Milý Ježíšku,
 mám jedno velké přání.Chtěla bych se vrátit na 22.prosinec 2002.Ty jediný dobře víš,co se stalo.

Ten den mi zmizel syn Petr,který jel strávit Vánoce s námi. Dodnes o něm nikdo nic neví.Zmizel beze stopy.Jen Ty mi můžeš dát zprávu,protože jsi vševědoucí.

Trápím se už 7 let,největším dárkem by pro mne bylo zazvonění kouzelným zvonečkem,syn ve dveřích,jeho úsměv,objetí a slova:,,Mamko,tak jsem tady".

Tak přeju všem lidem na světě,ať si váží toho,že mohou být se svými dětmi,ať si užijí nejen Vánoce,ale všechny dny s nimi strávené.Je to dar nejcennější.
Krásné Vánoce,Eva

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


 

Evičko, k tomu se nedá ani nic napsat. Snad jen, kéž by Ježíšek skutečně existoval. Budeme se modlit s Tebou. Míša

Reklama