Reklama

Závěr dnešního hubnoucího tématu uzavře příspěvek od čtenářky, která se podepsala jako „tlustá a veselá“ Evča a po tloušťce kdysi doslova toužila.

Přeji krásný den na ženě-in
Nedá mi to, ale po přečtení několika reakcí k hubnutí také něco napíšu. V jedné reakci padlo vyjádření, že my tlustí bychom byli radši hubení , ale nejde to, tak říkáme, že jsme rádi, že jsme tlustí. Asi budu výjimka, ale já jsem opravdu ráda, že jsem konečně při těle.

Když jsem se narodila, tak jsem byla nedonošená, vážila jsem něco málo přes kilo. V době školy jsem byla takový malý hubený zakrslík, živený mimo jiné rybím tukem. Rodiče často vyslechli od sousedů i od doktorů, jaká jsem chudinka neduživá, že by se mnou měli už něco dělat a dat mě pořádně najíst. Jezdila jsem také do různých ozdravoven, ale moc to nepomáhalo.

V pubertě jsem byla tak hubená, že jsem se schovala v tělocvičně za šplhací tyč a zatímco jiným holkám už poskakovalo něco pod tričkem, mě mohl učitel tělocviku v klidu zařadit do chlapeckého oddílu.
Ještě ve dvaceti jsem neměla žádného kluka, styděla jsem se za svoji vyzáblou postavu, jak se říká ani rici ani cici. Záviděla jsem jiným holkám jejich špíčky na břichu, jejich prsa i oblé zadky. Brácha si ještě ze mě utahoval, že vypadám jak suchá sardel , to byla učitelka z jednoho filmu pro pamětníky.Chodila jsem také tak naštvaná a zamračená. Cpala jsem se sladkým, ale nic nepomáhalo.

Potom se stal zázrak a potkala jsem svého budoucího manžela Mirka, kterému se prý moc líbily moje oči. Kvůli němu jsem si pak nechala narůst i delší vlasy. Za půl roku jsem otěhotněla a narodily se nám dvojčata: Mireček a Hanička. Jestli se říká, že ženy s malýma prsama kojí víc a mají víc mléka než ty co mají velké, tak u mě je to 100% pravda. Dvojčátka jsem kojila skoro dva roky a za tu dobu jsem také pěkně přibrala! Ale byla jsem šťastná!
Manžel moji váhu nikdy neřešil, je mu jedno, jestli jsem hubená nebo tlustá, má mě rád pro jiné věci. Dnes je mě 56 roků a jsem typově taková Stela Zázvorková. Nepřejídám se, ale prostě to tak je a já jsem šťastná. O vánocích jsem nepřibrala, protože jsem několik roků taková už pořád. Mám prsa, které jsem nikdy neměla a v plavkách se stydím o hodně míň, než když jsem byla vyzáblá.
Akorát škoda že tehdy nebyla už volba miss, myslím že bych tehdy se svými mírami s  přehledem vyhrála :) ale zas bych neměla dvě báječné děti a manžela.

Kašlete na kila, je důležité být „vnitřně krásná“.
Vaše tlustá a veselá Evča

pozn.red. Text nebyl redakčně upraven

_______________

Evi, tak to je hodně pozitivní příspěvek na závěr. Děkuji, že jste nepsala a pozdravujte svou rodinu i svá „vytoužená“ kila ))
Pěkný den
Saša

Téma dnešního dne - 3. ledna 2013: Přibraly jste po Vánocích?

  • Už jste se vážily? A kolik jste přibraly?
  • Z jakého důvodu si myslíte, že jste přibraly nejvíc?
  • Je vám to jedno, nebo to řešíte?
  • Změníte radikálním způsobem váš jídelníček?
  • Pokud hubnete, poraďte nám jakým způsobem.
  • Řešíte rok co rok, to že jste v tuto dobu přibrala?
  • Zlenivěly jste během vánočních svátků?
  • Poraďte, jak se nastartovat.
  • Pokud hubnete, za jak dlouho se většinou dostaví výsledek?

O nabraných vánočních kilech i jejich případném shazování
pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jedna z pisatelek obdrží příznačný dárek: DVD: Štíhlá s Janou Halovou a čaj z výtažku Aloisie trojlisté

caj