Domácnost

FCI Standard: Akita-Inu

Standard Mezinárodní kynologické federace (Federation Cynologique Internationale - F.C.I.) pro plemeno: Akita-Inu. FCI standard č. 255 / 2.4.2001 / GB.

AKITA-INU
(Akita)

ZEMĚ PŮVODU: Japonsko

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 13.03.2001

POUŽITÍ: společenský pes.

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:

  • Skupina 5 špicové a primitivní plemena
  • Sekce 5 asijští špicové a příbuzná plemena
  • Bez zkoušky z výkonu.

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: původní japonští psi byli malé až střední velikosti a nebyla žádná velká japonská plemena. Od roku 1603 byli v oblasti Akita užíváni jako bojoví psi Akita Matagis (středně velcí psi pro lov medvědů). Od roku 1868 byli Akita Matagis kříženi s tosami a mastify. Tím vzrostla velikost plemene, ale byly ztraceny typické vlastnosti špiců.

V roce 1908 byly psí zápasy zakázány, ale plemeno bylo zachováno a dále šlechtěno jako velké japonské plemeno. Devět vynikajících zástupců tohoto plemene bylo v roce 1931 oceněno jako „národní památky“.

V průběhu druhé světové války (1939-1945) bylo běžné užívat psy jako zdroje kožešiny pro vojenské oblečení. Policie nařídila odchycení a konfiskaci všech psů kromě německých ovčáků užívaných pro vojenské účely. Někteří chovatelé se snažili obejít tento příkaz křížením svých psů s německými ovčáky.

Když druhá světová válka skončila, akit bylo žalostně málo a rozdělovaly se do tří odlišných typů: 1) Matagi Akity, 2) bojové akity, 3) ovčácké akity. To vytvářelo v plemeni velké zmatky.

Během poválečného procesu obnovení původního plemene byl po přechodnou dobu velmi populární pes Kongo-go z linie Dewa, který vykazoval vlastnosti mastifa a vliv německého ovčáka. Rozumnější chovatelé však nepovažovali tento typ za správné japonské plemeno a snažili se odstranit rysy cizích plemen křížením s Matagi Akitami, aby dosáhli obnovení původního plemene, a uspěli v ustavení čisté linie velkého plemene, jak jej známe dnes.

CELKOVÝ VZHLED: velký pes, robustně stavěný, dobře vyvážený, s množstvím hmoty. Sekundární pohlavní znaky jsou silně patrné. Pes je ušlechtilý, důstojný, rezervovaný. Silná konstituce.

DŮLEŽITÉ POMĚRY: poměr kohoutkové výšky k délce těla (od hrbolku lopatky k hrbolku kosti sedací) je 10 : 11. Tělo feny je o trochu delší než tělo psa.

POVAHA / TEMPERAMENT: vyrovnaný, věrný, učenlivý a chápavý.

HLAVA:

MOZKOVNA:

  • Lebka: velikost lebky je v poměru k tělu. Čelo je široké se zřetelnou čelní rýhou. Bez vrásek.
  • Stop: patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

  • Nosní houba: velká a černá. Slabý a rozptýlený (difuzní) nedostatek pigmentu je přijatelný pouze u bílých jedinců, ale černá je vždy preferována.
  • Tlama: středně dlouhá a silná s širokým kořenem tlamy, zužující se, ale nikoliv zašpičatělá. Nosní hřbet je rovný.
  • Čelisti/Zuby: silné zuby, nůžkový skus.
  • Pysky: těsně přiléhající.
  • Líce: středně vyvinuté.
  • Oči: poměrně malé, téměř trojúhelníkového tvaru díky zvednutí vnějšího koutku oka, posazené poměrně široce, tmavě hnědé – čím tmavší, tím lépe.
  • Uši: poměrně malé, silné, trojúhelníkové, s mírně zaoblenými špičkami, nasazené středně široce, vztyčené a nakloněné vpřed.

KRK: silný a osvalený, bez volné kůže, v rovnováze s hlavou.

TRUP:.

  • Hřbet: rovný a silný.
  • Bedra: široká a osvalená.
  • Hrudník: hrudník hluboký, předhrudí dobře vyvinuté, žebra středně vyklenutá.
  • Spodní linie: dobře vtažená k břichu.

OCAS: vysoko nasazený, silný, nesen silně zatočený nad hřbetem. Pokud je natažen, špička dosahuje téměř k hleznům.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

  • Rameno: mírně strmé, dobře vyvinuté.
  • Loket: těsně přiléhající k tělu.
  • Předloktí: rovné, se silnou kostrou.

PÁNEVNÍ KONČETINY: dobře vyvinuté, silné, přiměřeně zaúhlené.

TLAPKY: silné, kulaté, klenuté, kompaktní, prsty dobře vzájemně přiléhající.

POHYB: pružný, plný síly.

OSRSTĚNÍ:

SRST: krycí srst je hrubá a rovná, podsada jemná a hustá. Kohoutek a záď jsou pokryty mírně delší srstí, srst na ocasu je delší než na těle.

BARVA: červenobéžová, sezamová (červenobéžové chlupy s černými špičkami), žíhaná a bílá. Všechny zmíněné barevné rázy kromě bílé musí mít „urajiro“ (urajiro – bělavá srst na stranách tlamy, na lících, na spodní straně čelisti, krku, hrudníku, těle a ocasu a na vnitřní straně končetin).

VÝŠKA:

Výška v kohoutku:

  • Psi: 67 cm.
  • Feny: 61 cm.
  • Tolerance ±3 cm.

VADY:

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

  • psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ.
  • předkus nebo podkus.
  • chybějící zuby.
  • modře nebo černě skvrnitý jazyk.
  • světlá duhovka.
  • krátký ocas.
  • plachost.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  • agresivita nebo nepřiměřená bázlivost
  • uši nejsou vztyčené.
  • svěšený ocas.
  • dlouhá srst (chundelatá).
  • černá maska.
  • znaky na bílém základu.

Každý pes vykazující fyzické nebo psychické abnormality bude diskvalifikován.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat General: 13, Place Albert I - B 6530 THUIN (Belgie)

Poznámka

Tento standard není v čase aktualizovaný. Aktuální standard vždy najdete na těchto stránkách:

   
07.08.2011 - Atlas psů - autor: Jakub D. Kočí

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme