Začalo to, když mi bylo šest let. Už jsem relativně plynule louskala písmenka, a tak mě máma vpustila do své dětské knihovny. Ani netušila, jakou celoživotní vášeň tím rozpoutá. Co vášeň, přímo závislost! Protože vzato kolem a kolem, má láska ke knihám skutečně vykazuje znaky závislosti.

Když dlouho nečtu, mám abstinenční příznaky a jsem schopna vrhat se i na reklamní letáky a návody nebo upadat do dlouhodobé letargie, při níž má mysl bloudí fantastickými světy. V dobách studentských jsem valnou většinu svého skrovného kapesného obětovala démonu literatury a i dnes utratím za knihy nemalou část výplaty. Ba i mé zdraví knihy poznamenaly – zkažený zrak a od věčného hrbení se bolavá páteř jsou jen částí následků mé čtenářské mánie.

Také další charakteristický znak drogy – únik od reality – v sobě knihy skrývají. Především ty, které čtu nejraději – fantasy a sci-fi. Knihy jsou pro mne lékem na jakékoliv trable – čím více problémů se hrne na mou hlavu, tím raději a hlouběji se nořím do světa příběhů a hrdinů, a samozřejmě tím neúměrněji problémy narůstají, protože je ignoruji. Po ránu si musím dát svou knižní štamprličku v podobě básně a k večeru holduji knihám přímo nezřízeně.

A začalo to přitom relativně nevinně. Nejprve padly za oběť mému literárnímu hladu mayovky, včetně těch slovensky psaných, následovaly foglarovky a celá sada KODovek – Knih odvahy a dobrodružství. Jako všechny drogy, i knihy mne vedly od lehčích k těm těžším. Protože Old Shatterhand při svých pobytech v zemích islámu často citoval korán, přečetla jsem si svatou knihu muslimů. Protože mezi indiány se oháněl Biblí, přelouskala jsem i tu. Akorát ti utopení koně faraónovy jízdy mne nadlouho odradili.

Koně byli totiž mou druhou největší láskou. A tak když jsem zrovna nerajtovala v sedle nebo i na holém hřbetě, četla jsem

Slávu pro dva, Koně F 1 a další příběhy plné dusotu kopyt a vlání koňských hřív. A pak tady byli psi – Bílý tesák, Dar, Lassie… Za mé naprosté propadnutí knižní droze však mohl Tolkien. Bez jakéhokoliv varování podali čtení chtivému dítku příběh, v jehož hlubinách jsem utonula. Pak už cesta zpět neexistovala.

Následoval Durrellův Mluvící balík, Martenssonovy Světy bez hranic, Clarkova Vesmírná odysea… Od té doby jsem ze závislosti na knihách nikdy zcela nevybředla. Jako každý správný feťák mám samozřejmě pocit, že já kontroluji drogu a ne ona mne, ale jako jedinec psychologicky vzdělaný tuším, kde je pravda. Ale vzdát se své závislosti ani v nejmenším nehodlám.

Na čem jste závislá Vy?
Ujíždíte na knihách, na filmech nebo na hudbě?
Nemůžete žít bez sportu nebo bez dobrého jídla?
Musíte mít sex, nebo si nedokážete představit život bez lásky?
Jste závislá na své rodině nebo na partnerovi?
Milujete adrenalin, nebo Vás pohltilo rybaření?
Jste závislá na Ženě-in? :)
Máte nějakou jinou drogu?

Napište mi o své závislosti na redakce@zena-in.cz! Nejlepší příspěvek odměním!

Reklama