Každá emancipace má tvář prostředí, ve kterém probíhá. A z mého hlediska je dobrá a prospěšná jen ta emancipace, která zvýší úctu ženy ve vašich očích, aniž by snížila její přitažlivost pro jiné vaše orgány. Ženská, o kterou nikdo nestojí, přece nemůže mít z emancipace žádnou radost.

Jan Werich
  

 Alexandra byla vždy velice hezká dívka.
Dnes je z ní krásná vyzrálá žena s velkým majetkem a vysokým postavením. Má však jeden velký problém, který jí její emancipovaný životní styl nedokáže vyřešit, ba právě naopak. Je totiž velice osamělá.

Chytrá, se sportovní postavou, cílevědomá a až nesportovně sebevědomá. Toto spolu s tatínkovou výchovou ve stylu "ostrých loktů" dovedlo Alexandru až do nejvyššího managementu jedné proslulé reklamní společnosti.
Když Alexandru zahlédnete v luxusním autě, kterak vystupuje v reprezentativním kostýmku, pomyslíte si nejspíše, a možná s trochou závisti, něco o vašich nesplněných snech. Avšak budete se velice mýlit.
Alexandře se splnil sen o krásných šatech, spoustě šperků a zlatém kočáře. Princ však odešel a zanechal princeznu i s jejím kralováním v její zlaté kleci. Neměla pro něho dost lásky a času. Bylo to takhle...

Když se s Davidem potkali, byla Alexandra po četných a víceméně za nic nestojících známostech.
David viděl Alexandru jako svou vysněnou lásku a po čase se zdálo, že jsou nerozdělitelní. Také ona zažívala pocity, které jí vyplnily naprosto mezery v duši.
Ale i v tomto vztahu přišlo po zamilovanosti vystřízlivění a David si začínal uvědomovat, jak málo času pro něho jeho přítelkyně dokáže vyšetřit. Začal podvědomě podřizovat své povinnosti a záliby jejím a stávalo se, že mnohokráte zůstal sám. Alexandra na poslední chvíli změnila plány. Práce je přednější.

Ano, v dnešním světě, kde v práci vládne rivalita, flexibilita a obětavost, je to potřeba. Ale je to opravdu tak důležité?

Začalo se také stávat, že Alexandra předávala na bedra Davida své povinnosti, které kvůli své pracovní vytíženosti nezvládla zařídit. Tu dojdi na poštu, tu dojdi na nákup a zalij prosím kytky, apod.
Tak se tedy snažil bránit. Snažil se hlavně bránit jejich vztah. Věděl totiž, že on má také svou cenu a nechce dělat své partnerce asistenta. Začal vysvětlovat, diskutovat, trucovat, nemluvit, domlouvat...

Vztah skončil a Alexandra osaměla. Uvědomila si, že i kdyby snad měla znovu možnost
"volit mezi Davidem a svou prací", není si jistá, zda by dokázala  opustit svou pozici a časem snad být doma s vařečkou v ruce a dítětem v ruce druhé...
Ale občas se cítí hrozně a je jí často ve svém úspěšném životě velice smutno. Tak jak dojít svému štěstí?

Ale vše má své pro a proti.
Zde to zřejmě emancipace trochu přehnala a snad bychom se měli trochu držet tradic. Vždyť žena se stará o domácnost a děti od nepaměti a není to tedy přirozené?
A co o tom soudíte vy?

Reklama