Evu Jurinovou netřeba představovat. Její tvář známe z televizních obrazovek coby jednu z prvních moderátorek před lety vzniklé soukromé televizní stanice Nova, nebo také tiskovou mluvčí FK Motol. Co dělá dnes? A je spokojená?

Prozradím, že pro mě je Eva Jurinová nejen moderátorkou, ale také paní profesorkou, která mě vyučovala na Vyšší odborné škole rétoriku. Už tehdy se mi líbil její kultivovaný projev, očividná láska k českému jazyku a v neposlední řadě i její přirozená elegance, kterou obdivovali nejen studenti a studentky, ale i kolegové profesoři.

uvodnifoto

Uplynula řada let od doby, co jsme se viděly naposledy. Sraz jsme si daly v kavárně Retro, v těsné blízkosti regionální stanice Metropol, kde v současnosti Eva Jurinová moderuje. Přišla na minutu přesně a vůbec se nezměnila. Z dávné známosti mi hned nabídla tykání a já jsem se jí za to „odmněnila“ tím, že jsem začala šťourat v jejím soukromí. Osobním i pracovním.

Evi, teď jsem šla kolem Metropolu, pro mimopražské prozradím, že tato televizní stanice má vysílací studio v takové jako by obrovské výkladní skříni, kam může nahlédnout každý kolemjdoucí. Tobě to nevadí?
Vůbec ne, cítím se tam moc dobře, jako v kavárně. Uzavřená studia mi nevadí, ale tento otevřený prostor je něco naprosto fenomenálního! Navíc, Vinohrady miluji. Uklidňuje mě sledovat život v té vykrojené části ulice i proto, že jsem o kousek výše několik let bydlela. Ostatně,  začala jsem si zvykat už na Nově, kde byla také okna do studia, i když ne jako úplně celé prosklené výkladní skříně.

A co hosté? Nejsou nervózní?
Toho jsem se bála, ale překvapili mě, že se jim ve studiu líbí právě proto. Obdivují to prostředí a připadají si více v pohodě. Ti zkušenější dokonce přidávají zážitek, že něco podobného viděli akorát u jedné televizní společnosti v New Yorku.

Jak se říká, dobří holubi se vracejí. Jsi ráda, že ses vrátila z nemocničního prostředí zpátky k moderování? A jak to začalo a skončilo s Novou?
Já nevím, jestli se mám radovat nebo bát, protože ty moje televize jsou tak trochu mysteriózní. Ta první v Ostravě, odkud jsem byla asi po pěti letech jako redaktorka převelena do Prahy do České televize, odkud jsem po jedenácti letech odešla na volnou nohu... A pak začala Nova, kolem čehož byla vytvořena tak přitažlivá atmosféra, že jsem si chtěla znovu přičichnout. Bariérou, kterou jsem neuměla velkoryse překonat, byl však konkurz, do kterého jsem téměř ve čtyřiceti letech odmítla po mých zkušenostech z ČT jít. Vzpomínám si, že s novou Novou chtěly pracovat stovky lidí, známí i neznámí, a já seděla tiše  v koutku. A najednou, ani ne po dvou měsících, kdy začala Nova vysílat, mi na stole prostě zazvonil telefon a já se stala moderátorkou
Když se Nova po šesti letech roztrhla, poděkovala jsem panu Železnému za nabídku, abych s ním šla na Barrandov, a z televize jsem ve 46 letech odešla. Právě v těchto dnech mi umíral tatínek, a tak nějak to šlo samo, že jsem si z nabídek z nejrůznějších oborů vybrala právě tu nemocniční. Potřebovala jsem si rychle sáhnout na to, čeho jsem se tak bála.

Nikdy jsem neříkala nikdy, ale žádný z nabízených televizních projektů nebyl pro mě na míru. Až zase z ničeho nic, opět zazvonil telefon a přišla nabídka, která připomínala známý scénář. Pořad „Na vrcholu“ v nově vznikající televizi Metropol. Přišla v mých 57 letech, kdy jsem po zážitcích z nemocnice začala intenzivněji přemýšlet o věku a o životě vůbec. Proto na otázku, jestli jsem ráda za ten bizarní návrat, odpovídám ano, jsem a moc.

metropol

moderování v TV Metropol / pořad Na vrcholu

TV Metropol je první a zatím snad i jediná stanice, která se věnuje blíže i seniorům. S jakým úspěchem?
Nemám to označení ráda, a tak jsem je přejmenovala na seňorky a seňory. Pořad „Na vrcholu“ je určen pro aktivní padesátníky a výše. Témat je až kam! Od životního stylu přes rodinné vztahy až po intimní život, zdraví, sociální bariéry ad. Do studia přicházejí ti, kteří mají této generaci co říct. Známé i neznámé osobnosti. Je hodně témat k povídání, jen začít. Mně se to snad povedlo a za ten celý rok jsem vděčná. Kdyby to ještě jeden vydrželo, aby bylo co vylepšovat, pak si řeknu, že to stálo za to. Začali jsme vloni 1. května a za tu dobu jsem ve studiu vyzpovídala na 800 hostů.

Vraťme se ještě k Motolu, odkud jsi odešla po dlouhých deseti letech, prý kvůli takříkajíc dusnému prostředí. Opravdu už to nešlo vydržet?
Bylo mi docela líto odchodu od medicíny, protože ta je ve FNM na špičkové úrovni a já jsem měla tu čest pro ni deset let pracovat. Nemohla jsem ale u toho být se šéfem, který se vůči mně nechoval fér. Jeho ambice jsou pod mou rozlišovací schopnost. Těch důvodů, proč jsem odešla, bylo více a celkově mám z toho vůči němu fyzický odpor. Ostatně o tom všem se bude možno dočíst v mé připravované knize.

Myslíš, že tvoje nástupkyně Pavlína Danková to ustojí?
Zatím mám pocit, jako by tam profesionální mluvčí vůbec nebyla. Předposlední informace na webových stránkách je z loňského roku a jsem v šoku z toho, že tiskový servis je zpoplatněn! O motolské nemocnici se už rok nemluví, jako by neexistovala. Postrádám mediální výstupy, informace o různých akcích a tiskovkách, zmizely rozhovory a portréty lékařů, včetně unikátních zákroků. A tak si občas aspoň někoho z nich pozvu k sobě do studia.
Já například dodnes vnímám houkání sanitek jako pozor, přijde práce, protože při převozu zraněného do FNM jsem získávala informace. Po mém odchodu telefony po deseti letech utichly.
Myslím, že paní Danková se stále ještě učí, já se jí nedivím, protože orientovat se v takovém molochu není vůbec jednoduché.

Když jsme u těch nástupkyň, nedá mi to, abych se nezeptala i na Lucii Borhyovou. Pokud vím, tak ti nejprve dělala asistentku, a pak hup, už seděla na tvém místě. Tehdy se šířily různé zkazky, které nechci po tolika letech vytahovat, jen mi řekni, jak se ti líbí její moderování.
Zkazky nezkazky, je pravda, že žádné její hup na moje místo nebylo. Já jsem z něj odešla sama a vím proč. Upřímně ale na otázku odpovídám, že už jsem o tom řekla všechno a na svém názoru nic neměním! Je krásná, ať plní titulní stránky luxusních časopisů, předvádí modely a fotí kalendáře!
Na takové pozici by měl být zkušený novinář, který ví, o čem mluví, a roli moderátora nehraje.

A to je zvykem právě na západě, ve vyspělých televizích, kde hlavní zprávy uvádějí většinou už starší a zkušenější moderátoři, třeba až kolem čtyřiceti let, až si projdou vším. U nás jde často, s nadsázkou řečeno, o čerstvou absolventku, missku, modelku nebo holku z ulice. Čím to je?
Je to taková jednoduchá dohoda obou stran. Ona touží po tom být na obrazovce a stát se slavnou. Je levná, nemá ještě moc vytříbený názor a poslechne, co se jí nařídí. A pak, ještě někde převládá  takové pofidérní  klišé, že právě spoře oděná modelka nebo herečka, pokud možno co nejmladší, přitáhne diváky.
Já znám naštěstí dost pěkných mladých redaktorek, a mnohé se u mě učí, které mají pokoru k tomu řemeslu a samy chtějí na sobě pracovat. Je to mnohdy cesta dost trnitá, ale vyplatí se.

zkušená moderátorka

zkušená moderátorka

Ty jsi začala od píky. Po vystudování ostravského experimentálního gymnázia a Fakultě žurnalistiky jsi nejdříve pracovala jako redaktorka v časopise Výstavba ostravsko-karvinských dolů. Prosím tě, o čem jsi tam psala? O hornických láskách? (smích)
No jasně, i o těch, protože jsem měla na starosti jednu stránku s ženskou tématikou. Sama jsem i jednu hornickou platonickou lásku prožila. A víš co ještě? Představ si hubenou zmalovanou mladou křehkou dívku v minisukni, jak jde dělat reportáž mezi horníky do dolu. Ani já už si to neumím přesně vybavit, a kdybych to neprožila, tak tomu nevěřím. Byla to moje další senzační škola za plat 800 korun měsíčně. Nikdy jsem nezalitovala.

Kdy nastal ten moment rozhodnutí, že psací stroj a papír vyměníš za mikrofon a pohyb před kamerou?
Asi po dvou letech proto, že v té redakci nebyly až tak zcela nastaveny podmínky pro redakční práci. Představ si, že tam byly píchačky, a běda, když jsem přišla místo v 6.45 o 5 minut později. Nikoho už nezajímalo, že když bylo potřeba, zůstala jsem běžně třeba do 21 hodin, protože zkrátka byla práce. Já jsem sova a těžce se mi ráno vstává, takže byť mladá, už jsem to nemohla vydržet a přihlásila jsem se do konkurzu, který tenkrát vyhlásila Československá televize, studio Ostrava na redaktorku pro Ostravský večerník.

ostatni

Při moderování festivalu Bohuslava Martinů v roce 1984

Nakonec jsi zakotvila v Praze, Ostrava Ti byla malá?
Kdepak malá! Tam jsem se měla dobře, hodně práce i příležitostí, ve 22 letech jsem si dokonce za přispění rodičů mohla koupit romantickou garsonku s balkonem. Pak ale přišel příkaz z Prahy, abych po kolegyni, která emigrovala, rychle nastoupila na místo redaktorky v kulturní rubrice Televizních novin. A já jsem neměla šanci se ubránit.

Jak jsi řekla, nabídka na Novu přišla rychlostí blesku. Veřejně přiznáváš a vůbec se za to nestydíš, že jsi dala před rodinou přednost kariéře. Ani na chvíli jsi svého rozhodnutí nezalitovala?
Ale houby, to sis někde přečetla nějaký pohodlně překroucený výklad! Rozhovory na toto téma už poučena raději odmítám, ale tady, v solidním médiu, to řeknu naposledy. A není to vůbec nic senzačního, ani patetického, ani sobeckého a já nevím, co ještě. Jednoduše jsem toho pravého chlapa našla, až když mi bylo 37 let, a to už bylo na první miminko z různých důvodů pozdě, a shodou okolností do toho přišla pracovní nabídka. Bože, je tak jednoduché a povrchní říct, že jsem dala přednost kariéře! Prostě někomu to vyjde, někomu ne.

A jestli jsem nezalitovala? To víš, že ano, proč bych lhala, uvažovali jsme dokonce o adopci, ale jsem fatalistka a říkám si, že to tak zkrátka mělo být, a kdo ví proč...
Na druhé straně si umím představit, kolik obětavosti a síly vyžaduje dobře vychovat děti, a před matkami, které to dokázaly, hluboce smekám.

vkytickach

Máš bezva manžela, jak jste spolu už dlouho?
Je to už 21 let. Jsme na sobě dost závislí, žijeme spolu v pohodě. Chce se mi říct, že i v toleranci, ale tu má spíše on ke mně. Moc mi pomáhá a já si život bez něj neumím představit. Jsem na lidské vztahy dost přecitlivělá a někdy si říkám, kdo je na tom vlastně lépe. Žena, která se rozvedla, nebo je sama, a její bývalý muž je jí lhostejný, a nebo žena zamilovaná, která se právě proto musí denně o tu lásku bát...

