Reklama

Musím vám napsat o jedne akci mé babičky, která uz je bohužel po smrti. Ta nosila všem lékařům a sestrřičkam kávu, alkohol, bonbóny a nejinak tomu bylo i v připade, kdy jsem ležela v nemocnici já. Bylo mi 20 let, prodělala jsem ošklivou plicní embolii a v nemocnici ležela měsíc a půl. Babička s dědou mě jezdili hodně často navštěvovat a měsíc po nemoci jsme u nich bydlela, protože jsem byla stále velmi unavená a slabá a rodiče chodili do práce. Takže mě i z nemocnice odváželi a při té přílezitosti chtěla babička obdarovat mého ošetřujícího lékaře lahví koňaku. Hledala ho v kanceláři, po oddělení, ale neúspěšně. Nakonec jsme ho náhodou potkali, když jsme opouštěli budovu. Všude bylo plno lidí, babičce se nechtělo mu tu flašku vrazit před očima všech, tak mu řekla, že by s ním někde v soukromi potřebovala chvíli mluvit. Nikde ale nebyl klid, tak zamířila k výtahu a vlezla do něj, překvapený doktor za ní. Jenže dveře se nějak nechtěly zavřít, tak musela namačkat nějaké patro. Pak už se dveře konečně zavřely, babička vytáhla z kabelky flašku a začala doktorovi děkovat. Ten začal rozpačitě blekotat, že sice moc děkuje, ale nemá to kam dát. Na to mu ma akčni babička vytrhla z ruky diplomatickou tašku a tu flašku do ní nacpala. Doktor prý zůstal jen stát s otevřenou pusou. Na to ho upozornila, že by mohl zmáčknout vytah a odvézt ji do přízemí. Tam se rozloučila a důstojně odkráčela. Ještě dlouho jsme se té historce smáli a dodnes lituju, že jsem nešla s ní a neviděla to na vlastní oči.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Když byla na operaci moje matka, doktor si řekl o peníze sám. Strčila mu obálku s pěti tisíci a on pak tu operaci zkazil. Nemyslím si, že schválně, ale záležet si určitě nedal. Simona

Pojďte trochu popřemýšlet a zapátrat v paměti, zda také nevyšťouráte nějaká ten úplatkový příběh. Moc se těším na adrese:

redakce@zena-in.cz