vyzvídat, co na tom vidí, protože je to přece úžasná hra. V době konání zápasů má na ovladač výhradní právo pouze muž vyskytující se v tuto chvíli v domácnosti. Žena se ovladače smí dotknout pouze v případě chce-li přepnout z hudebního kanálu na sportovní.

2. Nekecej do toho. S chlapem mluv pouze o poločasu. A rozmluvu omez pouze na nejnutnější dotazy typu: „Kdo vede? Máš hlad? Chceš ještě pivo?“ Ostatní musí počkat do konce utkání, stejně tak jako veškerá činnost, jež způsobuje jakýkoliv hluk.

3. Neoxiduj. Chceš-li být užitečná, vypadni a nevracej se dřív než za dvě hodiny. Nebudeme se vzájemně rozčilovat. Doma chybět nebudu. A upřímně, kdy jindy si dojdu s kamarádkou na kafe, budu pryč dvě hodiny a nejenže nebudu muset podstoupit křížový výslech, on si dokonce ani nevšimne, že nejsem doma.

4. Neper to červený triko! To červený triko je totiž dres. A i kdyby bylo desetkrát polité pivem, do pračky ho nestrčíš dřív než na konci Eura. Jednoduše se tím vyhneš situaci: „Kde je můj dres, jak to, že je mokrej? A co si teď mám vzít na sebe, když jdeme na ten důležitej zápas do hospody? Co jsi s ním dělala? Vždyť je skoro o dvě čísla menší!“

5. Nic neplánuj. Na následující odpoledne nebudu po chlapovi chtít, aby se zapojil do mého programu, pokud mým programem není sledování přímého přenosu fotbalového utkání.

 

Pod svých pět „N“ dopisuji ještě poznámky pro útěchu.

Jsem vděčná, že Euro trvá jen tři týdny, pak budu mít zase na dlouho před televizí přednost, mezitím mám víc času pro sebe.

Jsem vděčná, že partner vypadá u prožívání zápasů směšně, neboť neuteču-li ani při pohledu na něj, je to znamení, že jde nejspíš o opravdovou lásku. :)

Jsem vděčná, že vidí svůj vzor ve sportovcích, a ne v notorikovi, který den co den háže mince do automatu.

Jsem vděčná za Euro, neboť je lepší než kurz sebeovládání a vzájemné tolerance.

Jsem vděčná, že mě nenutí koukat se s ním a má na to své kamarády.

Jsem vděčná za spotřebu piv, neboť vratné lahve poslouží, až bude nejhůř.

Jsem vděčná, že se lepí na televizi, a ne na jinou ženskou.

A konečně: Co mě nezabije, to mě posílí.

 

Jak jste na tom vy? Sleduje váš muž fotbal? Fandíte s ním, nebo vás to nezajímá? 

Reklama