Pojďme od ženských drbů... k dalším drbům. (smích) Já se na to ptám téměř všech známých osobností, se kterými mluvím. Co ty a bulvár? Jak ho snášíš? Přiznám se, že se mi dostaly do rukou různé titulky... častokrát až zarážející.
Bulvár mi nevadí, patří na mediální scénu, a dokonce tvrdím, že dělat dobrý bulvár je hodně těžké. Sama s tím mám osobní zkušenost, ale zavinila jsem si sama, že jsem nedefinovala přesně a opatrně odpověď na otázku s vědomím, že ten výstup pak může vyznít proti mně. Tak třeba nedávno jsem se vyjádřila k romské otázce ve smyslu, že jim fandím. Titulek zněl: Jurinová fandí Romům... Ano, měla jsem na mysli, že fandím těm, kteří se chtějí zvednout a normálně žít. Já si totiž vážně myslím, že romská komunita se u nás za celá ta léta neřeší důsledně a že jednou z cest je postavit před ně vzory z jejich komunity. Reagovala jsem tak na rozhovor s Patrikem Bangou v ČT, který byl vynikající, a znovu říkám, že znám dost inteligentních a slušných Romů, kteří těžce nesou fakt, že jejich původ vnímáme předpojatě a podrážděně.

Přijela jsi do práce autem, nebo tramvají?
Autem, protože jsem se před pěti lety odstěhovala kousek za Prahu, mimochodem z ulice na Vinohradech,  která je pár kroků od studia televize Metropol.

Aha, to jsem nevěděla. Já jsem tuto otázku položila proto, že jsem se dočetla, že jsi chtěla být jako malá tramvajačkou. Tou jsi se nestala, nicméně k pražské dopravě máš velmi velmi blízko, málokdo možná ví, že jsi namluvila názvy stranic na trase metra B. Jak je to dávno?
Jóóó, to jsem chtěla, maminka mi dokonce koupila takovou tu tašku, jakou nosily přes rameno průvodčí v tramvaji, a byly tam i cvakací kleštičky a lístky. Nabídka na „průvodčí“ v metru přišla někdy v osmdesátých letech minulého století. Byl na to konkurz, pak hodiny v metráckém studiu a dlouhé čtení stanic. Do těch vět, „konečná stanice, vystupte“ jsem např. navrhovala slovo „prosím“, na to ale neslyšeli, teprve až po revoluci jsem to ráda přemluvila. Mám k té zvláštní hlasatelské roli v zásobě docela zvláštní úsměvné historky. Např. mě doslova zaskočil neobvyklý zájem zahraničních médií a známost s jednou rakouskou poslankyní. Ta se do mého hlasu zamilovala při návštěvě Prahy, a když jsem byla ve Vídni v parlamentu jako redaktorka České televize, našla si mě, představila kolegům, a těm jsem musela nahlas pár stanic předříkat.

Z podzemí se vraťme zpátky na zem. Ve vzduchu je cítit jaro, máme tady Velikonoce, máš je ráda, nebo se řadíš k té skupině žen, které je nemusí?
Kdepááák, neřadím. Miluji je právě proto, že předznamenávají příchod jara, a na ten venku v přírodě čekám obzvlášť ráda. První kytičky, poupata na keřích a stromech, rozkvetlé sakury, nalité habry, javory,řev ptáků, oživlé jezírko, neposední kosáci provádějící jarní koupel, první mušky, motýli a včely, hrdličky tetelící se na stromech takřka před očima... to je moje veliká romantika. 

zahradadva

zahrada

milovaná zahrada

Barvíš i vajíčka a dodržuješ velikonoční tradice?
Nene, zdaleka ne všechny. Vajíčka nebarvím, ale vyzdobím dům velikonočními motivy, zvlášť si dávám záležet na stolové úpravě, tam je všechno, včetně sladkého beránka. Kamarádka mě inspirovala vyzdobeným stromem, na který pověsila všechno, co s velikonocemi souvisí, včetně zavěšených vajíček. Je to nádhera, pokud bude teplo, tak to možná zítra zkusím také.

