Reklama

Dáda

Jedni ji nazývají královnou dětských srdcí, pro jiné je stále tou krásnou, ale pyšnou Xénií z nesmrtelného seriálu Arabela. Málokdo ale tuší něco ze soukromí Dády Patrasové. Nám se do rukou dostal výtisk knihy Fenomén Dáda, jež je nově k dostání v knihkupectvích. V ní nás zaujal pikantní rozhovor s manželem Patrasové, uznávaným saxofonistou Felixem Slováčkem. A mluví v něm i o intimnostech s Patrasovou!

Kdy a kde jsi poprvé zaregistroval Dagmar Patrasovou?
V Semaforu, kam jsem občas zašel na představení. Viděl jsem ji ve Smutku bláznivých panen a pak jako bludičku v Kytici. Líbila se mi, a tak jsem požádal kamaráda, který chodil s manželkou zemřelého pana režiséra Jeníka Roháče, herečkou Zuzanou Buriánovou, jež s Dádou kamarádila, zda by mohli udělat nějaký večírek, na který bych přišel. Navíc moc rád jím a piju. Holky nakonec po mém naléhání po nějaké době večírek opravdu udělaly u Dády v jejím malém bytě v Loretánské ulici. Vypil jsem a snědl úplně všechno, co tam bylo, a usnul. Když jsem se ráno probudil, zažil jsem opilcovo ráno a vůbec jsem nevěděl, kde jsem. Otočil jsem se doleva a uviděl tam takové zkroucené černé klubíčko, jako by tam leželo koťátko. Tak jsem to klubíčko rozbalil a v podstatě jsem od té doby z toho bytečku jedna plus nic neodešel.

Jaké bylo tohle první, spontánní milování?
Dáda Krásné. Strašně krásné… Dádě bylo strašně těžké odolat.

Co tě na Dádě zpočátku nejvíc zaujalo?
Dáda byla a je krásná a úžasná ženská se všemi přednostmi, o kterých vždycky hovořil Miloš Kopecký - kuchařkou v kuchyni, dámou ve společnosti a gejšou v posteli… Co víc si může člověk přát?

Byla to pro tebe láska na první pohled?
Ano. Už jsem s tím nemohl nic dělat.

Jak tě později napadlo udělat z ní zpěvačku písniček pro děti, když nemá žádný velký hlas a navíc byla zavedenou sexy herečkou ve filmech pro dospělé?
Když jsme spolu začali intenzivněji chodit, běžela už v televizi Arabela. Děti ji začaly mít rády a spontánně pro ni na mou žádost složil Láďa Popelka písničku, kterou Ondřej Suchý otextoval jako Chytila jsem na pasece žížalu Jůlii. Stal se z ní hit a byl to zásadní impuls k tomu, abychom přesvědčili lidi v Supraphonu, že by stálo za to udělat celou desku takových dětských písniček. Nakonec se nám to podařilo a elpíčko Pasu, pasu písničky bylo velmi úspěšné.

Bylo v polovině osmdesátých let v socialistickém Československu těžké přesvědčit monopolní Supraphon, aby vydal album krásné herečce, která ovšem není zavedená jako zpěvačka?
Dáda Ano, bylo to strašně těžké. Dokonce jsem použil všechny možné kamarády, kteří byli na Supraphonu dobře zapsaní, aby nám pomohli.

Takže se za Dádinu desku přimlouval i Karel Gott?
Ne, toho jsem do toho netahal, ale Ladislav Štaidl ano. Tenkrát byla doba, že se nedalo přijít a říct jim, aby něco vydali. Všechno totiž schvalovaly různé komise. Třeba moje první album vyšlo v západním Německu u Polydoru, a až když Supraphon zjistil, že to je úžasná deska, která se velmi dobře prodává, tak je terpve napadlo, že by mi mohli vydat elpíčko, když mě mají doma. A protože se moje desky dobře prodávaly, vydávali mi pak každý druhý rok novou.

Jak vidíš Dádinu uměleckou budoucnost? Jak dlouho ještě bude moct nosit růžové minisukýnky a zpívat diskotékové písničky pro děti?
Dáda samozřejmě nemůže být pořád princezna a holčička v sukýnkách. Možná, že chvíli může být královna. Královna dětských srdcí. Dřív nebo později z ní bude Dáda bába. Tyhle otázky jsem si kladl před deseti lety a bylo to úplně zbytečné, protože Dáda je fenomém, který pořád funguje. A osud nám časem sám ukáže tu správnou vyhýbku, na kterou by měla odbočit.

Kolik má Dáda za rok vystoupení a kolik se o její koncert stará lidí?
DádaV posledních letech má asi padesát představení ročně a jezdí s ní čtyři kluci technici, tři herci, kteří mluví a vodí kosa Oskara, kosici Kláru a žížalu Jůlii. Osmým člověkem je manažer, což jsem já nebo naše paní produkční, který řeší všechny problémy, které se objeví na místě.

A jaká je cena jejího vystoupení pro pořadatele?
Čtyřicet tisíc korun včetně dopravy, která představuje osobní auto, mikrobus a avii. Ta veze techniku, světla, výpravné kulisy a taky spoustu dárků, které dětem Dáda na koncertech rozdává.

Pojďme nyní k Dádě jako ke člověku - čím ti jde na nervy, jaké má negativní vlastnosti?
Dáda nemá negativní vlastnosti.

Opravdu?
Opravdu nemá. Možná, že jí lezu hodně na nervy já, ale ona mně ne.

Fotografie převzaté z knihy Fenomén Dáda autorů Miroslava Graclíka a Petra Macka, Jota 2009

Máte rádi Dádu? A vaše děti?