Ahoj,krásně se v tomhle podzimním čase bádá o posledních věcech člověka nad černým čajem.

Po chvíli planého přemýšlení mě napadlo, že bych asi nejspíš dala přednost recyklaci, pokud to bude jen trochu možné. To znamená, že pokud moje tělo ještě nebude úplně zhuntované, ať se podělí o moje orgány ti co to potřebují a o zbytek třeba medici. Ať se mladí poučí.

To ovšem předpokládá, že zahynu po nějaké nehodě za lékařské asistence a nebudu příliš opotřebovaná. No, možná bych byla radši za variantu s tělem potřebovaným a pak bych prosila spálit, nasypat do jamky a zasadit nějaký keřík nebo strom.

To není z mojí hlavy, ale líbí se mi jedna málo známá písnička o tom, že si má nechat na svém hrobě mladou lipku vsadit.
Až lípa vykvete, pilné včelky nasbírají med do úlu svého a pomni na tu slávu, jež tě budou hezké holky, tebou sladit kávu.

Tedy já to znám jen jako písničku, ale je to asi původně nějaká obrozenecká báseň, možná K.H. Borovský.

Bohužel kompostace místo žehu není společensky ani technologicky moc přijatelná (ony ty bílkoviny se moc dobře nekompostují).

Ale idea je to pěkná, i když jsem do hloubi své pozemské a přízemní duše přesvědčená, že mi to v tu chvíli už bude dost jedno co se s mým tělem bude dít dál.

Takže ani na pohřeb nemám nějaké zvláštní nároky, to bude záležet na pozůstalých, co jim pomůže se rozloučit

Považuji totiž řádný pohřeb za velmi důležitý - pro ty co tu zůstali. A co bude dál?

Netuším, ale nechám se překvapit a doufám, že mě osobně nic děsivého nečeká.

Jestli ano, je to pech, ale věřím že všeho do času, jenom blbost na věky.

I vesmír musí jednou skončit a kdo se postará o pohřeb jemu, to je věc která by mě zajímala. ;-)

Eliza

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Hele, patrně to bude pozůstalý vesmír, který po něm zdědí mimo jiné i Zemi jako trest za to, že zlobil. Ta písnička je pěkná, vůbec ji neznám. Měj krásný víkend a děkuji za příjemné čtení. Míša

Kde byste chtěli ležet vy? Máte oblíbený epitaf? Pište mi na redakce@zena-in.cz.

Dnes můžete za svůj příspěvek vyhrát knížku „Jak se modlí čarodějky“, kterou budu křtít 1. 10. 2010 v Luxoru.

Reklama