Zdraví

Experimenty nebrat?


Vaše téma ve mě probralo dva roky starou vzpomínku z léta. Byly prázdniny a manžel se rozhodl, že vezme syna ke známým na chalupu a stráví  tam spolu víkend beze mě. Byla jsem ráda, že budu mít víkend pro sebe a hned jsem žhavila dráty kámoškám, co jako spolu v sobotu večer podnikneme. Domluvily jsme se, že se sejdeme v jedné restauraci a pak se uvidí.

Nastal víkend. Manžel odjel hned v sobotu ráno a já si užívala svobody. Před obědem přijela kámoška Blanka. Chvíli trvalo, než jsem si podrbaly a pak přišel geniální nápad. Blanka s výrazem módního stylisty se upřeně zadívala na mě a prohlásila, že se mnou je potřeba něco udělat, abych měla šmrnc. Což o to, něco na tom bylo. Moje vlastní vlasy jsou světle hnědé, kdysi dávno plavé, ale teď nosím různé hnědé přelivy. Půjdu jako za mlada na blond. Chvíli jsem nic neříkala, ale pod vlivem nějaké divné euforie, jsem tento nápad přijala jako geniální a už se těšila, jak budou holky večer zírat.

Než zavřeli, ještě stihla doběhnout do nedaleké drogerie a koupila všechno potřebné. Když jsme to všechno rozbalily, moje lepší já se mě snažilo varovat, ale já ho, jako obvykle, neposlechla. Šla jsem do toho.

Po uplynutí stanovené doby, jsem si opláchla vlasy a se zavřenýma očima přistoupila k zrcadlu. To, co jsem tam uviděla, nepřipomínalo jenom špatně odbarvenou ženštinu našich tmavších spoluobčanů, ale i šíleného frontmana jedné punkové skupiny. Rezato-žluto-bílé vlasy trčely do všech světových stran a jejich spálené konečky byly už jenom mementem toho všeho.

Nebyla jsem schopna mluvit, jen jsem vydávala nesouvislé kviky, které přešly přes sprosté nadávky až k pláči. Kamarádka zapomněla mluvit. Civěla a nemluvila. Pak se začala hystericky chechtat a její záchvat nešlo zastavit. Jen já se nesmála, chtělo se mi ji uškrtit.

Chvíli trvalo, než mi naskočil mozek a já začala přemýšlet, co teď. Nedá se ni dělat. Musím vyrazit do města do hypermarketu koupit nějakou hnědou barvu a pokusit se zachránit, co se dá. Jenže vlasy nešlo nijak kloudně přemluvit, aby aspoň pomocí gelu lehly a tvářily se aspoň trochu normálně. No, nedalo se nic dělat. Lépe už to nešlo. V marketu jsem si vzala košík a plížila se mezi regály rovnou k drogerii. Nedaly se přehlédnout udivené pohledy nakupujících. Ani jsem se jim nedivila. Nekoukala jsem nalevo ani napravo a s hlavou mezi rameny skoro utíkala mezi regály. Cestou jsem si všimla, že vždycky na druhé straně regálu vykoukne mužík z ochranky. Pane jo, už mě mají za potrhlé individuum. Netrvalo chvíli a stál u mě. Strašně jsem s sebou cukla, jak jsem se lekla. Nikdy předtím jsem totiž neviděla, že by se ochranka nějak obtěžovala se zákazníky. Jestli prý něco hledám. Řekla jsem, že hledám, ale že si to najdu sama. Že prý mě doprovodí. Ta potupa. S mužíkem z ochranky za zády jsem našla, co jsem hledala. Zvláštní. Když mě uviděl s hnědou barvou v ruce, pokýval a odešel. Ulevilo se mi. Teď už jen nikoho nepotkat, zaplatit a pryč.

Jako z „Deníku Bridget Jonesové“. Kmitala jsem směrem k pokladnám a už mi fakt zbývalo jen někoho potkat. Třeba někoho z práce, z klubu, svého šéfa... Nebyl to šéf. Když se za mnou ozvalo: „Leni, no Leni, seš to ty, ježíši, seš to ty, já bych tě ani nepoznal“, krve by se ve mě nedořezal a já se bála otočit. Přemýšlela jsem, jestli zdrhnout hned nebo to risknout. Otočila jsem se. Panenko skákavá. Moje dávná láska ze studií. Krásný, všemi obletovaný, obdivovaný, úspěšný Pavel, který již několik let vlastní dobře prosperující firmu. Když jsem uvažovala, že změním práci, dokonce jsem přemýšlela, že ho zkontaktuji. Dlouho jsem se přemlouvala, ale nenašla odvahu ho oslovit. Teď tu stojí přede mnou, upravený, voňavý, v obleku a kravatě a snad i rád, že mě vidí. Taková šance pro mě. Poprvé v životě jsem se chtěla propadnou do západního Německa. Stáhnul se mi krk a já ze sebe nevypravila slova.

