A máme tady v rámci příspěvku další roztomilou holčičku na nočníčku. Poslala nám ji její maminka Fialinka. (ono vůbec je v celém tom příspěvku nějak moc kytiček :))

Milá redakce,
protože nutně potřebuju to povlečení, přidávám se k nočníkovému tématu... J)). Posílám i aktuální foto a doufám, že to dcera v dospělosti nezjistí a nenaštve se na mne..

Naše děti nočník ignorovaly zhruba do dvou let - pokud už se na něho posadily, byl jim leda tak k smíchu... nepomohlo celkem nic, přivazovat jsem je tam rozhodně nechtěla :-). To, že nošení látkových plenek pomáhá rychlejšímu učení na nočník, taky rozhodně nemůžu potvrdit, stejně tak nepomohly zábavné tvary nočníků, zapnutá televize...

Můžu ale říct, že dnes nikdo s nikým přehnaně nesoutěží, čí dítě bude dřív bez plenek, a i já jsem se dobrala k poměrně vyrovnanému stavu - občas to zkusíme, ale nebudu to přehánět, až to bude, tak to bude...  Vlastně jediný znervózňující prvek jsou ty maminky, babičky, tchyně a tety, které unisono pořád dokola pronášejí téměř shodné věty: „A to náš Radimek to dokázal už v devíti měsících...... „, „musíš ji na tom nočníku zabavit, ať tam vydrží...“, „jaktože to tak chytrá holčička nemůže pochopit“... „musíš ji tam vysazovat pravidelně...“... případně při návštěvách u nás vykazují neuvěřitelnou a nikým nevyžádanou aktivitu typu „kde máte ten nočník, zkusíme ji tam posadit“... „teď pila, rychle, musí čurat..“...a podobně....

Naše Kája měla před pár dny dva roky a přesně v den narozenin se rozhodla, že už to prostě umí. Od té doby je nočník největší hit, pro velký úspěch (jasně, nikdy nezapomenu zatleskat) se teď čurá co půl hodiny. Starší brácha obsah nočníku pečlivě kontroluje a Káji vysvětluje, co a jak má na nočníku dělat.. výsledky oznamuje zbytku rodiny, pokud bychom si náhodou nevšimli sami. Jen pokus o jejich společné vylévání obsahu nočníku do záchoda nebyl právě úspěšný...

Takže je to tady. Babičky jsou potěšeny, já mám o něco víc práce a Kája má nové a zřejmě nevyčerpatelné téma k hovoru. Vypadá to teď u nás asi takhle:

 „Kájo, vydrž tu sama, jdu čůrat.“

 .... hmm, to asi neklapne, Karolína je mi v patách a neústupně mne pronásleduje na záchod...

 „Maminko, už ses vyčůrala?“

„Maminko, ty děláš i bobek?“

„Maminko, slyšíš, jak to teče?“

„Maminko, bude tam kytička?“ (pokud to nevíte, existuje samolepka do nočníku, která když se počůrá, tak se z temného kolečka stane usměvavá kytička...)

„Maminko, musíme se utřít!!!“

„Maminko, musíme to vylít!“

 Nebyly náhodou lepší ty plenky?

 S pozdravem

Fialinka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

dcerka

________________________

Tak takové závěrečné konstatování jsme tu ještě neměli :)
Pobavila jste mě i tím, že jste v příspěvku v jedné části zvolila př.: náš Radimek to dokázal už v devíti měsících...
Vzpomenula jsem si na „našeho“ opravdového Radimka. Ten nám na tom nočníku kolikrát i usnul vsedě :)
Vaše holčička je neskutečně roztomilá, určitě se v dospělosti zlobit nebude :)
Pěkný, adventní víkend
Saša

Téma dnešního dne: První sezení na nočníku

  • Vzpomeňte v dnešním tématu na to, jaké to bylo, když jste vaše děti učily sedět na nočníku.
  • Používaly jste na to nějaké svoje „fígle“?
  • Měli jste nějaký zavedený domácí rituál?
  • Dokázalo vaše dítě sedět na nočníku i jinde, než doma?  
  • Vadilo vám, že dítě kamarádky chodí dřív, než to vaše?
  • Vyvádělo vaše dítě u posazení na nočník nebo na něm vydrželo sedět i hodinu?
  • Usnulo někdy na nočníku?
  • Kdo měl největší trpělivost v učení sezení? Vy, tatínek, babička, starší sourozenec nebo někdo jiný?
  • Máte nějakou úsměvnou historku „s nočníkem“?
    Můžete poslat i fotografii (nejvýš dvě).

Příspěvky posílejte na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jedna z pisatelek obdrží pěkný dárek: dětské ložní povlečení a dva polštářky s veselou žirafkou zn. Matějovský v ceně 1 000 Kč

povleceni

polstarky

Reklama