V mých čtrnácti letech byl mojí velkou, samozřejmě platonickou, láskou Jiří Korn. Samozřejmě že nemusím připomínat o koho se jedná. Pane bože, jak já ho milovala! Znala jsem všechny jeho písničky, přehrávala si je na magneťáku pořád dokola, vystřihovala jsem si všechny články, ve kterých o něm byla sebemenší zmínka a jeho fotografie zaplnily všechny zdi mého pokojíku.

Dokonce jsem mu odpustila i to, že se oženil. Když tato zpráva proběhla jakýmsi časopisem, nelenila jsem a přepečlivě vybrala v papírnictví svatební přání, které jsem mu poslala. Kdo ví, jestli ho vůbec dostal a kdo ví, jestli ho vůbec někdy četl.

Byla jsem holka z vesnice a tak to byl svátek, když se tu konala nějaká kulturní akce. A že do vzdálenější vesnice měl přijet na začátku prázdnin Olympic, to už teda něco znamenalo. S kamarádkou jsme si oblékly bóžohodové šaty, nejspíš to  byly krimplenové kalhoty a sloterové halenky, do vlasů  jsme si uvázaly jemné šátečky, já růžový, kamarádka červený, natupírovaly jsme si „boudy“ a vydaly se na kolách za Olympicem.

Koncert byl samozřejmě úžasný a na Jirkovi jsem mohla oči nechat. Sledovala jsem každý jeho pohyb, středem mého zájmu byl jen on. Po koncertě se konala autogramiáda. Třímala jsem  ruce černobílou fotku Olympicu, už jsem měla podpis Petra Jandy a ostatních a blížila jsem se k Němu. Rozdával podpisy a úsměvy na všechny strany, o fanynky evidentně neměl nouzi.

Už držel v ruce i moji fotku, chystal se ji podepsat, ale v tom přestala propiska fungovat. Bezradně pokrčil rameny. „Nemáte slečno propisku?“, oslovil mě a já nikdy nezapomenu na to rozechvění, které se mi rozlilo po celém těle. Cítila jsem jak se červenám, ale rychle jsem vyštrachala v kabelce propisovačku a podala mu ji. Vzhlédl ke mně a já jsem měla pocit, že mi věnuje daleko delší a hlubší pohled než jaký věnoval ostatním fanynkám. Prostě naše oči se setkaly a bylo to úžasné, čas se na chvíli zastavil a mě bušilo srdce až v krku.

I kamarádka říkala, že se na mě dlouze podíval. Za mnou ale čekaly další příznivkyně a tak jsem skončila odstrčená davem s podepsanou fotkou, bez propisky, ale šťastná jak nikdy. A zamilovaná snad ještě víc! A s tím jsem si vystačila celé prázdniny a ještě kousek školního roku!

EvaH

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

A jaká byla vaše tajná láska?

redakce@zena-in.cz

Reklama