Krásný zasněný den všem milým ženám-in! Mé dětské sny byly nádherné a nesplnitelné. I když, pro dnešní dobu, kdy ženy pracují stejně a mnohdy i více než muži vlastně i reálné.

Můj sen byl (a teď se určitě začnete smát) být popelářkou. Milovala jsem ten zvuk popelářského vozu, utíkala jsem babičce, aby mne nikdo neviděl, jak s údivem a otevřenou pusou zírám na popeláře. Byla jsem nadšená, když jsem s nosem připláclým na plot pozorovala, jak statní chlapi kutálí popelnice a v duchu si představovala, jak na tom stupínku stojím já. Jak já jim záviděla…..

Občas se mi povedlo přelézt přes plot nebo tajně uloupit klíč od vrátek. Celá rodina byla udivena, že mne jako děvče nezajímají panenky, ale časem mne tahle mánie přešla a na panenky také došlo. Ještě dnes mne lehce zamrazí, když slyším zvuk popelářského vozu.

Ono to mé snění ve mně opravdu zanechalo malé následky. Určitě si řeknete, to měl být kluk. Asi ano, taťka si moc přál kluka a možná proto mě tak vychovával. Čutali jsme s mičudou a prohlíželi si v časopisech auta. To on mi dodával sebevědomí, že vše co dělám, je správné.

A o čem sním teď? Popeláři už šli stranou. Sním o tátovi. Moc mi chybí, zbyly mi jen krásné sny a vzpomínky z dětství.

Evuska007

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

A o čem jste jako malé děti snily vy a nesplnilo se vám? Napište nám svůj příběh! Adresu už jistě všechny znáte:

redakce@zena-in.cz

Reklama