V životě jsem se potkala s ohromným množstvím strašidel - ač se snažím  na jakékoliv nadpřirozeno nevěřit, některé věci prostě jinak vysvětlit nejde. A tak jsem si své "nadpřirozené úkazy" pojmenovala. Tady jsou mí nejoblíbenější:

Skřítek Ponožkovník - je to nejrozšířenější domácí strašidlo a doma ho má spousta lidí. My taky. Takže ať dělám co dělám, počet a druh ponožek vložených do pračky se nikdy nebude rovnat tomu, co z pračky vytáhnu.

Skřítek Záchoďák - možná ho máme jenom my. Možná ho zná i někdo jiný. Každopádně vždycky, když se chystám vynadat příteli, že nevyměnil prázdnou roličku za nový toaletní papír, narazím. On ten papír nedobral. Já taky ne. Tak kdo?

Posunovač kýblů - ten se k nám nastěhoval poměrně nedávno, žijeme s ním teprve druhým rokem. A že je to život! V noci nebo po ránu, když jdu rozespalá a mnohdy po tmě na záchod a do koupelny, zapackuju o kýbl. Právě o ten, který jsem večer pečlivě uklidila z cesty! A který tam ráno za plného vědomí zase nezavazí. Už si připadám jak magor

Skřítek větrálek - bydlel v bytě, který jsme nedávno koupili a zůstal s námi. Náhodně otvírá okna a dveře. Což by mi ani tak nevadilo, větrám ráda, ale je trochu trapas, když ráno v panelákovém bytě vstáváte, v pyžamu jdete do koupelny... a potkáte se se zděšeným pohledem souseda, protože jsou otevřené vchodové dveře.

Kočkoduch - ten se drží našeho kocoura, ačkoliv není příliš oblíben. Už několikrát mě vzbudil můj velmi živý kocour tím, že na někoho v noci syčel, prskal a dokonce se rval. Nevěděli jsme, co blbne, dokud se nám nestala taková věc: omylem jsme zavřeli kocoura do obýváku a odřízli jsme mu přístup k žrádlu. A ráno byla miska, ke které nemohl, prázdná! Dokážu si to vysvětlit pouze tím, že živíme vlastně kočky dvě. A nebo Větrálek v noci kocourovi otevřel... a pak ho zase do obýváku zavřel.

Vyžírač Urputný - to je vážně sketa! Nakoupím si všechny suroviny na vaření na druhý den a druhý den vždycky nějaká ze surovin chybí, takže letím zase do obchodu. Miluje vajíčka, sýry a slaninu, nikdy mi nesežral zeleninu.Podivné... Má stejné návyky, jako můj milý.

Skřítek "Se" - ten už u nás nestraší, takže in memoriam. Býval na našem minulém bytě a vážně jsem ho milovala. Rozsypaná mouka? nevadí... se to uklidí. Roztržené kalhoty? Co se dá dělat... se to zašije. A Se to uklidil a zašil. Nekecám. Prostě to za den dva bylo! Bohužel se s náma z podnájmu do koupeného bytu nepřestěhoval. Asi nemá rád paneláky.

Tyhle a mnohem víc strašidel chovám doma. Bez nich už to vlastně není ono. Není nad to vytáhnout cizí ponožky z pračky, ztratit vlastní, mít z bytu uprostřed noci překážkovou dráhu... Prostě to nějak k mému životu patři. Jediný, kdo se ještě nepřestal bát, je jen ten kocour.

A ten se stejně bojí jen o to plné bříško.

A to nakonec vždycky má.

Eternity

Text nebyl redakcí upraven.

Myslím, že tady se nám přihlásí více svědků, kteří se s podobným úkazem setkali :-)

A co straší u vás?

redakce@zena-in.cz

Reklama