Součástí firemní kultury je i oblečení. Mnoho firem má určitá nepsaná pravidla, jinde dostanete vše černé na bílém. Jednou takovou firmou jsem si prošla, o to více si nyní dokážu vážit jisté volnosti.

dress

Práce, kterou dělám, mě musí bavit. Dále musí existovat minimum věcí, které mě v práci rozčilují, lezou mi na nervy, štvou mě.

Jednou takovou věcí bylo v minulém zaměstnání oblečení. Už na pohovor jsem se snažila obléci tak, abych se co nejvíce podobala ostatním. Při prvním setkání s office manažerkou jsem měla dojem, že jsem se strefila. Jenže právě ona z celé firmy tak trošku vyčnívala.

Po nástupu jsem obdržela seznam pravidel chodu této firmy a také informace o tom, jak je vhodné se do práce oblékat. Žádná nepsaná pravidla, ale všechno hezky černé na bílém. Elegantní kalhoty a topy, sukně nejlépe pod kolena, silonky, uzavřené boty, ať je venku jak chce, upravené vlasy, žádné výstřední účesy.

Po přečtení pravidel jsem si v duchu projela svůj šatník. Nikdy jsem nechodila v černých kalhotách a halenkách, na druhou stranu skříň plnou sportovního oblečení jsem také nikdy neměla. Pár kousků vhodných do práce se tedy našlo.

Vytoužené pátky

Jediným dnem, kdy si člověk mohl od firemního dress code odpočinout, byl pátek. V tento den byly povoleny i džíny, ale ne samozřejmě každé.

Schůzky s klienty

Moje pozice ve firmě mě ale nenutila oblékat se dle pravidel pořád. Schůzek s klienty jsem se účastnila jen občas, o tom jsem věděla vždy dopředu, takže jsem se na to stihla dostatečně připravit a zvolit oblečení podobné vkusu klienta.

Dress code = image firmy?

Dokážu pochopit, že chce firma prostřednictvím svých zaměstnanců působit seriózně. Mnohé z nich si na to objednávají i odborníky, které určí ten správný dress code.

Ale má to smysl, když po čase zjistíte, že firma navenek působí opravdu důvěryhodně, ale vztahy se zaměstnanci už nejsou na podobné úrovni?

Postupem času jsem se tedy vrátila ke svému sportovně elegantnímu oblečení a nedělala si s tím hlavu. Čas od času proběhl firmou e-mail z vedení o tom, že jsou stanovena nějaká pravidla oblékaní a například domácí pantofle jsou zcela nepřípustné. A tak jsem ty svoje zakopla pod stůl a chodila v černých balerínách. Ale nerada.


Existují jistá pravidla, jaké oblečení si do zaměstnání dovolit a jakému se vyhnout. Více se dočtete v článku Dany Svobodové V tomhle nikdy nechoďte do kanceláře.

Reklama