Po chvilce jsem se snažila něco říct, ale výsledkem byl jen jazyk člověka po těžké mrtvici. Utekla jsem. Rychle zaplatila a vyběhla ven. Když jsem uklízela košík, tak jsem zjistila, že jsem tu barvu nechala na pokladně. Tak to je konec. Normálně jsem se jako malá holka rozbrečela.

A jak to dopadlo? Venku před hypermarketem kouřily kadeřnice, co tam pracují v těch kadeřnictvích bez objednání. Jednu jsem znala od vidění. Zeptala se mě, jestli se něco děje a já jí to vyklopila. Když se dosmály, vzaly mě dovnitř, daly barvu, zábal, ostříhaly konečky a já odcházela zase jako člověk.

Vůbec nechápu, že mě to nenapadlo hned. Od té doby nechávám experimenty jen na kadeřnici.
Dámský večer jsme si báječně užily. Hlavně proto, že jsme si měly co povídat a dost jsme se přitom nasmály.

Tiny


Milá Tiny,

 

skvelé, že to dobre dopadlo! Nie je nad "profesionálov".

Napadajú ma modelky, ktoré majú každý deň inú farbu vlasov. V jednom článku s nejakou top modelkou som čítala, že namiesto raňajok si farbí vlasy... 

Krásny deň :-)
  

   
19.05.2006 - Zdraví - autor: Natálie Rolková

Komentáře:

  1. avatar
    [10] Meander [*]

    bednaroi: Zločiny páchané na českém jazyce by měly být trestné.

    superkarma: 0 20.05.2006, 11:26:37
  2. avatar
    [9] pomeranca [*]

    gratuluju k výhře!

    superkarma: 0 19.05.2006, 15:32:12
  3. avatar
    [8] bednaroi [*]

    ja bych taky nasadila kulicha.Jednou se mi stalo neco podobnehop.Koupila jsem si preliv,a ta mrcha dhneda se mi z tech mych blondatych vlasy nechtela vymyt ani po nekolika tydnech,tak jsem sla ke kadernici,ze chci TUHLE hnedou,a kdyz jsem dosla domu,tak jsem zjistila,ze moje vlasy jsou uplne cerveny.Takze jak jsem chtela pro ty svy vlasky udelat to nejepsi a sla ke kadernici,tak jsem nakonec skoncila taky v droberii,koupila OPRAVDU hnedou, a doma to barvila znovu.Myslela jsem ze mi uhori hlava.Vzivote uz nikdy.Po par mesicich me to hnede obdobi preslo a ja sla zase do sve blond,Ale s pomoci kadernice,nevim jak se ji to povedlo,ale ani me neodbarvovala,jen mi nabarvila vlasky svetlejsim odstinem hnede,opravdu svetlym,do toho dala blondaty melir(barveny,ne odbarvovany) a ja odchazela tak jak jsem si to predstavovala.Pak jsem ji navstivila jeste jednou,udelala jsme to stejnym zpusobem jeste svetlejsi,a bpadalo to uplne jak moje vlastni barva.Od te doby jsem se prestala barvit,vsechno to bez viditelneho odrostu odrostlo a ja mam ted uz asi 5 let vlastni blond barvu s prirodnim melirem.Uz se barvit nebudu,myslim ze ani kdyz mi zacnou vlasky sedivet.

    superkarma: 0 19.05.2006, 12:17:45
  4. avatar
    [6] Gabi [*]

    Nevím, co za "sajrajt" kamarádka zakoupila - typuju to na něco za 59,90 . Kvalitní komerčně dostupný barvný přeliv je při dodržení návodu bezproblémový, kdyby šlo jen o jemné zesvětlení taky OK, ale u odbarvení vlasů o několik odstínů je samozřejmé, že to musí udělat odborník.
    K modelkám a barvě vlasů: pokud si někdo denně barví vlasy, tak jedině barvící vlaso-řasenkou.

    superkarma: 0 19.05.2006, 11:43:20
  5. avatar
    [5] marcellina* [*]

    superkarma: 0 19.05.2006, 11:30:51
  6. avatar
    [4] Irena1 [*]

    totálně by si zničily vlasy - naopak trend je mít přirozeně krásné zdravé vlasy - na přehlídku nebo focení má modelka k dispozici tým profíků, kteří se snaží co nejšetrněji jí dostat do správné podoby, pokud možno ne trvalé, takže vše je smývací, a po se dávají různé regenerace - prostě ty opravdu TOP modelky se hýčkají a dávají na sebe velký pozor..takže zas nějaká novinářská kachna nebo možná nepochopený vtip

    superkarma: 0 19.05.2006, 11:02:57
  7. avatar
    [2] Irena1 [*]

    že by si každý den barvily modelky vlasy, navíc samy, je nesmysl...

    superkarma: 0 19.05.2006, 10:57:24
  8. avatar
    [1] jiti [*]

    Trošku zdramatizovaný, ne??

    superkarma: 0 19.05.2006, 10:46:07

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme