Zdraví

Fofr na porodním sále

Milá redakce, maminky a maminky čekatelky!! 

Moje první dítko se na svět dralo od 33. tt, ale doktoři jej udrželi do 39. tt, kdy praskla voda a já věděla, že už brzy uvidím svého Honzíčka.

Voda mi praskla v pátek kolem 17.hod, v šest jsme dorazili do porodnice, v půl osmé začaly bolesti.

Budoucí tatínek šel domů, ten večer slavil své 25. narozeninyJ a já během večera a noci volala, že stále nicL

Ráno se sestřičky vystřídaly, byla jsem otevřená na 4 prsty, ani o trošinku víc.

Sestřička mi napustila horkou, ale opravdu horkou vanu a já v deset dopoledne volala, že už to brzy bude, tak, jak mi to řekla sestřička, brzy. Manžel se přiřítil, tak moc se bál, že to nestihne, a ono pořád nic. Bolesti se stupňovaly a stupňovaly, já po probděné noci nevěděla co dřív, jestli správně dýchat nebo spát, tak mi kolem 12 hod píchli epidurál se slovy, že mi ho nechají zavedený, co kdyby byl ještě potřeba. Jako by něco tušili….

V půl třetí už jsem nevěděla čí jsem, bolesti už byly stálé a já se slovy musím tlačit a utíkej pro sestru, tlačila. Sestřička přiběhla, jejej, už je to tu, sáhla do mě a začala křičet, netlačte, netlačte, nejste otevřená.

Kontrakce už byly k porodu, jen jsem byla stále otevřená na 4 prsty.

Do té doby si mě téměř nikdo nevšímal, ale pak začal takový fofr, šup na sál a císař. Manžel čekal na hekárně, na sál nemohl, bál se o nás.

Honzíček se narodil 8. 6. 2002 v 15.40, vážil 3,88 kg a měl 53 cmJ 

Na roce byl na operaci s hlavinkou a kvůli tomu se narodil i můj druhý syn Pavlík císařem. 

Opět epidurál, ale nemohli mě napíchnout, pak se mi udělalo zle, zvracela jsem, epidurál mi nesedl, tak mě ještě přiuspali.

Tohle všechno sledoval můj muž, stál mi u hlavy, držel za ruku, tak viděl vše, i to, že tam mám 2 cm tukuJ

A když na mě někdo z dálky volal, podívejte se, máte chlapečka, viděla jsem muže, jak má vztyčený palec, a já věděla, že je Pavlík v pořádku a že není žádný problém jako s Honzíčkem. I když se Pavlík narodil o dva týdny dříve, vážil 3,75 kg a měřil 50 cm. 

Další mimi páni doktoři zakázali, ale já se nevzdávám, tu vysněnou Alenku mít ještě budu…J 

Všem čtenářkám ženy-in přeji krásný den.  

   
14.05.2005 - Zdraví - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [7] sarobrouk [*]

    Já jsem měla plánovaný císař, takže jsem si naštěstí nic z problémového porodu neužila. Zdravím císařovny. A Alušenku zvlášť. Nepochlubila ses po ICQ, že píšeš. Musela mi to napsáskat Pajiska.

    superkarma: 0 15.05.2005, 21:51:14
  2. [6] niagára [*]

    mám kamarádku, která rodila císařským řezem tři děti a všechno bylo bez problémů, v Americe udělají císařem klidně pět porodů, jen u nás se toho doktoři bojí, držím palce , ať se vám ta Alenka podaři

    superkarma: 0 15.05.2005, 00:00:25
  3. avatar
    [5] Libča [*]

    jsem moc rada ze to dobre dopadlo, i kdyz pises ze malicky musel na operaci. jsme tez cisarovna, dva mam za sebou, treti mi zkazaly..... zas si rikam ze diky cisari mam zdrave syny a ja taky ziji takze uz to moje stesti nebudu pokouset.

    superkarma: 0 14.05.2005, 19:35:47
  4. [2] janina01 [*]

    Netlačte, netlačte, ale co s tím, když to jde samo

    superkarma: 0 14.05.2005, 09:54:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme