Reklama


Fobie není výmluva

Strach můžeme mít často a téměř z čehokoli. Na tom není nic zvláštního. Je to přirozená vlastnost každého živočicha, který si uvědomuje vlastní existenci a má paměť. Strach přímo souvisí s pudem sebezáchovy, který je druhým nejsilnějším pudem mezi všemi. Jestlipak víte, který z pudů je tím, který převálcuje i pud sebezáchovy?

Je to pud mateřský. Strach matky o mládě – je v živočišné, tedy i lidské říši silnější než strach o vlastní život. Hezké, že…

Strach je tedy normální, pokud je člověk ohrožen. Nenormální je, když se stane chorobným. Tedy když se jedná o strach z něčeho konkrétního, co nás ohrožuje pouze nepřímo, případně by mohlo. Myslím, že tu funguje i fantazie a obrazotvornost… pak se jedná o fobii. Přičemž tělo a psychika se chovají stejně jako v přímém ohrožení života. Nastupuje panika a nepříjemné, specifické symptomy.

 

Každý třetí člověk trpí nějakou fobií

Našla jsem si i tu svou – zatímco myši, pavouci, kočky, vítr, krev apod. mě nechávají zcela chladnou, už na eskalátoru metra to se mnou začíná jít z kopce. Puls asi tak 200, pocit, že mi na hrudníku sedí tele, zimnice, slabé nohy, dýchání jako sentinel, zpocené dlaně, pálení za krkem, začnu se třepat jako srnčí ratlík a během několika vteřin se poroučím k zemi. Úplně stejně reaguji například ve výtahu, v tramvaji nebo v tunelu. Jo jo – klaustrofobie. A to mi může tisíc odborníků vykládat, že o nic nejde a že takto cestuje každý druhý.

Zkuste ukázat arachnofobikovi neškodného pavoučka štěstíčka a jeho reakce budou stejné jako ty mé v metru.

 

Údajně se dá léčit

Jak jsem se dočetla, existuje dlouhodobá terapie. Postižený se postupně vystavuje podnětům, které způsobují jeho fobii. No já to zkusila.

V metru na Vtavské a v doprovodu statného ošetřovatele v podobě mého přítele jsem podstoupila samoléčení. Po mém statečném, leč krátkém pokusu mě sesbíral, odvláčel na povrch a odešli jsme. Asi nemám tu správnou výdrž. Naučila jsem se s tím žít. Chodím po schodech, koupila jsem si auto a při cestě do Itálie jsem se před tunely „sjela“ diazepamem.

 

Když jsem si tak před psaním tohoto článku pročítala, z čeho všeho lze mít fobii, zhodnotila jsem, že mám tu svou snad i docela ráda.

Mohla jsem do padnou i hůř. No co třeba takový hafefobik, nebo nedejbože hedofobik!

 

Také jsem přišla na to, že mezi námi existuje etnikum, kde se přímo masově vyskytuje ergofobie. Všichni víme, o jaké etnikum jde. J Pro tuto skupinu ergofobiků se ovšem postižení nazývá všeobecně užívaným a známějším termínem – diskriminace; a jsou za ni i slušně placení.

 

Ale vážně

Samozřejmě, že to není žádná legrace, že člověk je fobií, ať je to z čehokoli, značně omezený. Rozčiluje ho, že si s tím neumí sám poradit. Může si připadat méněcenný a jako slaboch. Mnoho lidí se léčí. Nepříjemné pocity zde způsobuje fobií vyburcovaný vegetativní nervový systém, a to zcela nezávisle na vůli člověka. Čili člověk za to nemůže. Nevymlouvá se – sám je na to krátký. Fobie je nemoc.

 

Druhy fobií


Agorafobie  strach z otevřeného prostoru
Ailurofobie  strach z koček
Akrofobie  strach z výšky
Androfobie  strach z lidí
Antlofobie  strach z povodně
Anemofobie  strach z větru
Arachnofobie  strach z pavouků
Brontofobie  strach ze hřmění
Belonefobie strach z jehly
Coulrofobie  strach z klaunů
Demofobie strach z davu lidí
Dorafobie  strach ze smrti
Entomofobie  strach z hmyzu
Eosofobie  strach ze směru dolů
Ergofobie  strach z práce
Fobofobie  strach ze strachu
Fotofobie  strach ze světla
Gamofobie  strach z manželství
Gynofobie  strach z žen
Hedofobie  strach z radosti
Hematofobie  strach z krve
Hodofobie  strach z cestování
Helmintofobie strach z červů
Hydrofobie  strach z vody
Hafefobie  strach z dotyku
Hypsofobie  strach ze spánku
Hypegiafobie  strach ze zodpovědnosti
Klaustrofobie  strach z uzavřených prostor
Kynofobie strach ze psů
Lyssofobie  strach ze zešílení
Mysofobie  strach ze špíny a parazitů
Nyktofobie  strach ze tmy
Nekrofobie  strach z mrtvol
Nosofobie  strach z nemoci
Neofobie  strach z něčeho nového
Ornitofobie  strach z ptáků

Ofidiofobie– strach z hadů
Pyrofobie – strach z ohně, požáru

Pantofobie – strach ze všeho

Pnigerofobie– strach ze zadušení se

Rusofobie – strach z myší

Teogonie – strach z Boha

Triskaidekafobie – strach z čísla třináct

Xenofobie – strach z cizinců

Zoofobie – strach ze zvířat
 

Každopádně – jsem i občasným – nyktofobikem a akrofobikem (zvláště na štaflích). Jen doufám, že časem neskončím jako pantofobik, a nakonec jako úspěšný fobofobik.

 

Máte nějakou fobii? Znáte někoho, komu od fobie pomohla terapie?