Jsme ženský magazín, nedá mi, abych se nezeptala i na hubnutí. Tobě se daří. Prozraď nějakou dobrou dietu, teď na jaro se bude hodit.
Dobrá dieta je srovnat příjem a výdej. Dostatečně, úměrně zdravotnímu stavu se hýbat a vyhýbat se rizikům ve stravě, jako jsou tuky a sladkosti, a to je celé. Vůbec nejtěžší pro dietu je vínečko nebo alkohol. To se přibírá raz dva. Pokud se rozhodnu pro dietu jako program, pak jen pod kontrolou lékaře. Teď si tu váhu držím, i když s mírnými prohřešky. Čas od času vychutnám třeba kousek zmrzliny nebo čokolády, a pak druhý den zase v něčem uberu, a tak to jde docela příjemně. Tělo si samo řekne a rozum to musí mít pod kontrolou.

Pojďme ještě krátce k současné práci. Mimo moderování se stále věnuješ i výuce rétoriky, působíš jako mediální poradce v komunikaci na veřejnosti, máš řadu klientů, včetně politiků. No, ono s tím vystupováním politiků na veřejnosti, o tom by se dalo polemizovat.
Máš pravdu, dalo. Já ale nechci, protože teď momentálně jsem z rétoriky celé naší politické scény znechucena úplně nejvíc, jak jsem kdy byla! :(
Dostala jsem už nějaké nabídky, abych do politiky vstoupila, a když tak nad tím přemýšlím, někdy si říkám, jak je dobře, že jsem to odmítla. A nebo, mám to zkusit a otestovat se, zda se dá v politice pracovat bez ztráty kytičky?
Ale jinak mám radost, že se mi daří předávat to, co jsem se naučila před i za kamerou. V komunikaci i rétorice na Českém manažérském institutu ESMA, španělské MBA,  na Filmové akademii Miroslava Ondříčka i na Institutu certifikovaného vzdělávání ad. Když mi studenti a klienti poděkují, že jim to něco dalo, jsem na sebe pyšná.

A poslední otázka, co tě dokáže dovést do naprostého stavu štěstí a spokojenosti?
Když nemám vážné starosti a nespěchám, nic nemusím, ani k počítači ani sledovat mobil, nachystáme si dlouhé labužnické hody. Doma, v pohodě a pohodlném domácím oblečku. Třeba na zahradě, když je klid a krásné počasí.

doma

domácí pohoda

A co tě naopak totálně vytáčí k zuřivosti?
Sekačky na trávu u sousedů. Zrovna, když máme právě ty hody… :)

Tak ať utichnou alespoň o Velikonocích...
Děkuji Ti za setkání i za otevřený rozhovor.

mydve

Vizitka:

  • Eva Jurinová se narodila začátkem prosince 1953 v Ostravě
  • 1975 – 1980 byla redaktorkou ČST Ostrava
  • 1980 – 1990 redaktorka ČST Praha
  • 1989 – 1991 moderátorka relace ČST Deník
  • 1991 – 1992 zástupce šéfredaktora deníku NOVINY
  • 1992 – 1994 redaktorka rádia Kobra, moderátorka ČR- Radiofórum
  • 1995 – 1999 moderátorka hlavního zpravodajství TV Nova
  • 2000 – 2011mluvčí fakultní nemocnice Motol
  • 2011 – moderátorka regionální stanice Metropol v pořadu Na Vrcholu
  • Vyučuje také na Českém manažerském institutu ESMA, MBA a dalších Vysokých školách
  • O roku 1989 je vdaná, s manželem Václavem založila agenturu JURI-STYL-Média.

Čtěte také:

Reklama