Gustav Klimt (1862-1918) prošel mnoha uměleckými směry a jeho postavení mezi rakouskými umělci je výsostné.
A určitě právem! Byl jedním ze zakladatelů secese a jeho díla z tohoto období patří mezi nejkrásnější a na aukcích nejvyhledávanější i nejdražší. Narodil se sice na předměstí Vídně, ale jeho otec - zlatník a rytec - měl český původ. Pocházel z chudých poměrů z malé vesničky u Litoměřic.

Největší pozornost ve své tvorbě věnoval Klimt ženám. Ostatně nedávno jste si mohli na našem webu přečíst o jeho ve své době nejdražším obraze Zlaté Adéle.
Měl pověst nenapravitelného sukničkáře. Traduje se, že v jeho ateliéru se nacházely minimálně vždy dvě modelky.
S mnoha z nich udržoval intimní poměr, ostatně zplodil několik nemanželských dětí. Jejich počet se ale různí, uvádí se až 14! K žádné z modelek se však trvale nepřipoutal, nikdy se neoženil, bydlel s matkou a sestrou. K trvalejším patřil dlouholetý vztah s Emilií Flöge (1874-1952). Byl ale milostný?

Emilie a Gustav se poznali v roce 1891, když se Gustavův o dva roky mladší bratr Ernst oženil s její sestrou Helenou. Tehdy sedmnáctiletou Emilii portrétoval Gustav poprvé. Byla oblečená v bílém a vypadala jako mladinká nevěsta.

Emilie byla nejmladším dítětem manželů Flögeových. Měla sestry Helene a Pauline a bratra Hermanna. Flögeovi vlastnili manufakturu na výrobu dýmek, která ekonomicky prosperovala. Mohli si tedy dovolit vlastní dům ve Vídni i letní sídlo v Kammeru na břehu Attersee.
Úzké vztahy s Flögeovými udržoval Gustav i po nečekané smrti svého bratra. Rodinu navštěvoval nejen v jejich vídeňském domě, ale často k nim jezdil i na letní byt na Attersee. Stal se ochráncem nejen své švagrové, ale i její malé dcerky Heleny.

Klimt maloval Emilii nespočetněkrát. Nejznámější je portrét z roku 1902. Mimochodem nádherný! To bylo Emilii 28 a měla na sobě moderní dlouhé nafialovělé šaty, kde Klimt použil geometrické vzory i abstraktní výzdobu. Tento obraz docela pobouřil Emiliinu matku, zdál se jí příliš vyzývavý.
Emilie začínala jako švadlena, ale brzy se vypracovala na úspěšnou podnikatelku a majitelku módního salonu haute couture známého jako Schwestern Flöge, který si otevřela v roce 1904 spolu se svými sestrami Pauline a Helene na prestižní adrese-na jedné z hlavních vídeňských ulic-Mariahilfer Strasse. Salon v Jugendstilu, jak se také nazývala secese, jim navrhl slavný architekt rovněž českého původu Josef Hoffmann. Tady představovala Emilie své modely v duchu tzv. Wiener Werkstätte. Vzory látek jí navrhoval často i sám Gustav Klimt.

Emilie byla tvůrčí hlavou sesterského tria, Helene se zabývala zákazníky a Pauline se starala o kancelář. Několikrát ročně Emilie zajížděla pro inspiraci do Paříže a Londýna, aby se seznámila s nejnovějšími módními trendy. Často také na západní Slovensko, kde čerpala ze vzorů lidových krojů.
Salon vzkvétal, klientelu tvořily dámy z vyšší společnosti, mnohdy právě ty, které Gustav Klimt portrétoval.

Často se uvádí, že revoluce v moderním dámském odívání je dílem Coco Chanel. Je pravda, že popularizovala kalhoty a pohodlné dvoudílné oblečení. Ale v době, kdy Coco Chanel otevřela salon v Rue Cambon v Paříži v roce 1910, vytvářela Emilie již několik let ve Vídni řadu špičkových a zároveň pohodlných modelů, které předběhly svou dobu. Jenže se na ně jaksi zapomnělo...

Vztah Emilie a Gustava byl rozhodně netypický. Pokud už Klimt vyrazil do společnosti (byl docela pecivál zvláště v posledních letech), provázela jej často Emilie. Nakolik byl jejich vztah intimní, se už dnes nedozvíme. Jisté ale je, že si sebe navzájem vážili, spolupracovali a často si i psali. Velkou část korespondence sice Emilie po Klimtově smrti zničila, přesto se ale zbylé jejich dopisy objevují na výstavách. A někteří experti na Klimtovo dílo věří, že právě jeden z nejslavnějších Klimtových obrazů Polibek představuje Klimta s Emilií. Kdo ví?



Gustav Klimt zemřel nečekaně před 100 lety v roce 1918 na mozkovou příhodu, po níž ochrnul na polovinu těla. Podlehl pak následným komplikacím v podobě zápalu plic způsobeném epidemií španělské chřipky. Jeho poslední slova údajně patřila Emilii. Umělec jí odkázal polovinu svého majetku, druhá půlka připadla jeho rodině.
Emilii se dařilo do roku 1938, kdy musela svůj salon zavřít. Tehdy po anšlusu Rakouska přišla o většinu zákaznic, mnohé totiž byly židovského původu. Pracovala pak ve svém bytě na Ungargasse, který ale v době války vyhořel. Oheň zničil nejen její sbírku oděvů, ale i cenné předměty z dědictví Gustava Klimta.

Emilie zemřela jako neprovdaná dáma ve svých 78 letech v roce 1952…
 
Foto: Wikipedie
 
Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Uložit

Uložit

Reklama