Ahojky lidičky,
zdravím vás všechny a napíšu pár řádků o šmírování.
Já tedy šmírák jsem a vy?
Šmíruju ráda a často.
Pozoruju jiné ženy, hodnotím jejich postavy, jejich účesy, jejich zadky... šmíruju taky muže, třeba šéfa, jestli sedí ve své kukani a něco dělá, nebo jestli se baví počítačovými hrami.

Šmíruju bráchu, jak často se myje a jestli si ráno vyčistí zuby :-).
Pozoruju přítele, jestli na něm není něco podezřelého.
Jo, jen tak preventivně šmíruju, ale to je normální, ne?

Stalo se mi ale něco, co mi příliš normální nepřipadá.
Brácha byl ještě malý, hrála jsem si s ním na pískovišti a docela mě to i bavilo, pak ale přiběhl cizí chlápek, sundal kalhoty a hrozně se tomu začal smát.
No abych pravdu řekla, smát bych se v tu chvíli měla spíš já:-), chápete že?
Opravdu se neměl čím chlubit... smát jsem se ale nezačala, když jsem viděla ty vystrašené a nechápavé výrazy těch dětí, nejradči bych mu nafackovala.
Jsem pro, ať si šmíruje a ukájí se, ale někde v křoví, jim to nestačí?


Milá ženo-in,
šmírování, které popisujete v prvních odstavcích, provozujeme snad všichni a kdo tvrdí, že ne, je na něm něco podezřelého.
Chlap se staženými kalhotami byl skutečný exhibicionista a pro ně je právě ukazování se na veřejnosti největším vzrušením.
Reklama