Poměrně živou diskusi vyvolal článek na Ženě-in Feministka? Ani náhodou. Z ní vyplynulo, že feminismus je u nás vnímám až diametrálně odlišně. Češi jsou prý vůbec se znalostí myšlenek tohoto hnutí na štíru. Nechali jsme tedy promluvit dva muže, kteří jsou s feminismem nějak spojeni – ať už jako odpůrci, či zastánci.

Jsou to neukojené a neukojitelné ženy


Za veřejného nepřítele číslo 1 považují feministky a jejich příznivci zřejmě senátora Jaroslava Kuberu (ODS). Ten si to u nich polepil svými přinejmenším necitlivými výroky, které na adresu feministek poprvé veřejně vypustil při projednávání paragrafu zákoníku práce o sexuálním obtěžování před několika lety.


„Nemohu v žádném případě podpořit naši paternalistickou ochranu a touhy neukojených feministek, kterým harašment nikdy nehrozí. To je na tom velmi pikantní a zvláštní. Nemohu je jmenovat, protože bych se dopustil toho, čeho se dopustit nechci, ale můžete si je na internetu prohlédnout - ty aktérky, které jsou v těchto směrech aktivní, těm se opravdu nemůže nic stát, nikdo je nikdy obtěžovat nebude.“

 

Co si o feminismu myslí dnes? Podle něj řeší problémy, které řešit nemusí. „Většina normálních ženských problémy, které feministky řeší, nemá,“ řekl pro magazín Žena-in. „Nakonec, šikovné ženy si chlapa dokážou obmotat. Vždyť to vidíme třeba u Topolánků, u Paroubků…“ rýpl si do politiků s mladšími ženami.

 

„Opravdu už to uráží schopné ženy, které nepotřebují žádné kvóty... když budete chtít, tak najdete diskriminaci všude a nikdy ji žádnými kvótami neodstraníte,“ míní.

 

Podle něj je feminismus jistá forma extremismu. „Začíná to nevinně a končí to zákazy reklamy na spodní prádlo,“ tvrdí, přičemž nešetří ani samotné aktivistky. „Některé feministky jsou neukojené. Ale nejen to, ony jsou i neukojitelné,“ přilil olej do ohně.

 

Své názory nepovažuje za protiženské. Holky se mi líbí, mám je rád, tedy myslím ty normální, i když toto slovo nemohu použít, protože to by na mě přišla hned žaloba. Opravuji se, všechny nefeministky jsou úžasné,“ řekl.

 

Kubera při svém vztahu k ženám dokáže provokovat nejen feministky. „Nedávno jsem si koupil brýle a viděl své kolegyně senátorky a… jsou aspoň milé,“ dodal pro Ženu-in. Říká, že zřejmě z recese navrhoval, aby ačkoliv je spodní hranice vstupu do Senátu 40 let, senátorky byly limitovány horní věkovou hranicí třiceti let.

 

Feministky odmítají podřízenou roli

 

K feministkám se naopak hlásí Tomáš Pavlas, autor projektu www.novimuzi.cz. Podle něj v české společnosti existuje obava se spojováním schopných žen s feministickými postoji. „Úspěšná a emancipovaná Češka často na konci rozhovoru nezapomene zdůraznit: Nejsem žádná feministka,“ poznamenal.

On však feminismus považuje za nedílnou součást moderní demokracie. „Feministky jen odmítly přirozenost podřízeného postavení ženy vůči muži a trvají na tom, že o budoucí podobě vztahu mezi pohlavími je nutno vyjednávat,“ tvrdí.

Aby dodal vážnost svým slovům, položil si několik řečnických otázek: „Copak jsou rozdílný plat, strop při postupu v kariéře, zastoupení žen v politice, dvojí směna (práce – domácnost), mýtus krásy, domácí násilí, omezený prostor v médiích pouhou fikcí? Druhá vlna feminismu skutečně volala po faktické, a nejen formální rovnosti. Není to snad vzhledem k faktické situaci žen oprávněné? Jaký prostor pro svobodnou volbu a osobní odpovědnost nám však dávají přirozené, to znamená biologicky předurčené role? Nefunguje přirozenost spíše jako pláštík pro konzervativní ideologii?“

Dokud si podle něj budeme muset klást podobné otázky, bude mít feminismus své opodstatnění a bude se snažit nastíněné problémy řešit nebo
 na ně upozorňovat.

 

K jakému z názorů se přikláníte? Nebo máte svůj vlastní? 

Reklama