Ne, já vůbec nepíšu na dnešní téma. Holky nemyslete, žádné grafomanské cukání se nekoná. Já si totiž vůbec neuvědomuji, že by se na praxi či brigádě událo cokoliv vtipného nebo zajímavého.

Takže jenom plním slib a vyšťourala jsem svou plešatou fotku.

Sice s ofinkou, ale plešatou. Hnedka vedle  jsem objevila poklad, který mi nedalo neposlat. Jsem to já při katetrizaci. Tedy katetrizovaná je ta kravka. Tohle jsme jezdili nacvičovat pravidelně. Celkem není o co stát, ale pokud jedete v únoru, venku -10°C nebo víc, báječně si zahřejete ruce:)

t

Ani na dojení nebylo nic vtipného.

Jedna z věcí, které sice ovládám ale na trojku. Po jednom takovém známkovaném výkonu mi paní učitelka před celou třídou oznámila, že je to sice za tři, ale že takový smysl pro rytmus při dodojování  ještě nikdy neviděla.

Alespoň, že se to krávě líbilo a já mám malé bezvýznamné plus, kdybych se hlásila jako uklizečka do lidušky.

Militantní feministka by možná ohodnotila jako zajímavé či dokonce vtipné praxe ve vepříně, kdy jsme nacvičovali zručnost při kastraci selátek. Já nikoliv.

Za prvé mne překvapilo, jak můžou chlapi tolik nadělat kůli něčemu tak malému zcvrklému a povadlému. A co teprv po vyndání.

Za druhé mě definitivně došlo, že pach čpavku z vlasů jedním umytím opravdu nedostanu.

Když jsem se natahovala pro jednu kvičící objeť, vyjela po mě z vedlejší koje prasnice. A pěkně naštvaná. Ani tady pro vás vtipnou historku nenajdu, zato jsem si ujasnila holý fakt, že když se nějaká slečna snaží chytit růžolícího synáčka a odnést ho mamince, může vám ta svině pěkně ublížit. (svině=samice od kance:) )

V drůbežárně to vypadalo na víc srandy, jelikož tam jely vždycky dvě holky od nás a zpravidla dva kluci z nedaleké školy. A bydlelo se týden na ubytovně bez dozoru....

V určitém věku vám může přijít zábavné, že dokážete zasáhnout shnilou jahodou spolužáka na brigádě jahodové nebo obří cibulí na praxi cibulové.

Ovšem po dni stráveném sbíráním ze země vyvržených brambor můžete jíst bramborovou kaši jen, pokud věříte, že proces přípravy kaše byl pro ty hlízy dostatečně bolestivý a trýznivý.

No vidíte, že nemělo dneska cenu psát. Dokonce ani tu říkačku neznám, jezdili jsme někam za Žatec. Nikdy bych nevěřila, že když je na sluníčku 30° C a vy makáte na chmelovém poli,deset hodin denně, nejenomže se do vás vejde pět litrů vody, ale dokonce naskáčou puchýře na ušních boltcích a v místě, kde se vás dotýkal řetízek či hodinky.

Zajímavé.

Jednou nás vyvezli autobusem na jakési vzdálené šestikopové políčko blízko hranic.

Betonové bunkry z let čtyřicátých skýtaly nevídaně chladný odpočinek a nechodilo se svačit takřka jinam.

Jen při práci ten pohled na ně, vedro k zalknutí a dvě dozorkyně sprosté stejně jako hluché k našim námitkám mi připomínaly spíš než brigádu pracovní tábor.

A jestli se stalo na chmelu něco vtipného? Spíš nepublikovatelného:)) Tak si nechte zajít chuť.

Krásné grafomanské ráno

FFF

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


Máš mě na svědomí!!!! Definice bramborové brigády u mě způsobila náhlou, nekontrolovatelnou křeč svalstva, pročež jsem si nutně potřísnila oděv a cca dalších 120 cm čtverečních kávou a praštila jsem se do kotníku. Já chci něco nepublikovatelnéhooooo!!!! :))))


O brigádách nejen bramborových a chmelových a o zážitcích nejen veselých z těchto činností pocházejících si povídáme dnes na redakce@zena-in.cz.

 

 

Reklama