Pokud jde o slušné chování, jako feministka v tomhle nečiním rozdílu mezi mužem a ženou, dítětem, starcem, nikým... Slušné, ohleduplné chování by mělo být vlastní všem civilizovaným příslušníkům rodu Homo.
 
Mnozí lidé (bohužel dámy i pánové) si ale myslí, že slušné chování je v dnešní době zastaralý přežitek, že vítězí především ostré lokty, že projevovat ohledy je slabost a že slušný člověk je sám proti sobě. Kuriózní na tom ovšem je, že takoví drsňáci sami požadují, aby na ně byly brány ohledy a aby se k nim všichni chovali se vší úctou, a jakmile na ně někdo uplatní jejich drzé způsoby, křičí ze všech nejhlasitěji.
 
Neuvěřitelní jsou také pánové, kteří dnes houfně přestávají projevovat jakoukoli úctu ženě s tím, že by to určitě brala jako diskriminaci, ponižování či obtěžování, nebo s tím, že "když chtějí rovnoprávnost, tak mají mít rovnoprávnost, takže jaképak zvláštní ohledy na ně". Není to však nic jiného než trapný alibismus. Myslíte, že jsou doopravdy přesvědčeni o tom, že má-li být žena rovna muži, není možné se k ní chovat slušně?

Moudrá a zdravě sebevědomá žena (znalá pravidel slušného chování) přijme projev úcty od jakéhokoli člověka s radostí. Když mi nějaký muž dá přednost při nastupování do autobusu, usměji se a srdce mi zaplesá, že gentlemani ještě nevymřeli. Hloupá žena se urazí a obdaří gentlemana vražedným pohledem (Co si to ten dobytek dovoluje?! Já jsem přece rovnoprávná! Copak jsem méněcenná, abych potřebovala nějaké ohledy?!).

Tohle ovšem nemá zhola nic společného s feminismem, ačkoli mnozí se jím ohánějí a slovo "feministka" používají jako hanlivé označení, nebo přímo nadávku. Nenamáhají se otevřít slovník cizích slov a zjistit si, co slovo 'feminismus' doopravdy znamená. Mrzí mě, že se tento trend ujal i zde, na Žena-in, od níž bych jako od ženského magazínu očekávala spíše osvětu a boj proti mýtům, předsudkům a zastaralým názorům.

Feministka není žádná ošklivá zapšklá ženština, která kolem sebe dští jed a síru, když si někdo dovolí jí podržet dveře nebo pomoci obléknout kabát. Ano, některé to sice dělají a nazývají to feminismem, ale je to jen jejich omezenost, ne projev feminismu. Opravdová feministka není nic jiného než žena usilující o to, abychom my ženy měly v naší společnosti stejné možnosti jako muži. Nic víc, nic míň.

Vidím, že jsem se trochu odchýlila od tématu, ale cítila jsem zkrátka potřebu tohle napsat.
Vivian

Nevadí, rádi jsme příspěvek zveřenili. Já sama jsem ráda, když mě v metru do vagónu pustí muž jako první. Ale spíš je to výjimka.

Co se týče feminismu, výklady jsou různé, za zmínku stojí například tento úryvek:
Různorodé dějiny feminismů tvoří základ pro současnou polemiku o feminismu. Existuje celá řada odrůd liberálního, socialistického, marxistického a utopickěho feminismu. K nim se druží další varianta založená na psychoanalýze. Feministky diskutují o rovnosti chápané z hlediska formálně-právního, o rovnosti příležitostí i o rovnosti úcty a zacházení. Sexualita a sexuální identita se staly nebezpečným sudem prachu a arénou politické redefinice. Menšina radikálních feministek vybízí ženy, aby se zcela oddělily od muži ovládané společnosti, avšak jiné v tomto příkazu vidí návod ke katastrofě. Jsou feministky, které zastávají neoblomné přesvědčení o odlišnosti žen, a jiné, které minimalizují rozdíly mezi pohlavími. Tak zůstává feminismus v podstatě sporným pojmem. (Jean Bethke Elshtain Vanderbilt University)

Vymřeli gentlemani?
Obrací se Guth v hrobě?
Jste ze slušného chování v rozpacích?
Co gentlemanství a feministky?
Společenské konvence = přežitek?
Společenské chování?
Jsem hvězda salónů!
Co se dnes učí v tanečních?
Napište a možná vás odměníme.

redakce@zena-in.cz


 
Reklama