Naše tělo často strádá. Životní styl, který si zvolíme, pozitivně i negativně ovlivňuje naše zdraví. Kvůli špatnému stravování, nedostatečnému spánku a minimu pohybu podléháme nemocem, při nichž ve většině případů velmi trpí naše vnitřní mikroflóra a střevní bakterie. A proto je potřeba, abychom tohle všechno udržely v pořádku. Teprve pak bude imunita taková, jaká by měla být. Stejně tak kvalita naší pleti, vlasů, nehtů a mnoha dalšího. Z toho důvodu bychom svému tělu měly dopřávat velké množství vitaminů, minerálů, vlákniny a hlavně probiotik. A právě poslední zmíněné je obsaženo ve kvašených – fermentovaných výrobcích.

Kvašená zelenina pro sílu i zdraví

Dříve bylo zcela běžné vlastnit velký kamenný hrnec, naplnit ho zelím, okurkami nebo jinou zeleninou a nechat je zkvasit. Takovou dobrotu pak rodiny jedli celou zimu, aby byli zdraví, plni síly a energie.

Kvašená zelenina vzniká za pomoci mléčného kvašení neboli fermentace. Při ní dochází k rychlému rozvoji mikroorganismů, díky kterým vzniká prostředí ochraňující suroviny před hnitím a také proti kontaminaci toxiny. Podstatné jsou vznikající enzymy, které mikroorganismy produkují. Některé živiny se díky fermentaci proměňují, a proto kvašená zelenina obsahuje více enzymů než původně výchozí syrová. Pasterované kvašené zelí, které si běžně můžete koupit v supermarketu, ale tyto enzymy neobsahuje. K fermentaci dochází bez přítomnosti kyslíku a dochází k tzv. mléčnému kvašení.

Jak správně kvasit. Krok za krokem

  1. Zelenina pod hladinou. Chcete-li úspěšně fermentovat, vždy myslete na to, aby byla zelenina plně ponořena pod hladinou. Ať už ve vlastní šťávě nebo v přidané vodě. Tím se vytváří tzv. anaerobní prostředí a nedochází tak přístupu plísní a bakterií.
  2. Teplo a zima. V první fázi by měla být zelenina uložena ideálně v kamenném hrnci a místnosti, která má cca 20°C. Pak dochází k bouřlivému kvašení, kdy se postupně mohou ven dostávat bublinky. Jakmile se tak přestane dít, fermentace je u konce a je třeba zeleninu uložit do sklepa, spižírny nebo jiného chladného místa.
  3. Čistota na prvním místě. Vždy pracujte se stoprocentně čistými nástroji a nádobami. Vyhnete se tak opět tvoření plísní a bakterií.

Co kvasit?

  • téměř všechny druhy zeleniny - okurky, zelí, papriky, mrkve, cibuli, červenou řepu...
  • obilné klíčky
  • houby
  • kimči (křupavý salát, korejská specialita)
  • miso (ochucovadlo japonské kuchyně)

Recept na kyselé zelí

Potřebujete:

  • Jedno velké bílé nebo červené zelí
  • Hrst mořské soli
  • Trochu kmínu
  • Jednu sklenici s uzavíratelným vrchem
  • Velkou mísu na míchání

Postup:

Zelí omyjte, zbavte špinavých listů a vyndejte košťál. Nastrouhejte ho nebo nakrájejte na drobné kousky (pomoci vám může například váš kuchyňský robot).  Do mísy na míchání přidejte sůl a kmín. Umyjte si ruce a začněte rukama míchat a mačkat zelí, abyste ho změkčily a vymačkali šťávu potřebnou k fermentaci. Zelí promačkávejte asi 5 minut, třete ho o sebe anebo použijte něco těžkého na bouchání.  Já osobně používám ruce a vždy mám šťávy dostatek. Potom zelí opatrně nandejte do čisté láhve, mačkejte na dno, aby nebyl nikde prázdný prostor a šťáva vylezla nahoru. Umačkejte zelí pořádně, šťáva by měla být alespoň centimetr nad zelím a nechte tak 4-6 centimetrů volného prostoru pod otvorem, protože zelí vám kvašením vyleze nahoru a zvětší objem. Láhev otřete i zevnitř čistým ubrouskem nebo hadrem. Zavřete a nechte kvasit 4 dny na kuchyňské lince, nebo někde v teple. Po 4 dnech uložte do lednice, sklepa nebo jiného chladného místa a můžete začít konzumovat. Nejlepší ale zelí bude tak po měsíci. Během kvašení je důležité sklenici neotvírat, pokud se při kvašení k zelenině dostane vzduch, zelí se vám zkazí. Kvašení je totiž proces anaerobní, tedy nepotřebuje kyslík.

Protože je zelí nekonzervované, ani nezavařované, dbejte na hygienu, když ho budete z láhve odebírat. Vždy používejte čistou lžíci, nebo vidličku a otřete stěny láhve zevnitř dočista, aby se vám zelí nezkazilo.

Také si přečtěte:

Uložit

Reklama